Ken Miles
| Ken Miles | |
|---|---|
 Ken Miles u Dolphinu Mk 2, 1961 | |
| Narození | 1. listopadu 1918 Sutton Coldfield |
| Úmrtí | 17. srpna 1966 (ve věku 47 let) Riverside International Raceway |
| Kariéra ve Formuli 1 | |
| Aktivní roky | 1961 |
| Týmy | Lotus |
| Závody | 0 (1) |
| Mistr světa | 0 |
| Vyhrané závody | 0 |
| Stupně vítězů | 0 |
| Body celkem | 0 |
| Pole positions | 0 |
| Nejrychlejší kola | 0 |
| První závod | Grand Prix USA 1961 |
| Poslední závod | Grand Prix USA 1961 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kenneth Henry „Ken“ Miles (1. listopad 1918 Sutton – 17. srpen 1966 Riverside) byl britský automobilový závodník. Startoval především v kategorii sportovních vozů a v roce 1961 se neúspěšně pokoušel o účast v závodě Formule 1.
Miles zpočátku závodil na motocyklech, než za druhé světové války nastoupil do britské armády, kde byl štábním seržantem tanku, se kterým se vylodil v Normandii. Po skončení války závodil s vozy Bugatti, Alfa Romeo a Alvis v kategorii sportovních vozů. V té době se dostal do služeb Frazer Nash s motorem Ford V8.
V roce 1952 Miles opustil Velkou Británii a přesídlil do Los Angeles v Kalifornii. V roce 1953 zvítězil ve 14 závodech pořádaných SCCA s vozem dle vlastního projektu a konstrukce na podvozku vozu MG. Stejný základ použil i pro svůj další projekt, který uskutečnil v roce 1955 a nazval ho "Flying Shingle". Vůz slavil úspěch v SCCA v modifikované třídě F na západním pobřeží.
Pro rok 1957 spolu s Otto Zipperem zkonstruovali vůz Pooper za použití motoru a převodovky Porsche 550S které zasadili do rámu a šasi Cooper 56. První Pooper byl Cooper z 50. let poháněný motorem Porsche 356. Vůz dominoval sezónám 57 a 58 v SCCA na západním pobřeží, které řídil sám Ken Miles. Konstruktérské úspěchy přivedly Milese do týmu Shelby Cobra, kde se stal přímo klíčovým členem. On sám potom s vozem získal druhé místo v 500 km Bridgehampton v 1963.
V roce 1965 startoval ve voze Ford GT40 v závodě Le Mans se spolujezdcem Brucem McLarenem. Ze závodu je vyřadila porucha převodovky.
V roce 1966 zvítězil v závodě na 24 hodin Daytony a 12 hodin Sebringu spolu s Lloydem Rubym a vozem Ford GT40.
Ve stejném roce obsadil spolu se spolujezdcem Denny Hulmem druhé místo v závodě 24 hodin Le Mans po kontroverzním závěru závodu, který byl ovlivněn nařízením týmu, aby všechny tři vedoucí vozy Ford GT40 z marketingových důvodů projely cílem společně. Jury nakonec rozhodla, že vítězem závodu je právě Bruce McLaren a Chris Amon, protože vzhledem k jejich horší startovní pozici ujelo jejich vozidlo delší vzdálenost. Na startu závodu měl Ken Miles problém s dovřením dveří svého vozu, který byl způsoben tím, že speciálně tvarované dveře tvořící částečně střechu vozu se při zavíraní poškodily nárazem o jeho helmu. Hned na začátku závodu tak nabral ztrátu.
Část fanoušků jej vzhledem ke kontroverznímu rozhodnutí o vítězi závodu Le mans 1966 považuje za jediného jezdce, který kdy dokázal vyhrát v jednom roce takzvanou trojkorunu vytrvalosti – závody 24h Le Mans, 12h Sebring a 24h Daytona.
Osudným se mu stalo testování vozu Ford J 17. srpna 1966.[ujasnit]
V roce 2001 byl Ken Miles uveden do síně slávy Motorsports Hall of Fame of America.
