Paul Gautsch

Dr. iur. Paul Gautsch von Frankenthurn
Předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
28. června 1911 – 3. listopadu 1911
PředchůdceRichard von Bienerth-Schmerling
NástupceKarl von Stürgkh
Ve funkci:
1. ledna 1905 – 1. května 1906
PředchůdceErnst von Koerber
Nástupceprinc Konrad Hohenlohe
Ve funkci:
30. listopadu 1897 – 5. března 1898
Předchůdcehrabě Kazimir Badeni
Nástupcehrabě Franz Thun-Hohenstein
Ministr školství Předlitavska
Ve funkci:
2. října 1895 – 28. listopadu 1897
PředchůdceEdward Rittner
NástupceVinzenz Baillet von Latour
Ve funkci:
5. listopadu 1885 – 20. listopadu 1893
PředchůdceSiegmund Conrad von Eybesfeld
NástupceStanislaus Madeyski

Narození26. února 1851
Döbling
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. dubna 1918 (ve věku 67 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán svobodný pán (1890)
ChoťHelene Schlumberger
DětiOskar Gautsch von Frankenthurn
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik
OceněníLeopoldův řád, Řád sv. Štěpána, Řád Františka Josefa
CommonsPaul Gautsch
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Gautsch svobodný pán von Frankenthurn (26. února 1851 Döbling[1]20. dubna 1918 Vídeň[2]) byl rakousko-uherský politik, právník a pedagog. Jako absolvent Vídeňské univerzity vstoupil v roce 1874 do státních služeb a v různých sférách se angažoval ve veřejném životě. Ve dvou funkčních obdobích zastával celkem deset let úřad rakouského ministra školství (1885–1893, 1895–1897) a inicioval řadu reforem.[3] V roce 1890 získal šlechtický titul barona. Měl celoživotně podporu ze strany císaře Františka Josefa a díky tomu byl v krizových politických situacích celkem třikrát jmenován provizorním ministerským předsedou (1897–1898, 1905–1906, 1911).[4]

Životopis

Paul Gautsch von Frankenthurn jako ministr školství

Pocházel z rodiny s kořeny na Děčínsku[5] povýšené v roce 1821 do šlechtického stavu. Narodil se jako mladší syn c. k. policejního komisaře Karla Gautsche (1817–1892). Studoval na elitním Theresianu, kde maturoval v roce 1869, poté získal titul doktora práv univerzitě ve Vídni. V roce 1874 vstoupil do státních služeb jako konceptní praktikant na finanční prokuratuře ve Vídni, odkud přešel na ministerstvo školství, kde absolvoval rychlý kariérní postup. V roce 1883 byl s titulem dvorního rady jmenován ředitelem Tereziánské akademie[6], k níž byla v roce 1884 přičleněna i Orientální akademie spadající pod ministerstvo zahraničí.[7] V letech 1885–93 zastával funkci ministra kultu a vyučování v Taaffeho vládě.[8] Zasazoval se o školskou reformu (zřizování reálných škol, státní subvence obcím na budování škol, sociální zajištění učitelů atd). V době jeho ministerství došlo k definitivnímu rozdělení pražské univerzity. Funkci ministra školství opustil v listopadu 1893 s celým Taaffeho kabinetem. Znovu byl na post ministra kultu a vyučování jmenován v Badeniho kabinetu v roce 1895. Po vydání kontroverzních Badeniho jazykových nařízení premiér Badeni odstoupil a Gautsch byl v listopadu 1897 povolán do čela úřednické vlády. Byl konfrontován s ostrými česko-německými spory a v Praze byl nucen vyhlásit výjimečný stav. V únoru 1898 vydal modifikovanou verzi užívání češtiny a němčiny v úředním styku (Gautschova jazyková nařízení), která však neuspokojila ani Čechy, ani Němce a v březnu 1898 na funkci premiéra rezignoval.[9]

Baron Paul Gautsch ve funkci předsedy vlády

V letech 1899–1904 zastával funkci prezidenta Nejvyššího účetního dvora (Oberster Rechnungsfhof)[10] a k datu 1. ledna 1905 byl podruhé povolán do funkce předsedy vlády. Jako náročný úkol přijal zavedení všeobecného volebního práva. Potřeba volební reformy vyvstala v důsledku ohlasů na revoluci v Rusku (1905) a tlaku rakouské sociální demokracie. Fakticky byla volební reforma uvedena v život až v roce 1907 Beckovou vládou. Gautsch v průběhu jednání rezignoval na post premiéra na začátku května 1906 a znovu převzal funkci prezidenta Nejvyššího účetního dvora (1906–1911).[11] Potřetí byl do funkce předsedy vlády povolán v červnu 1911 po nepokojích ve Vídni a pádu kabinetu Richarda Bienertha, ve funkci setrval jen do listopadu téhož roku.[12][13]

