Kresleno z paměti
| Kresleno z paměti | |
|---|---|
| Původní název | Drawn from Memory |
| Země původu |  USA |
| Délka | 56 minut |
| Žánry | animovaný film, autobiografie |
| Námět | Paul Fierlinger |
| Scénář a režie | Paul Fierlinger |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Paul Fierlinger Jan Tříska |
| Produkce | Ron Diamond |
| Hudba | Paul Messing |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 30. října 1995 |
| Produkční společnost | Acme Studios |
| Distribuce | PBS |
| Rozpočet | 1,000,000 dolarů |
Kresleno z paměti (anglicky Drawn from Memory) je americký animovaný film z roku 1995, který vytvořil Paul Fierlinger, americký režisér a animátor českého původu. Zachytil v něm své vzpomínky na dětství a mládí v prominentní komunistické rodině diplomata Jana Fierlingera, bratra Zdeňka Fierlingera.
Na filmu začal pracovat v roce 1990 s rozpočtem jeden milion dolarů v produkci amerického animačního studia Acme Filmworks. Film byl součástí seriálu nekomerčních televizních pořadů „American Playhouse“ americké veřejnoprávní společnosti Public Broadcasting Service (PBS). V amerických kinech měl premiéru 30. října 1995.
„Je to autobiografický film, určitě první svého druhu. Je to příběh posedlosti a touze po domovu. Byla to touha po Americe, přitom Amerika je země, kde jsem se ani nenarodil a ani jsem tam nebyl občanem. Ale cítil jsem se tam nejvíc doma, když jsem ji za války poznal jako dítě válečných emigrantů," uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny v prosinci 1990, kdy navštívil Československo, aby natočil záběry míst svého dětství a mládí. Doufal, že jeho osobní příběh pomůže divákům osvětlit období po druhé světové válce.[1]
Děj filmu
Vypravěčem filmu je sám tvůrce Paul Fierlinger, který seznamuje diváky se svými životními zážitky. Narodil se v roce 1936 v Japonsku, kde byl jeho otec Jan Fierlinger před válkou obchodním attaché na československém velvyslanectví. Popisuje cestu z Japonska transsibiřskou magistrálou, během níž se rodina dozvěděla o německé okupaci Československa.
Jeho strýc Zdeněk Fierlinger, který byl v té době velvyslanec v Moskvě, rodinu poslal do USA, protože ještě nevěděl, jakým směrem se vydá Československo po válce a chtěl mít „želízko v ohni“ na Východě i Západě. Jan Fierlinger dostal práci na československém konzulátu v New Yorku a pro svého syna našel prostřednictvím inzerátu americkou rodinu v New Hampshire, sv níž měl Paul žít jako syn válečných uprchlíků. Po vstupu USA do války žil krátce v internátní škole a zbytek války strávil s další americkou rodinou ve Vermontu.
Spojené státy se staly jeho domovem, mluvil jen anglicky, a proto se mu nechtělo v roce 1946 odjet do poválečného Československa. Praha ho překvapila tím, že byla jen málo zničená válkou a Pražané byli na rozdíl od Američanů tlustí. Jeho otec pracoval ve vysoké funkci na ministerstvu zahraničního obchodu a rodina žila v luxusním šestipokojovém bytě na Letné (v domě nazývaném Molochov) se služkou. Popisuje také návštěvy strýce Zdeňka v jeho vile v ulici Na Zátorce v Praze 6, která dříve patřila Schwarzenbergům. Strýc bojující proti buržoazii měl kuchařku, pokojskou, komorníka a samozřejmě šoféra.
Rodiče Pavla poslali do elitního internátního gymnázia v Poděbradech, kde byl na pokoji s chlapci z úspěšných rodin, mezi nimiž byl i Václav Havel, které tvrdě zasáhl komunistický režim. Protože se chtěl distancovat od své rodiny, přihlásil se ve 14 letech na práci do dolů, ale po půl roce musel šachtu kvůli špatnému zdravotnímu stavu opustit. Nastoupil do keramické školy v Bechyni, protože od dětství rád kreslil. Během studia ho kontaktoval agent CIA Drexler, který mu nabídl, že ho dostane do západního Německa. Na útěku byl dopaden, ale jeho rodina nebyla kvůli tomu potrestána. Po maturitě šel na vojnu, z níž byl kvůli „provokaci“ ve volební místnosti poslán k pracovní četě.
Po návratu do Prahy kreslil karikatury do novin a žil bohémským životem. Začal používat pseudonym Fala po jménu psa prezidenta Roosevelta, stýkal se se svým spolužákem Václavem Havlem a jeho kamarádem Pavlem Landovským a stále toužil utéct do Ameriky. Svůj sen mohl splnit v roce 1967 po smrti svého otce. Na falešné pozvání odcestoval do Holandska, a nakonec se dostal do USA.
Zajímavosti
Ve filmu promlouvají svými hlasy jeho spolužáci z Koleje Jiřího z Poděbrad Václav Havel a Miloš Forman a také herec Pavel Landovský. Jeho otce namluvil herec Jan Tříska. Paul Fierlinger původně plánoval celovečerní 90minutový film, nakonec ale film končí po 56 minutách.[1] Možným důvodem je to, že se jednalo o jeden z posledních dílů série „American Playhouse“. Ve filmu chybí jeho sourozenci – o deset let starší sestra Atya a dva roky starší bratr Petr.[2] Na filmu pracovala jako animátorka jeho druhá žena Sandra Fierlinger.
Tvůrci
- Námět, scénář a režie: Paul Fierlinger
- Hudba: Paul Messing
- Střih: Paul Fierlinger
- Výtvarná spolupráce: Sandra Fierlinger
- Účinkují: Paul Fierlinger (vypravěč), Jan Tříska (Jan Fierlinger), Václav Havel (sám sebe), Miloš Forman (sám sebe), Pavel Landovský (sám sebe), Erik Rodgers (Paul v dětství), Gene Shay (sám sebe)
- Produkce: Acme Studios pro sérii American Playhouse společnosti PBS
Reference
- ↑ a b HARTL, Pavel. Stal jsem se součástí lži. Nedělní Lidové noviny. 1991-01-19, roč. 4, čís. 16, s. 1,3.
- ↑ LUKEŠ, Igor. Mašínové mě mlátili, protože můj otec byl komunista!. Forum 24. 2021-12-23. Dostupné online [cit. 2025-08-26].
Externí odkazy
- Kresleno z paměti v Česko-Slovenské filmové databázi
- Drawn from Memory v Internet Movie Database (anglicky)
- Film Drawn from Memory na Vimeo