Velké náměstí (Hradec Králové)

Velké náměstí
Pohled od na Velké náměstí z Bílé věže
Pohled od na Velké náměstí z Bílé věže
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoHradec Králové
Poloha50°12′35,49″ s. š., 15°50′7,32″ v. d.
Napojené uliceŠpitálská, Klicperova, Úzká, Malé náměstí, Na Kropáčce, Bono publico, Karla Tomana, Franušova
Historie
Starší názvyRynek (od 14. století),
Velké náměstí (od 18. století),
Žižkovo náměstí (1955–1990)
Další údaje
Typnáměstí
Délka340 m
Šířka90 m (v nejširší části)
Kód ulice131849
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké náměstí je hlavní náměstí nacházející se v historickém centru města Hradec Králové. Prostranství dominuje katedrála sv. Ducha s Bílou věží a kaplí sv. Klimenta, uprostřed se tyčí Mariánský morový sloup.[1] Od padesátých let 20. století do roku 1990 neslo název Žižkovo náměstí.[2]

Historie

Akvarel Eduarda Gurka, 1836
Velké náměstí s katedrálou a radnicí. Akvarel Eduarda Gurka z roku 1836.

Nejstarší osídlení v oblasti Hradce Králové se přirozeně objevilo na křídovém návrší nad soutokem Labe a Orlice, tedy právě v místě dnešního Velkého náměstí. Nepřetržité osídlení ve formě slovanského

Akvarel Eduarda Gurka, 1836
Velké náměstí, v popředí Mariánský sloup, za ním někdejší jezuitská kolej Nové Adalbertinum s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

hradiště lze odhadovat na přelomu 9. a 10. století. Badatelé 19. a první poloviny 20. století předpokládali v rámci tohoto hradiště trojúhelníkové tržiště přibližně ve tvaru dnešního Velkého náměstí. Dle prohlubně nalezené přibližně uprostřed náměstí a táhnoucí se severo-jižním směrem (od kostela Nanebevzetí Panny Marie přibližně ke Klicperově ulici) se ale lze domnívat, že celé návrší bylo rozděleno příčným příkopem na dvě části a středověké město pravděpodobně vznikalo pouze západně od tohoto příkopu. Východní část zřejmě zabíraly objekty obytné a hospodářské, nejednalo se tedy o veřejné prostranství. Zatímco přístup do města od západu zajišťovala tzv. stará (později Pražská) brána, přístup od východu zajišťovala pravděpodobně brána situovaná právě před tímto příčným příkopem. Mýtská brána, označovaná v pramenech přelomu 14. a 15. století jako nová brána, pak vznikla zřejmě až po zavezení příkopu a rozšíření města. Archeologické sondáže provedené ve 20. století tuto teorii nepotvrdily. Potvrdily ale, že ke stabilizaci parcelních hranic v dnešní podobě došlo v severní frontě Velkého náměstí již na konci 13. století. V západní části náměstí dosud rozsáhlejší archeologický výzkum neproběhl, lze ale předpokládat, že tamější zástavba (kostel sv. Ducha, kaple sv. Klimenta, radnice...) byla do náměstí vložena dodatečně a původní veřejné prostranství sahalo až k dnešní Rokitanského ulici.[3]

Pohled na Velké náměstí z Bílé věže v roce 1895, v pozadí je vidět povodeň

Nejstarší písemná zmínka o podobě Velkého náměstí z roku 1418 hovoří o rynku, radnici a pranýři. Severně od náměstí (ulice Zieglerova, Dlouhá, Na Hradě) stál až do roku 1423 královský hrad. Pierkerův plán z roku 1756 zobrazuje na Velkém náměstí obecní studnu (nikoli kašnu) a také ohrazený hřbitov v okolí kostela svatého Ducha. Dvě rytiny od J. Venuta a I. Otta z konce 18. století pak zobrazují kamenné dláždění prostranství a existující zástavbu východně od kostela svatého Ducha. Akvarel Eduarda Gurka z roku 1836 zobrazuje čedičové dláždění, Morstadtova kresba z roku 1858 pak čedičové dláždění s pásy zřejmě pískovcových dlažebních kostek na místě vozovek.[3]

Současnost a budoucnost

Od roku 2007 je chystána rekonstrukce náměstí.[4] Tehdy činila nejlevnější varianta asi 80 mil. Kč.[5] Přestavbu dlouhodobě zdržují protesty části místních obyvatel, kteří nesouhlasí hlavně se snížením počtu parkovacích míst.

