Žepa
| Žepa Жепа, Žepa | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°56′2″ s. š., 19°10′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 590 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Republika srbská |
  Žepa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 441 (1991) |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 38 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žepa (Жепа) je město na východě Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině v autonomní entitě Rogatica. Leží na severovýchodě této autonomní oblasti jižně od Srebrenice a severně od Višegradu. Městem protéká malá stejnojmenná říčka, která se nedaleko vlévá do řeky Driny.
V roce 1991 tvořili většinu z 2441 obyvatel města Bosenští muslimové. Během války v Bosně a Hercegovině byla většina Bosňáků vyhnána. Ačkoliv byla v roce 1993 prohlášena OSN za „bezpečnou oblast“. V červenci 1995 byla obsazena Vojskem Republiky srbské.
Historie
Během bosenské války (1992–1995) se Žepa stala jednou ze tří bosňáckých enkláv ve východní Bosně obklopených armádou Republiky srbské (VRS), spolu se Srebrenicí, nacházející se nedaleko po proudu, a Goražde dále po proudu, poté, co jiná města jako Foča, Bratunac a Zvornik byla obsazena VRS. V roce 1993 bylo město vyhlášeno bezpečnou oblastí OSN a byla zde rozmístěna malá jednotka ukrajinské armády z mírových sil UNPROFOR. Bosňáckým vojenským velitelem enklávy byl plukovník Avdo Palić, který krátce po dobytí města VRS dne 25. července 1995 zmizel. Podle očitých svědků byl popraven na příkaz generála VRS Ratka Mladiće.[1] Při převzetí kontroly bylo zabito 116 Bosňáků.[2]
Na rozdíl od Srebrenice nedošlo k masovému masakru bosňáckých mužů, protože většina bosňáckých mužů z enklávy uprchla ještě před příchodem bosenskosrbských sil. Mezitím byly bosňácké ženy, děti a starší lidé deportováni do Sarajeva.[1] Důležitou roli v mírové evakuaci obyvatel Žepy sehrála účast na jednáních zástupce velení OSN, plukovníka ukrajinských ozbrojených sil Mykoly Věrchohljada. Na základě dosažených dohod byla bosenská populace evakuována ze Žepy s pomocí ukrajinských vojáků[3].
V procesu se Zdravkem Tolimirem, který byl zapleten do masakru ve Srebrenici, soudní komora shledala, že zabití tří nejvyšších bosňáckých civilních a vojenských vůdců Žepy a provedení násilného přesunu obyvatelstva naplňovaly podmínky pro kvalifikaci jako genocida, a to ve spojení s masakrem ve Srebrenici. Odvolací komora ICTY však tato odsouzení ohledně událostí v Žepě jako genocidních činů zvrátila, nicméně bylo znovu potvrzeno, že bosenským muslimům ze Srebrenice, Žepy, Goražde a „východní Bosny a Hercegoviny obecně“ připadá postavení obětí genocidního podniku proti muslimům ve východní Bosně a Hercegovině.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Totten et al. (2008), p. 483
- ↑ Velma Šarić. Demographics of Bosnian War Set Out [online]. Institute for War & Peace Reporting, 4 May 2012 [cit. 2013-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Миротворець Микола Верхогляд: “Я сказав Младічу, що політики його здадуть” [online]. [cit. 2025-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Marlise Simons. Court Convicts a Bosnian Serb General of Genocide [online]. 12 December 2012 [cit. 2013-03-22]. Dostupné online.
- ↑ ICTY conviction of Zdravko Tolimir, icty.org; accessed 18 November 2015.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žepa na Wikimedia Commons
