Galerie moderního umění v Hradci Králové

Galerie moderního umění v Hradci Králové
Budova galerie - bývalý palác Záložního úvěrního ústavu
Budova galerie - bývalý palác Záložního úvěrního ústavu
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoHradec Králové
AdresaVelké náměstí 139-140, Hradec Králové, 500 02, Česko (budova Galerie moderního umění v Hradci Králové)
Založeno1953
Kód památky37396/6-4522 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
IČO00088404 (VR)
Zeměpisné souřadnice50°12′35,55″ s. š., 15°50′3,37″ v. d.
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Sídlí v secesní budově postavené roku 1912 podle návrhu architekta Osvalda Polívky jako palác Záložního úvěrního ústavu. Hlavní vstup budovy zdobí monumentální plastiky Úroda a Obchod od Ladislava Šalouna, korunní římsu pak nese trojice atlantů sochaře Františka Fabiánka. Dochovala se rovněž původní uměleckořemeslná výzdoba včetně vitráží, štukových aplikací a dekorativních detailů. V letech 2014–2016 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací výstavních prostor.[1] Galerie spravuje sbírku českého i zahraničního výtvarného umění 20. a 21. století.

Historie

Počátky dnešní Galerie moderního umění v Hradci Králové sahají do období Městské obrazárny (1919–1953), jejímž základem se stala kolekce sta obrazů a prací na papíře, kterou městu věnoval biskup Josef Doubrava.[2][3] Tato sbírka položila základ systematické akviziční činnosti, jež se naplno rozvinula zejména po roce 1963.

Už ve 30. letech se začalo uvažovat o výstavbě samostatné galerijní budovy. Architekt Josef Gočár zpracoval na žádost Spořitelny královéhradecké návrh modernistického objektu, datovaný 1. září 1930. Projekt počítal se čtyřkřídlou stavbou na nábřeží Labe s jasným funkčním rozčleněním: severní křídlo pro sochařství, západní pro grafiku a architekturu, jižní pro krátkodobé výstavy a východní jako otevřenou sloupovou galerii. Uvnitř se nacházelo atrium se zahradou, zázemí mělo být ukryto v podzemí. Ke stavbě však nikdy nedošlo – plány se nedochovaly a proti realizaci se postavily měšťanské spolky. Návrat k myšlence galerie na nábřeží proběhl ještě ve druhé polovině 30. let, ale vývoj přerušila válka.[4]

Galerie byla jako samostatná instituce založena koncem roku 1953 pod názvem Krajská galerie. Její sbírky, do té doby uložené v muzeu, byly převedeny pod novou správu. Jelikož město nedisponovalo vhodnými prostory, galerie nejprve sídlila na zámku v Rychnově nad Kněžnou, kde byla otevřena veřejnosti 31. října 1954. První ředitelkou se stala malířka Božena Hliněnská-Kuhnová, po ní následoval Jan Baleka.

Po krátké epizodě administrativního sloučení s muzeem a památkovým střediskem se galerie od roku 1960 znovu osamostatnila jako Oblastní galerie v Hradci Králové. V roce 1962 jí byly přiděleny prostory v biskupské rezidenci na Velkém náměstí, kam se postupně stěhovaly sbírky a kde byla v roce 1963 otevřena první stálá expozice. Od téhož roku se zřizovatelem stal Východočeský krajský národní výbor, galerie nesla název Krajská galerie v Hradci Králové.

V čele galerie stanul historik umění Josef Sůva, který ji vedl až do roku 1997. Pod jeho vedením se instituce profilovala jako centrum kvalitního a koncepčního sběratelství – téměř jako jediná se vyhnula balastu socialistického realismu a vytvářela sbírku zaměřenou na českou modernu 20. století. Významnou součástí se stala kolekce českého kubismu s důrazem na dílo Bohumila Kubišty, zastoupeno je rovněž umění surrealismu i tvorba autorů, které oficiální dějiny dlouhodobě opomíjely (např. Josef Váchal, Karel Šlenger, Ladislav Zívr).[1][2]

Po roce 1989 galerie přesídlila do budovy bývalého Záložního úvěrního ústavu na třídě ČSA, kterou do té doby využívalo Muzeum revolučních tradic. Ředitelem byl v letech 1997–2018 Tomáš Rybička, za jehož působení proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu podle návrhu architektonického ateliéru 3Q Project. Rekonstrukce v letech 2014–2016 částečně obnovila původní podobu interiérů z roku 1912 a zároveň je upravila pro výstavní a sbírkotvorný provoz.[3]

Od roku 2019 vede instituci František Zachoval. Galerie se nadále profiluje jako důležité centrum českého moderního a současného umění, rozšířila zaměření sbírek a v roce 2021 zakoupila rozsáhlou sbírku Karla Tutsche s finanční podporou Královéhradeckého kraje.[4][5][6]