V roce 2010 byla vypsána architektonická soutěž na revitalizaci Velkého náměstí.[6][7] Cílem projektu „Živé náměstí“ je především vrátit veřejný prostor zpět chodcům a cyklistům a omezit jeho využívání automobilovou dopravou (na náměstí je 250 parkovacích míst).[8] V soutěži na revitalizaci náměstí zvítězil návrh architektonického ateliéru ARN Studio.[9] Alternativou pro stávající parkovací místa může být zbudování podzemního parkoviště pod Velkým náměstím, na jehož realizaci zadalo město Hradec Králové vyhotovení studie.[10]

Město získalo na rekonstrukci náměstí evropskou dotaci, ale v roce 2012 ji kvůli obavám, že nestihne dotací daný termín, finanční prostředky vrátilo. V roce 2018 nechalo město zničený povrch náměstí alespoň provizorně opravit.[11]

V roce 2020 bylo oznámeno, že rekonstrukce náměstí by měla být zahájena v roce 2021[12] a měla by být rozdělena na etapy[8], etapa řešící parkovací plochy měla přijít na řadu až v samém závěru projektu, budí totiž mnohé kontroverze.[12] Proti zbudování podzemního parkoviště v archeologicky cenné lokalitě se postavila například Společnost ochránců památek ve východních Čechách nebo Východočeská regionální archeologická komise.[13]

Na počátku roku 2024 bylo oznámeno, že by rekonstrukce mohla začít v roce 2027. Náklady byly odhadnuty na 260 až 300 milionů korun. Nový koncept rekonstrukce (vypracovalo jej sdružení společností ARN studio a Architekti Chmelík & partneři) počítá s tím, že celé náměstí by mělo být sdílenou zónou, v níž není upřednostněna žádná forma dopravy. Proti přestavbě vznikla petice, zejména kvůli velké redukci parkovacích míst. Plán počítá se vznikem dvou stromořadí, vodními prvky a systémem zasakování, které by pomáhaly s ochlazováním prostoru. Místo kočičích hlav by náměstí mělo být předlážděno řezanou dlažbou. Restaurační zahrádky by měly mít jednotný charakter. Počet parkovacích míst by měl klesnout z 230 na 65 a přesunout se z centrální části náměstí, které by mělo být určeno pro chodce, na severní a jižní stranu. S vybudováním podzemního parkoviště se již nepočítá.[4]

V roce 2025 bylo zveřejněno, že odhadované náklady na rekonstrukci dosahují 615 mil. Kč a se stavbou by se mohlo začít nejdříve v roce 2028.[5] V létě však byl termín posunut až na rok 2029. Vítězem soutěže na projekční přípravu úprav náměstí se stala Společnost Fildman Projekt z Velkých Losin.[14]

V roce 2025 vznikla u studny s mříží dočasná dřevěná vyhlídka z iniciativy Galerie moderního umění, která má upozornit na stav náměstí a rozproudit diskuzi.[15] Poblíž studny by na ploše cca 500 m2 měla vzniknout pobytová zóna s mobiliářem, zelení a bezbariérovým přístupem. Jedná se o řešení za 1,75 milionu korun, které by mělo zpříjemnit prostor náměstí do doby, než dojde k rekonstrukci celého náměstí.[16]

V roce 2025 také město vyhlásilo architektonicko-výtvarnou soutěž na řešení nové kašny v prostoru náměstí. Kašna s vodou na náměstí chybí od roku 1937.[17][18]

Významné objekty

Caivasovy domy (zbourány 1910), poté zde vznikla budova Galerie moderního umění
Velké náměstí s kostelem Nanebevzetí P. Marie na konci 19. století

Na náměstí, nebo v jeho velmi blízkém okolí, se nacházejí tyto významné stavby:

Zaniklé objekty

Na náměstí historicky postupně stály tři kašny. Poslední z nich zanikla v roce 1937. Nejstarší kašna – tzv. Jiříkova kašna – pocházela z konce vlády Jiřího z Poděbrad či z počátku vlády Vladislava |Jagelonského, pravděpodobně z let 1470–1476. Víme, že kašna nesla velmi bohatou výzdobu, ale neexistuje žádné její vyobrazení. Zanikla v 80. letech 18. století a její pozůstatky dosud nebyly objeveny. Původní gotickou kašnu nahradila jednodušší kašna se sochou lva se štítem, v němž se nacházelo písmeno G, tedy královéhradecký znak. Tento lev se nachází na římse Regiocentra Nový pivovar. Tato kašna byla nahrazena ve druhé půli 19. století jinou, jednodušší kašnou. Její podoba je známá z dochovaných fotografií. Na jejím místě měla stát socha Jana Žižky, která ale byla nakonec umístěna do Žižkových sadů.[17][19]

