Znojemský úděl

Znojemský úděl
← České knížectví 1092–1182 Moravské markrabství →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Obyvatelstvo
Státní útvar
České knížectvíČeské knížectví České knížectví
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející
České knížectví České knížectví
Následující
Moravské markrabství Moravské markrabství

Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).

Znojemsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu). Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu. Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko.

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Ze znojemských Přemyslovců byl nejvýznamnější poslední z nich, moravský markrabě a poté český kníže Konrád II. (III.) Ota. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191, jelikož jeho manželství s Hellichou z Wittelsbachu zůstalo bezdětné.

Údělná knížata znojemská

# jméno[1] vláda[1] poznámky[1]
1 Litold Znojemský 1092–1099, 1101–1112 Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.[2]
2 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.[3]
3 Oldřich Brněnský 1112–1113 Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
4 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.[4]
5 Konrád II. Znojemský 1123–1128, 1134–1161? Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.[5]
6 Konrád III. Ota 1161?–1182 Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.[6]

Reference

  1. ↑ a b c SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  2. ↑ Litold I. Znojemský. www.e-stredovek.cz [online]. 2006-12-29 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Bořivoj II.. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-02-06 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ota II. Černý. www.e-stredovek.cz [online]. 2006-12-30 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Konrád II. Znojemský. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-24 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ Konrád II. Ota. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-26 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.