Moravské přemyslovské úděly

Moravské úděly
← České knížectví
← Moravské knížectví 		1055–1182 Moravské markrabství →
Arcidiecéze olomoucká →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Nejdelší řeka
Obyvatelstvo
Státní útvar
České knížectvíČeské knížectví České knížectví
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející
České knížectví České knížectví
Moravské knížectví Moravské knížectví
Následující
Moravské markrabství Moravské markrabství
Arcidiecéze olomoucká Arcidiecéze olomoucká

Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11. a 12. století vládla knížata z rodu Přemyslovců. Stabilně existovaly tři úděly: olomoucký, brněnský a znojemský.

Brněnský, znojemský a olomoucký úděl

Na konci svého života určil roku 1055 kníže Břetislav I., že nejstarší člen rodu Přemyslovců bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát), jeho druhý syn se stane biskupem a nejmladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení státu pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se postupně vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu. Šlo o zdaleka největší úděl, přičemž hranice s Brněnskem tvořilo zhruba povodí řek Svitavy a Svratky.[1] Z vládců Olomoucka se stal českým knížetem už první údělný kníže Vratislav (1061–1085, král 1085–1092), na pražský knížecí stolec usedl také Svatopluk (1107–1109).

Brněnsko zpočátku tvořilo spolu se Znojemskem jeden úděl, kde víceméně spolu vládli Konrád a Ota, jenž se později ujal Olomoucka. Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád, který krátce vládl i jako český kníže (1092). Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.

Znojemsko se rozkládalo u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu. Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu: Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko. Ze znojemských Přemyslovců se stal českým knížetem Konrád Ota (1182 a 1189–1191), v mezidobí moravský markrabě. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191.

Seznam vládců brněnského údělu

# jméno[2] vláda[2] poznámky[2]
1 Ota I. Olomoucký 1055–1056 Syn knížete Břetislava I.[3]
2 Konrád I. Brněnský 1055–1056, 1061–1092 Syn knížete Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.[3]
3 Oldřich Brněnský 1092–1099, 1101–1113 Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. Poté se do svého údělu vrátil.[4]
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.[5]
5 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.[6]
6 Ota II. Olomoucký 1123–1125 Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.[6]
7 Vratislav Brněnský 1125–1129, 1130–1156 Syn Oldřicha Brněnského.
8 Konrád II. Znojemský 1156–1161 Kníže Vladislav II. mu udělil brněnský úděl.[7]
9 Konrád II. Ota 1173–1182 Také kníže znojemského údělu.[8]
10 Spytihněv Brněnský 1189–1192, 1194–1198? Syn Vratislava.[9]
11 Svatopluk Jemnický 1189–1192, 1194–1200? Syn Vratislava, zřejmě 1189–1192 spoluvládce Spytihněva, 1194–1200? Jemnicko.[10]

Seznam vládců znojemského údělu

# jméno[11] vláda[11] poznámky[11]
1 Litold Znojemský 1092–1099, 1101–1112 Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.[12]
2 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.[5]
3 Oldřich Brněnský 1112–1113 Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
4 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.[6]
5 Konrád II. Znojemský 1123–1128, 1134–1161? Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.[7]
6 Konrád III. Ota 1161?–1182 Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.[8]

Seznam vládců olomouckého údělu

# jméno[11] vláda[11] poznámky[11]
1 Vratislav 1055–1056, 1058–1061 Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II.[13]
2 Ota I. Olomoucký 1061–1087 Syn Břetislava I.[3]
3 Boleslav 1090–1091 Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.[14]
4 Svatopluk Olomoucký 1091–1107 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.[15]
5 Ota II. Olomoucký 1091–1110, 1113–1126 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.[6]
6 Václav (I.) 1126–1130 Syn Svatopluka Olomouckého.[16]
7 Lupolt Olomoucký 1135–1137 Syn knížete Bořivoje II.
8 Vladislav Olomoucký 1137–1140 Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
9 Ota III. Dětleb 1140–1160 Syn Oty II. Olomouckého.[17]
10 Bedřich 1163–1172 Syn Vladislava II., kníže.[18]
11 Svatopluk 1172–1173 Po usmíření s otcem získal zemi, vyhnán za vlády Soběslava II.[19]
12 Oldřich 1173–1177 Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.[20]
13 Václav II. 1177–1179 Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.[21]
14 Přemysl Otakar I. 1179–1182 Spravoval Olomoucko, měl titul markraběte.[18][22]
15 Vladimír Olomoucký 1189–1192, 1194–1200? Syn Oty III. Dětleba, bratr Břetislava Olomouckého; úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem.[23]
16 Břetislav Olomoucký 1189–1192, 1194–1200? Syn Oty III. Dětleba, úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. Od 1194 zřejmě vládl na Břeclavsku. Měl syna Sifrida.[24]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SCHULZ, Jindřich, a kol. Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0493-1. S. 31. 
  2. ↑ a b c SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  3. ↑ a b c Moravské úděly. www.e-stredovek.cz [online]. 2005-12-15 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Oldřich I. Brněnský. www.e-stredovek.cz [online]. 2006-12-29 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Bořivoj II.. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-02-06 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Ota II. Černý. www.e-stredovek.cz [online]. 2006-12-30 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Konrád II. Znojemský. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-24 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Konrád II. Ota. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-26 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Spytihněv Brněnský. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-27 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Svatopluk Jemnický. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-27 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  12. ↑ Litold I. Znojemský. www.e-stredovek.cz [online]. 2006-12-29 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vratislav II.. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-03-17 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ Ota I. Sličný. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-11 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Svatopluk I.. www.e-stredovek.cz [online]. 2006-12-30 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ Václav Olomoucký. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-23 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ota III. Dětleb. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-25 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Bedřich I.. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-04-18 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ Svatopluk. www.e-stredovek.cz [online]. 2024-12-15 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ Oldřich. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-02-17 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Václav II. Soběslavovec. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-02-23 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Moravští markrabí. www.e-stredovek.cz [online]. 2011-06-19 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ Vladimír Olomoucký. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-27 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ Břetislav Břeclavský. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-27 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.