Srebrenica

Srebrenica
Srebrenica – znak
znak
Srebrenica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice44°6′ s. š., 19°18′ v. d.
Nadmořská výška275 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
EntitaRepublika srbská
Srebrenica na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha527 km²
Správa
Oficiální webwww.srebrenica.gov.ba
Telefonní předvolba56
PSČ75430
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srebrenica (Сребреница) je město na východě území Bosny a Hercegoviny, spadající pod Republiku srbskou.

Město bylo v minulosti známé pro nedaleké lázně a těžbu soli, olova, zinku a zlata. Samotné jméno města je odvozeno od slova stříbro.

Podle sčítání lidu z roku 1991 bydlelo ve srebrenické oblasti 37 213 obyvatel, z toho 72,9 % Bosňáků a 25,2 % Srbů.

Historie

Související informace naleznete také v článku Srebrenický masakr.
Památník masakru v Potočari

Město Srebrenica se dostalo do celosvětového povědomí v důsledku událostí během bosenské války (1992–1995). Strategické cíle vyhlášené odštěpeneckým bosenskosrbským předsednictvem zahrnovaly vytvoření hranice oddělující srbský národ od ostatních etnických komunit Bosny a zrušení hranice podél řeky Driny, která oddělovala Srbsko a bosenskosrbskou Republiku srbskou.[1] Bosenská muslimská/bosňácká většina v údolí Driny představovala hlavní překážku k dosažení těchto cílů. V počátcích kampaně nuceného přesídlení (etnické čistky), která následovala po vypuknutí války v dubnu 1992, bylo město Srebrenica obsazeno srbskými silami. Následně bylo znovu dobyto bosňáckými odbojovými skupinami. Uprchlíci vyhnaní z měst a vesnic napříč středním údolím Driny hledali ve Srebrenici útočiště, čímž se počet obyvatel města výrazně zvýšil.[2]

Město a jeho okolí bylo obklíčeno a obléháno srbskými silami. 16. dubna 1993 OSN prohlásila bosenskou muslimskou/bosňáckou enklávu za bezpečnou oblast OSN, která měla být „prostá jakéhokoli ozbrojeného útoku nebo jiného nepřátelského činu“, a kterou střežila malá nizozemská jednotka působící v rámci mandátu Ochranných sil OSN (UNPROFOR), jež však nedostala od OSN povolení použít sílu, které potřebovala k obraně místního obyvatelstva.

Srebrenica a další bezpečné oblasti OSN – Žepa a Goražde – byly izolované kapsy území drženého bosenskou vládou ve východní Bosně. V červenci 1995, navzdory statusu města jakožto území chráněného OSN, byla Srebrenica napadena a dobyta Armádou Republiky srbské vedenou generálem Ratkem Mladićem.

Po dobytí města byli všichni muži ve věku bojeschopném, kteří padli do rukou bosenských Srbů, zmasakrováni v systematicky organizované sérii hromadných poprav.[3][4] Ženy z města, chlapci mladší 12 let a muži starší 65 let byli autobusy přepraveni do Tuzly. Mnoho žen ale bylo i znásilněno, došlo také k vraždám žen i nezletilých dětí.

Srebrenický masakr byl největším masakrem v Evropě od druhé světové války[5] a zároveň jediným incidentem v Evropě, který byl od holocaustu uznán za genocidu.[6] Vyšetřování provázela obrovská politizace a mnohé nevyjasněné okolnosti.[7]

Na masakru se podílela i paramilitární jednotkou Škorpioni, která byla pod kontrolou Ministerstva vnitra Srbska[8][9][10] i několik stovek řeckých a ruských dobrovolníků.[11][12][13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Tolimir et al. CASE NO. IT-04-80-I [online]. [cit. 2010-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-12. 
  2. ↑ WHITE, Thomas; KARČIĆ, Hikmet. Genocide in Bosnia-Hercegovina: A Short History. Keene State College: Educational Handouts. Winter 2024. Dostupné online. 
  3. ↑ Fakta a skutečnosti o Srebrenici - International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ MISSING AND DEAD FROM SREBRENICA: THE 2005 REPORT AND LIST - International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia|url=http://www.icty.org/x/file/About/OTP/War_Demographics/en/popovic_srebrenica_050916.pdf
  5. ↑ Srebrenica reburies 308 victims of massacre [online]. 11 July 2008 [cit. 2009-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 October 2014. 
  6. ↑ 'It's getting out of hand': genocide denial outlawed in Bosnia [online]. 24 July 2021 [cit. 2021-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 July 2021. 
  7. ↑ Edward S. Herman, The Politics of the Srebrenica Massacre, http://www.srebrenica-report.com/politics.htm Archivováno 13. 3. 2013 na Wayback Machine..
  8. ↑ "ICTY – Kordic and Cerkez Judgement – 3. After the Conflict" [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Paramilitaries Get 15 - 20 Years for Kosovo Crimes :: Balkan Insight. www.balkaninsight.com [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Serbia: Mladic “Recruited” Infamous Scorpions. Institute for War and Peace Reporting. Dostupné online [cit. 2016-11-25]. 
  11. ↑ SMITH, Helena. Greece faces shame of role in Serb massacre. The Guardian. 2003-01-04. Dostupné online [cit. 2016-11-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  12. ↑ OMRI Daily Digest II, No. 136, 14 July 1995. www.hri.org [online]. [cit. 2016-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 
  13. ↑ ADLER, Nanci; LEYDESDORFF, Selma; CHAMBERLAIN, Mary. Memories of Mass Repression: Narrating Life Stories in the Aftermath of Atrocity. [s.l.]: Transaction Publishers 251 s. Dostupné online. ISBN 9781412812047. (anglicky) Google-Books-ID: XS1vHuAgcZgC. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Srebrenica na Wikimedia Commons
  • Galerie Srebrenica na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.