Lawrencium

Lawrencium
[Rn] 7s2 5f14 7p1 (262) Lr 103
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Lawrencium, Lr, 103
Cizojazyčné názvy	lat. Lawrencium
Skupina, perioda, blok	3. skupina, 7. perioda, blok f
Chemická skupina	Aktinoidy
Identifikace
Registrační číslo CAS	22537-19-5
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	262,11
Iontový poloměr	Lr2+: 112 pm, Lr3+: 94 pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 7s2 5f14 7p1
Oxidační čísla	III
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	1,3
Ionizační energie
První	443,8 kJ/mol
Druhá	1428,0 kJ/mol
Třetí	2219,1 kJ/mol
Mechanické vlastnosti
Skupenství	předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P {{{izotopy}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Lu ⋏ Nobelium ≺ Lr ≻ Rutherfordium

Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.

Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru ¹⁰B a ¹¹B a bylo získáno lawrencium ²⁵⁷Lr s poločasem přeměny kolem 4 sekund.

 252
98 Cf +  11
5 B →  258
103 Lr + 5  1
0 n

Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr.

Roku 1967 byl v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu oznámen pozorovaný vznik izotopu lawrencia ²⁵⁶Lr po reakci jader americia ²⁴³Am s atomovým jádrem kyslíku ¹⁸O.^[zdroj?]

 243
95 Am +  18
8 O →  256
103 Lr + 5  1
0 n

Dodnes je známo celkem 16 izotopů lawrencia, z nichž je nejstabilnější ²⁶⁶Lr s poločasem přeměny 11 hodin:^[1]

• N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
• VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

• Aktinoidy
• Jaderná fyzika

• Slovníkové heslo lawrencium ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu lawrencium na Wikimedia Commons