Vyhnání z ráje (film)

Vyhnání z ráje
Země původuČeskoČesko Česko
Žánrykomediální drama
filmová komedie
filmové drama
erotický film
ScénářBolek Polívka
Věra Chytilová
RežieVěra Chytilová
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleBolek Polívka
Jan Antonín Pitínský
Milan Šteindler
Chantal Poullain
Veronika Bellová
ProdukceVítězslav Bojanovský
Veronika Schwarczová
KameraKlaus Fuxjäger
StřihŠárka Němcová
ArchitektFrantišek Vokřál
Výroba a distribuce
Premiéra2001
Vyhnání z ráje na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyhnání z ráje je česká erotická filmová tragikomedie režisérky Věry Chytilové z roku 2001. Scénář vznikl ve spolupráci s hercem Bolkem Polívkou a snímek byl uveden do kin v dubnu 2001. Film tematizuje střet světa konzumní reality a ideálního řádu prostřednictvím alegorických situací a zcizujících prvků „filmu ve filmu“. Část inspiračního rámce tvořila populárně-vědecká kniha Desmonda Morrise Nahá opice.[1]

Děj

Doktor Rosťa a jeho přítel Petr na pláži filozofují o lidské přirozenosti. Jejich rozhovor přeruší zoufalý otec z nedaleké nudistické pláže Paradiso, který hledá lékaře pro svého syna. Záhy se ukáže, že šlo jen o scénu z filmu, který Rosťa současně režíruje. Jeho experimentální dokument má zkoumat, čím se nahý člověk liší od opice, a účinkujícími jsou najatí nudisté, kteří o skutečné povaze projektu nevědí.

Natáčení financuje bohatý ruský producent Igor, jenž očekává lacinou komedii a zároveň prosazuje svou dceru Lenku do hlavní role. Rosťa se zaplétá s Lenkou milostně, i když na místo dorazí i jeho manželka, herecká hvězda Valerie, se dvěma dcerami. Mezi štábem, naturisty a producentem narůstají konflikty: Igor se dožaduje erotických scén, zatímco režisér a scenárista usilují o symbolické a filozofické vyznění.

Do filmu jsou vkládány stylizované alegorické obrazy – například parafráze na biblické vyhnání z ráje, apokalyptické výjevy lidské živočišnosti nebo obřady „Adama a Evy“. Manipulativní metody režiséra vedou k napětí mezi ním a účinkujícími, kteří se proti ponížení bouří. Závěrečná scéna vyústí v tragédii, když během natáčení umírá kameraman, a Rosťa je konfrontován s morálními důsledky svého experimentu.[1][2]

Obsazení

Boleslav Polívka Rosťa, režisér/doktor
J. A. Pitínský Petr, scenárista
Milan Šteindler Igor, producent
Chantal Poullain Valerie, filmová hvězda
Věra Havelková Lenka, Igorova dcera
Petr Vacek Matěj, režisérův asistent
Veronika Bellová Andrea, mladá nudistka
Tomáš Matonoha Pavel, představitel Adama
Pavel Liška Franta, mladý naturista
Marek Daniel Pepa
Arnošt Goldflam Kabrhel
Pavel Zatloukal Krejza, rebelující nudista
Josef Polášek Láďa Dadák
Jiří Pecha filozof

Výroba

Scénář napsali Věra Chytilová a Boleslav Polívka a režii rovněž vedla Věra Chytilová. Jednalo se o jejich třetí tvůrčí spolupráci a čtvrtý společný film. Snímek je inspirován knihou Nahá opice zoologa Desmonda Morrise, která sloužila jako výchozí materiál pro zkoumání lidské přirozenosti. Tvůrci chtěli zachytit lidskou přirozenost zbavenou sociálních nánosů a zkoumali, zda lze být „svobodní, aniž jsme přestali být mravní“.[3]

Režisérka Věra Chytilová měla podle vlastního vajádření při přípravě filmu potíže se sháněním financí, neboť množství nahoty v zamýšleném díle odrazovalo možné koproducenty.[3] Rozpočet filmu činil přibližně 13,5 milionu Kč a kvůli finančním obtížím se snímek natáčel na digitální video.[3] Kameramanem byl Klaus Fuxjäger. Úvodní scény se natáčely na pláži u Baltského moře, kde filmaři čelili zásahu německé policie po udání, že natáčejí pornografii s dětmi. Hlavní natáčení pak probíhalo u pískovcového jezera Majdalena u Třeboně a celkem trvalo asi 30 dní.[3][4][5]

Plakát pro studio Cineart připravilo Studio Najbrt.[6]

Interpretace

Film se svým provokativním konstruktem „filmu ve filmu“ navazuje na dlouhodobou tendenci režisérky kritizovat společenské pózy a morální prázdnotu. Nahota zde představuje nejen doslova svlečené tělo, ale slouží jako symbolická metafora ztráty sociálních filtrů a odhalení skryté přirozenosti lidí.[1] Podle filmové vědkyně Stanislavy Přádné režisérka prostřednictvím radikálních vyprávěcích postupů usilovala o odhalení „nablískané fasády“ porevoluční společnosti — zejména nových elit a jejich povrchních hodnot. Film paradoxně skončil jako odpudivě fyzický spektákl místo morální provokace.[7]