Historická sídla galerie, současná budova a její interiéry

Sbírka Galerie moderního umění v Hradci Králové

Galerie je téměř jediná sbírka na našem území, jejíž depozitáře nezabírá balast socialistického realismu, povinných nákupů a ministerských převodů. Během působení Josefa Sůvy na ředitelském postu galerie vytvořila ucelenou sbírku českého kubismu, speciálně s ohledem na dílo Bohumila Kubišty, rodáka z nedalekých Vlčkovic. Ve sbírkách je bohatě zastoupeno také umění českého surrealismu od 20. do 70. let dvacátého století. Galerie se pod vedením Dr. Sůvy specializovala na díla oficiálními dějinami opomíjených outsiderů – Josefa Váchala, Karla Šlengera, Ladislava Zívra. Ale sbírka má kvalitně zastoupeno i dílo Emila Filly, Mikuláše Medka, Františka Muziky, Zdeňka Sklenáře, Kamila Lhotáka, Františka Hudečka.

Sbírky galerie jsou zveřejněny online v systému Citem tzv. Promus.[5]

Obrazy

Sochy

Stálé expozice

V prosinci 2020 představila galerie novou koncepci stálé expozice, která neřadí umělecká díla chronologicky, ale v části nazvané Minulé století vychází ze specifického charakteru tvorby vybrané dvacítky umělců a umělkyň. Součástí expozice jsou texty, citáty nebo zvukový záznam. Autorka koncepce a kurátorka galerie Petra Příkazská se zvolenou metodou přibližuje renesančnímu názoru, podle něhož originalita projevu autorů utváří podobu umění dané epochy.

V expozici nazvané Posledních padesát let se autor koncepce Tomáš Pospiszyl rovněž vzdal chronologického řazení a pojal ji tematicky, se snahou přiblížit spektrum různých přístupů a tendencí současné umělecké tvorby s důrazem na rozmanitost přístupů jednotlivých autorů a autorek.[6]

Galerijní edukace

"Edukační oddělení Galerie moderního umění v Hradci Králové realizovalo v roce 2020 několik druhů programů a akcí pro návštěvníky galerie napříč věkovými kategoriemi. Intenzivně nabízenými byly edukační programy, připravené pro školní skupiny všech vzdělávacích stupňů. Tyto programy, vztahující se ke stálé expozici Proměny obrazu / Obrazy proměn, nabídly širokou škálu možností od již tradičního seznámení se s budovou a galerií po programy zaměřené na výrazové prostředky výtvarného vyjádření. Rozsáhlý edukační program připravený k samostatné výstavě Matyáše Chocholy Dějiny lidstva nebyl z důvodu coronavirové pandemie realizován. K němu byly připraveny propracované doprovodné materiály v podobě pracovních listů. Edukační programy vzhledem k této situaci byly nejintenzivněji realizovány během měsíce ledna, února a září. Zaběhlým, oblíbeným, a především pravidelným typem programu, který je zaměřen na spolupráci dětí (věk 3–10 let) a rodičů je tzv. Obrazárna, ta se opakovaně dvakrát měsíčně věnovala vždy jednomu inspiračnímu zdroji, kterým bylo výtvarné dílo ze stálé expozice či probíhající výstavy. Obrazárny reagovaly např. na díla D. Sahánkové, P. Malinové, D. Bači, A. Šimotové nebo F. Muziky. Nově v tomto roce byla zahájena také výtvarná setkávání pro kategorii dospělých, kteří se chtějí výtvarně vyjadřovat, seznamovat se s šíří výtvarných technik a uměleckými díly. Tento program je nazván Obrazárna+. V prvních proběhlých Obrazárnách+ se edukátorky zaměřily nejprve na základní výtvarné techniky jako kresba, tempera, koláž. Pravidelnými akcemi s nižší frekvencí opakování jsou Otevřený ateliér – Neseď doma za výzo, který v rámci pololetního vysvědčení zve děti do výtvarného ateliéru k volné tvorbě. Jednorázová akce, jež se uskutečnila ke Dni dětí s názvem Galerijní chvilka poezie, se realizovala ve velmi symbolické rovině, kdy se kolemjdoucí v okolí galerie mohli literárně zapojit a složit pro galerii báseň, po sepsání ji vhodit do galerijního boxu a čekat na její zveřejnění v on-line prostředí. Tato akce byla navázána na odměnu v podobě volné galerijní vstupenky." [7]

Edukační zeď při výstavě Jiřího Hilmara.