Mapa

Mapa významných objektů na Velkém náměstí

Zajímavost

Automobilové závody na Velkém náměstí v roce 1933

Dne 6. července 1933 se v Hradci Králové konal automobilový závod, tzv. První městský okruh. Start, cíl i hlavní tribuny byly umístěny přímo na Velkém náměstí.[20]

Dne 2. října 2024 byly na Velkém náměstí čp. 151 umístěny první Kameny zmizelých v Hradci Králové. Jsou věnovány dlouholetému předsedovi židovské obce v Hradci Králové a zakladateli Komitétu pro udržování pomníků na bojišti Královéhradeckém Josefu Tausikovi a jeho manželce Kláře Tausikové, kteří byli zavražděni v Terezíně a v Osvětimi.[21]

Fotogalerie

  • Západní fronta domů s katedrálou sv. Ducha a radnicí
    Západní fronta domů s katedrálou sv. Ducha a radnicí
  • Jižní fronta domů
    Jižní fronta domů
  • Radnice (uprostřed snímku)
    Radnice (uprostřed snímku)
  • Severní fronta domů
    Severní fronta domů
  • Jižní fronta domů s biskupskou rezidencí (zcela vpravo), domem U Špuláků (sousední růžová fasáda) a kostelem Nanebevzetí P. Marie v pozadí
    Jižní fronta domů s biskupskou rezidencí (zcela vpravo), domem U Špuláků (sousední růžová fasáda) a kostelem Nanebevzetí P. Marie v pozadí
  • Arkády na severní straně náměstí
    Arkády na severní straně náměstí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hradec Králové – Salon republiky. Prague.eu [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ Hradec pojmenoval náměstí po papeži Janu Pavlu II.. zpravy.hradeckralove.cz [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BLÁHA, Radek. Veřejná prostranství (náměstí) středověkého Hradce Králové a jejich proměny [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-30. 
  4. ↑ a b Archiweb - Přestavba Velkého náměstí v Hradci Králové by mohla začít v roce 2027. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Archiweb - Odhad ceny přestavby Velkého náměstí v Hradci Králové je 615 milionů korun. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Velké náměstí má sloužit Hradečákům, ne autům. Podzemní garáže změní parkoviště na živý prostor. Hradec Králové [online]. 2020-08-17 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Velké náměstí v Hradci se změní. Podívejte se jak. iDNES.cz [online]. 2010-10-21 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Živé náměstí [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ HKCITY [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Revitalizace Velkého náměstí. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Archiweb - Hradec Králové přepracuje dokumentaci na rekonstrukci Velkého náměstí. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Hradec chce začít s opravou náměstí v roce 2021, cíl je však v nedohlednu. iDNES.cz [online]. 2020-10-13 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Poddolovat náměstí v Hradci je nepřijatelné, tvrdí ochránci památek. iDNES.cz [online]. 2020-09-15 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ SŮRA, Jan. Z parkoviště náměstí pro lidi. Hradec Králové vybral projektanty na proměnu centra [online]. 2025-08-12 [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ Archiweb - Vyhlídka u studny v centru Hradce Králové má upozornit na stav Velkého náměstí. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ Na Velkém náměstí v Hradci Králové chce radnice dočasnou pobytovou zónu s lavičkami a zelení. Hradec Králové [online]. 2025-05-17 [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Hradec Králové chce vrátit kašnu na Velké náměstí - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-04-30 [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Architektonicko-výtvarná soutěž: Kašna na Velkém náměstí v Hradci Králové. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ ZÁLESKÝ, Petr. Velké náměstí zdobívala kašna, dosud se hledá. Vodní prvek Hradec vrátí. iDNES.cz [online]. 2025-03-09 [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ Z prvního městského okruhu.... S. 7–8. Světozor [online]. 1933-07-13 [cit. 2020-12-21]. S. 7–8. Dostupné online. 
  21. ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka; ZÁLESKÝ, Petr. Kameny zmizelých má rodina právníka i lékaře, v Hradci je odhalili poprvé. iDNES.cz [online]. 2024-10-02 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.