Brněnský úděl

Brněnský úděl
← České knížectví 1055–1182 Moravské markrabství →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Obyvatelstvo
Státní útvar
České knížectvíČeské knížectví České knížectví
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející
České knížectví České knížectví
Následující
Moravské markrabství Moravské markrabství

Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu).

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století Svatoplukem Jemnickým.[1]

Údělná knížata brněnská

# jméno[2] vláda[2] poznámky[2]
1 Ota I. Olomoucký 1055–1056 Syn knížete Břetislava I.[3]
2 Konrád I. Brněnský 1055–1056, 1061–1092 Syn knížete Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.[3]
3 Oldřich Brněnský 1092–1099, 1101–1113 Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. Poté se do svého údělu vrátil.[4]
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.[5]
5 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.[6]
6 Ota II. Olomoucký 1123–1125 Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.[6]
7 Vratislav Brněnský 1125–1129, 1130–1156 Syn Oldřicha Brněnského.
8 Konrád II. Znojemský 1156–1161 Kníže Vladislav II. mu udělil brněnský úděl.[7]
9 Konrád II. Ota 1173–1182 Také kníže znojemského údělu.[8]
10 Spytihněv Brněnský 1189–1192, 1194–1198? Syn Vratislava.[9]
11 Svatopluk Jemnický 1189–1192, 1194–1200? Syn Vratislava, zřejmě 1189–1192 spoluvládce Spytihněva, 1194–1200? Jemnicko.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  2. ↑ a b c SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  3. ↑ a b Moravské úděly. www.e-stredovek.cz [online]. 2005-12-15 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Oldřich I. Brněnský. www.e-stredovek.cz [online]. 2006-12-29 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Bořivoj II.. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-02-06 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Ota II. Černý. www.e-stredovek.cz [online]. 2006-12-30 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Konrád II. Znojemský. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-24 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Konrád II. Ota. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-26 [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Spytihněv Brněnský. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-27 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Svatopluk Jemnický. www.e-stredovek.cz [online]. 2007-01-27 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.