Dora Viceníková v Kinoeye upozornila na kombinaci dvou stylových poloh, které se v tvorbě Chytilové objevují od 60. let: dokumentární autenticitě blízkého cinema verité a naopak vysoce stylizovaného symbolistního obrazu. Ve Vyhnání z ráje jsou podle ní tyto tendence propojeny – snímek balancuje mezi bezprostředním zachycením reality a vizuální stylizací, inspirovanou mimo jiné malbami Pietera Bruegela. Výsledkem je „mozaika“ dějových fragmentů, která vytváří alegorii mravního úpadku.[8] Podle Viceníkové snímek představuje vědomě nestabilní narativní strukturu, v níž se mísí různé úrovně reality a stylizace. Polívkův herecký výkon přispívá k neustálému oscilování mezi ironií a vážností, mezi brechtovsky odcizující stylizací a stanislavského realismem, čímž se pro diváka stírá hranice mezi filmovou fikcí a realitou.[8]

Uvedení a přijetí

Film měl premiéru 19. dubna 2001, do distribuce jej uvedla společnost Bontonfilm. Přístupnost byla omezena mládeži do 15 let.[1][3]

Snímek se očekával se značnou pozorností, mimo jiné i kvůli medializovanému slibu množství obnažených scén. Část publika však byla zklamána, neboť film podle nich nevyužil erotický potenciál prostředí a soustředil se spíše na moralizující rovinu. Diváci často odcházeli z kina a reakce byly převážně negativní. Kritici vyčítali dílu neuspořádanou strukturu, množství banalit a nejasné poselství.[3]

Ojediněle se objevila smířlivější hodnocení. Filmový vědec Jaromír Blažejovský ocenil některé estetické momenty, přestože dílo považoval za problematické.[3] V časopise Film a doba zařadil film k tzv. „bulvární vlně“ české kinematografie po roce 1989, ocenil vyostřený pohled režisérky, upozornil však na únavu její moralizující metody.[9] Naopak většina recenzentů psala podle Marečka o „nuditě a nudě v jednom“.[3] Jaroslav Vanča v časopise Film a doba poukazázal na symbolistické tendence, sarkastický pohled a rozvolněnou dramatickou stavbu a zdůraznil problematiku dramaturgie a interpretace alegorických scén.[10] Mirka Spáčilová v recenzi pro Mladou frontu DNES upozornila na výraznou exhibiční složku filmu a zpochybnila jeho soudržnost a srozumitelnost.[11] Herecké výkony Bolka Polívky a Chantal Poullain zaujaly mimo jiné osobním podtextem jejich tehdejšího rozchodu, který se částečně promítl do jejich postav.[3]

Podle Marečka film zaznamenal příznivější ohlas na zahraničních filmových festivalech, kde byl chápán jako experiment.[3]

Reference

  1. ↑ a b c d Vyhnání z ráje [online]. Filmový přehled [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ VANČA, Jaroslav. Vyhnání z ráje aneb Český symbolismus po stu letech. Film a doba. 2001, roč. 46, čís. 2, s. 104–105. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j MAREČEK, Luboš. Filmové kralování Bolka Polívky. Brno: Jota, 2004. Dostupné online. ISBN 80-7217-301-4. S. 42–46. 
  4. ↑ KODLOVÁ, Alena. Nahota osvobozuje, říká režisérka Věra Chytilová. Večerník Praha. Praha: Pragoprint, 2000, čís. 210, s. VIII. Dostupné online. ISSN 1210-1117. 
  5. ↑ DVOŘÁK, Luboš. Cepská pískovna nahradila filmařům moře. Českobudějovický deník [online]. 2013-09-07 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vyhnání z ráje [online]. Studio Najbrt [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ PŘÁDNÁ, Stanislava. The Czech Cinema After the “Velvet Revolution” (1990–2000). ARTMargins [online]. 2002-01-30 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b VICENÍKOVÁ, Dora. Naked Allegory: Věra Chytilová's Vyhnání z ráje (Expulsion from Paradise, 2001). Kinoeye [online]. 2002-04-29 [cit. 2025-08-24]. Roč. 2, čís. 8. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ BLAŽEJOVSKÝ, Jaromír. Bitva o život. Poznámky k morálce a ideologii českých filmů po roce 1989. Film a doba: měsíčník Čs. státního filmu pro otázky a problémy filmového umění. Praha: Orbis, 2001, roč. 46, čís. 4, s. 182. Dostupné online. ISSN 0015-1068. 
  10. ↑ VANČA, Jaroslav. Vyhnání z ráje aneb Český symbolismus po stu letech. Film a doba. Praha: Orbis, 2001, roč. 46, čís. 2, s. 104–105. Dostupné online. ISSN 0015-1068. 
  11. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka; kne. Nahý člověk rychleji ukáže, jaký vlastně je. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2001-04-18 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.