Edukátorkami jsou Mgr. Helena Šestáková, Mgr. Patricie Kaválková a Bc. Linda Vidová.[8]


Vědecko-výzkumná činnost

"Dle aktualizovaného organizačního řádu GMU ze dne 1. prosince 2021 (článek 3 a odstavec 2 – Organizace se člení do těchto útvarů organizační struktury) je ustanoveno vědecko-výzkumné oddělení, které na výzkumu spolupracuje se zaměstnanci odborného oddělení galerie, koordinuje činnost nakladatelství GMU a zasedání Ediční rady. Činnost oddělení současně naplňuje definiční znaky organizace pro výzkum a šíření znalostí podle čl. 2 bod 83, 84, 93 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Při plnění úkolů výzkumné organizace vede GMU oddělenou evidenci nákladů a výnosů. GMU v posledních dvou letech v rámci plnění svého hlavního poslání kladla důraz na provádění vlastního „základního výzkumu“ a jeho veřejné šíření formou edukačních programů pro veřejnost, výstavních projektů a publikační činnosti. Současně na základě vlastní sbírkotvorné činnosti, profilace a odborného zpracování sbírek získává organizace nové poznatky. Realizuje tak umělecko-historický výzkum zaměřený na základní principy jevů a skutečností ve výtvarném umění."[9]

Popularizace umění

"Pohodlně Vás usadíme přímo do expozice, abyste si mohli vychutnat poutavé vyprávění o životech umělců a jejich dílech. Těšit se můžete také na výbornou kávu v příjemném prostředí galerie."[7]

Mimo vědecko výzkumnou činnost se pracovníci galerie věnují i popularizaci umění. Jedná se především o komentované prohlídky pro širokou veřejnost (Honzovy chvilky s uměním/Chvilky s uměním). Tyto doprovodné programy jsou pořádány vždy první středu v měsíci, a to v časech 10:00 a 16:00. Jsou věnovány českým umělcům a umělkyním působících ve dvacátém století, jejichž tvorba je prezentována veřejnosti formou stálé expozice s názvem Minulé století – dvacet osobností v Galerii moderního umění v Hradci Králové. K oné expozici historik umění představuje jednotlivé autory/autorky formou popularizačních přednášek (komentovaných prohlídek), během kterých posluchače seznamuje s životem a dílem dané osobnosti a také interpretuje jejich jednotlivá díla, která jsou v expozici zastoupena. Na konci každé přednášky je uskutečněna otevřená diskus[10]e mezi přednášejícím a posluchači. Provázejí Jan Florentýn Báchor a Tomáš Kolich.[11]

Dále jsou GMUHK vydávána popularizační videa s názvem Detaily umění, která se věnují vždy vybranému autorovi/autorce. V krátkostopážním videu je popsáno vždy jedno vybrané dílo interpetované v souvislostech.

Výstavní činnost po roce 2000

V hlavních výstavních sálech galerie v přízemí se odehrávají monografické, tematické i skupinové výstavy, které musí obstát ve zdobeném secesním interiéru bývalé záložny. Někteří autoři svou instalací přímo na interiéry reagovali: Miloš Šejn, Irena Jůzová, Jana Matějková-Middleton.

Od roku 2019 jsou ve čtvrtém patře tři nové výstavní prostory: Prostor, Bílá kostka a Černá kostka. Pro specifické výstavní účely je od roku 2020 využíván Foyer GMU.

Galerie po roce 2000 dává každoročně prostor tematické výstavě, která přibližuje nejrůznější podoby domácí vizuální scény.

Galerie moderního umění má bohatou publikační činnost, ke každé výstavě vycházejí katalogy různých formátů, články o činnosti a výzkumu uveřejňují odborná periodika (Ateliér, Artalk, Art Antiques) či sborníky (Královéhradecko).

Návštěvnost

Rok Počet evidovaných vstupů[8]
2019 9 485
2020 7 744
2021 9 395
2022 10 344
2023 10 600
2024 22 394

Odkazy

Reference

  1. ↑ HÝBLOVÁ, Zuzana. Záložní úvěrní ústav. Královéhradecký architektonický manuál [online]. KAM. Dostupné online. 
  2. ↑ PETRA, Příkazská (ed.). Biskup Josef Doubrava: milovník umění a mecenáš. 1. vyd. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2019. 261 s. ISBN 978-80-87605-20-2. 
  3. ↑ VÍTKOVÁ, Martina. Dary a odkazy. Sbírky galerie v letech 1921-1939. Královéhradecko : historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové : Státní okresní archiv : Studijní a vědecká knihovna : Muzeum východních Čech : Galerie moderního umění : Knihovna města Hradce Králové ; Zámrsk: Státní oblastní archiv, 2011, č. 8, s. 237-250. ISSN 1214-5211.
  4. ↑ ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Městská galerie. Královéhradecký architektonický manuál [online]. KAM. Dostupné online. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.citem.cz [online]. [cit. 2012-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-13. 
  6. ↑ Ludmila Žlábková, Hradecká Galerie moderního umění změnila tradiční koncept expozic, Novinky.cz, 3.12.2020
  7. ↑ Doprovodné programy [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Statistika kultury. Data v publikacích. www.statistikakultury.cz [online]. [cit. 2025-06-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • kolektiv autorů. Encyklopedie města Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2011, 846 s. ISBN 978-80-86472-52-2.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.