.jpg)
Kompletní výsledky ve formuli 1
| Legenda k tabulce | |
|---|---|
| Barva | Výsledek |
| Zlatá | Vítěz |
| Stříbrná | 2. místo |
| Bronzová | 3. místo |
| Zelená | Bodované umístění |
| Modrá | Nebodované umístění |
| Dokončil neklasifikován (NC) | |
| Fialová | Odstoupil (Ret) |
| Červená | Nekvalifikoval se (DNQ) |
| Nepředkvalifikoval se (DNPQ) | |
| Černá | Diskvalifikován (DSQ) |
| Bílá | Nestartoval (DNS) |
| Závod zrušen (C) | |
| Světle modrá |
Pouze trénoval (PO) |
| Páteční testovací jezdec (TD) | |
| Bez barvy |
Netrénoval (DNP) |
| Vyřazen (EX) | |
| Nepřijel (DNA) | |
| Odvolal účast (WD) | |
| Nezúčastnil se (prázdné) | |
| Označení | Význam |
| Tučnost | Pole position |
| Kurzíva | Nejrychlejší kolo |
| † | Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. |
| ‡ | Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. |
| Horní index | Umístění bodujících jezdců ve sprintu |
| Rok | Tým | Vůz | Motor | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | Umístění | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1961 | Team Lotus | Lotus 18 | Climax L 4 | MON |
NED |
BEL |
FRA |
GBR |
GER |
ITA |
USA DNS |
Závody mistrovství světa sportovních vozů
| Rok | Závod | Spolujezdec | Vůz | Pozice | Výsledky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1955 |  24 hodin Le Mans
|
.svg.png){kind=small} John Lockett
|
MG EX 182 | 12. místo | Výsledky |
| 1957 |  12 hodin Sebringu
|
Jean-Pierre Kunstle
|
Porsche 550 RS | 9. místo | Výsledky |
| 1958 | 12 hodin Sebringu
|
Jean-Pierre Kunstle
|
Porsche 550 RS | Nedokončil | Výsledky |
| 1959 | 12 hodin Sebringu
|
Jack McAfee
|
Porsche 718 RSK | 8. místo | Výsledky |
| 1962 | 12 hodin Sebringu
|
Lew Spencer
|
Sunbeam Alpine | Nedokončil | Výsledky |
| 1963 | 12 hodin Sebringu
|
Lew Spencer
|
Shelby Cobra | 11. místo | Výsledky |
| 12 hodin Sebringu
|
Shelby Cobra | Nedokončil | Výsledky | ||
| Tourist Trophy
|
Jack Sears
|
Shelby Cobra | Nestartoval | Výsledky | |
| 500 km Bridgehampton
|
Shelby Cobra | 2. místo | Výsledky | ||
| 1964 | 12 hodin Sebringu
|
John Morton
|
Shelby Cobra 427 | Nedokončil | Výsledky |
| 1965 | 2000 km Daytona
|
Lloyd Ruby
|
Ford GT40 | 1. místo | Výsledky |
| 12 hodin Sebringu
|
 Bruce McLaren
|
Ford GT40 | 2. místo | Výsledky | |
 1000 km Monza
|
Bruce McLaren
|
Ford GT40 | 3. místo | Výsledky | |
| 24 hodin Le Mans
|
Bruce McLaren
|
Ford Mk II | Nedokončil | Výsledky | |
| 1966 | 24 hodin Daytona
|
Lloyd Ruby
|
Ford Mk II | 1. místo | Výsledky |
| 12 hodin Sebringu
|
Lloyd Ruby
|
Ford X1 Roadster | 1. místo | Výsledky | |
| 24 hodin Le Mans
|
Denny Hulme
|
Ford Mk II | 2. místo | Výsledky |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ken Miles na Wikimedia Commons - Miles Ken Miles Porsche RSK/RS61 Archivováno 11. 10. 2008 na Wayback Machine.