V posledních letech monarchie zůstal aktivní ve veřejném životě především jako kurátor Tereziánské akademie, tento post zastával do roku 1918, kromě toho zastával čestné funkce v několika dalších institucích. Majetkem Tereziánské akademie byl mimo jiné zámek v Novém Jičíně, kde Gautsch často pobýval během honů.[14] Roku 1895 byl jmenován čestným občanem Šenova u Nového Jičína.[15]

Zemřel 20. dubna 1918 ve věku 67 let, pochován byl v rodové hrobce na hřbitově v Bad Vöslau.[16]

Tituly a ocenění

Od narození užíval prostý šlechtický titul s predikátem von Frankenthurn, který rodina získala v roce 1821.[17] Ve funkci ministra školství obdržel v roce 1886 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[18] V roce 1890 byl povýšen do stavu svobodných pánů (povýšení proběhlo osobním dopisem císaře Františka Josefa 28. prosince 1889, formality spojené s vydáním příslušného diplomu a polepšení erb byly dokončeny 20. března 1890).[19] Díky svému dlouholetému působení ve vysokých funkcích získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Jako vedoucí představitel prestižních vzdělávacích institucí obdržel čestný doktorát na třech univerzitách (Krakov, Lvov, Innsbruck).[20] V roce 1895 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.[21]

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Rodina

Oženil se 12. září 1876 s Helenou Schlumbergerovou von Goldeck (1854–1909), dcerou vídeňského velkoobchodníka Roberta Schlumbergera.[22] Z manželství se narodily tři děti.[23]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Ottův slovník naučný, díl IX.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 963 ISBN 80-7203-137-6, ISBN 80-7185-106-X
  4. Paul Gautsch von Frankenthurn in: Encyclopedia Britannica dostupné online
  5. Paul Gautsch von Frankenthurn in: Biografický slovník českých zemí dostupné online
  6. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1883; s. 147 dostupné online
  7. KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; s. 111–113 ISBN 978-80-86781-18-1
  8. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1885; s. 86 dostupné online
  9. URBAN, Otto: Česká společnost 1848–1918; Praha, 1982; s. 467–468
  10. ''Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1900; s. 366 dostupné online
  11. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1908; s. 433 dostupné online
  12. Přehled představitelů státní správy v Rakousku na webu worldstatesmen.org dostupné online
  13. URBAN, Otto: Česká společnost 1848–1918; Praha, 1982; s. 549
  14. S.R.O, Atlas Česka. Žerotínský zámek v Novém Jičíně - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2008-09-23 [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  15. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  16. Historie hřbitova v Bad Vöslau dostupné online
  17. Rodina Gautsch von Frankenthurn na webu novanobilitas.eu dostupné online
  18. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1886; s. 285 dostupné online
  19. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1893; Gotha, 1893; s. 255–256 dostupné online
  20. Přehled řádů a vyznamenání Paula Gautsche in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 575 dostupné online
  21. Paul Gautsch von Frankenthurn na webu Rakouského parlamentu dostupné online
  22. Matriční záznam o sňatku
  23. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1911; Gotha, 1910; s. 264–265 dostupné online
  24. VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2011; s. 147
  25. Rudolf Klein von Wisenberg na webu Encyklopedie Brna dostupné online
  26. Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 44 dostupné online
  27. Rodokmen Festeticsů dostupné online
  28. Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 399 ISBN 978-80-85955-53-8

Související články

Externí odkazy

Předseda vlády Předlitavska
Předchůdce:
Kazimír Badeni
30. listopad 1897–5. březen 1898
Paul Gautsch
Nástupce:
Franz Thun und Hohenstein
Předseda vlády Předlitavska
Předchůdce:
Ernest von Koerber
31. prosinec 1904 - 2. květen 1906
Paul Gautsch
Nástupce:
Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst
Předseda vlády Předlitavska
Předchůdce:
Richard von Bienerth-Schmerling
28. červen 1911 - 3. listopad 1911
Paul Gautsch
Nástupce:
Karl Stürgkh