Barcelona Open
| Barcelona Open | |
|---|---|
| Barcelona Open Banc Sabadell | |
 | |
 Centkurt Rafaela Nadala s kapacitou 8,5 tisíce diváků | |
| Založeno | 1953 |
| Odehráno | Barcelona Open Banco Sabadell 2025 |
| Místo | Barcelona  Španělsko |
| Dějiště | Real Club de Tenis Barcelona |
| Souřadnice | 41°23′36″ s. š., 2°7′2″ v. d. |
| Povrch | antuka / venku |
| Soutěže | 56 dvouhra (28 kval.) / 24 čtyřhra (do 2012) 48 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra (2013–2024) 32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra (od 2025) |
| Dotace | 3 050 800 EUR |
| Prize money | 2 889 200 EUR |
| Období | duben |
| Ředitel | David Ferrer[1] |
| ATP Tour | |
| 1990–1997 | Championship Series |
| 1998 | International Series |
| 1999–2008 | Series Gold |
| 2009– | ATP Tour 500 |
| www Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barcelona Open, oficiálně Barcelona Open Banc Sabadell,[2] v katalánštině známý jako Trofeu Compte de Godó,[3] je profesionální tenisový turnaj mužů hraný ve španělské Barceloně, který byl založen v roce 1953. Probíhá v areálu Real Club de Tenis Barcelona na otevřených antukových dvorcích, s dvaceti kurty včetně osmnácti antukových.[4] Na okruhu ATP Tour se od sezóny 2009 řadí do kategorie ATP Tour 500. V roce 2008 se generálním partnerem stal bankovní dům Banco Sabadell
V období 1970–1989 turnaj patřil do mužského okruhu Grand Prix a v 70. letech dvacátého století se konal jako součást World Championship Tennis. Na Grand Prix v roce 1990 navázal zařazením do nově založeného okruhu ATP Tour. V letech 1999–2007 probíhal pod názvem Open SEAT. Po Mastersu Madrid Open představuje kvalitativně druhou nejvyšší mužskou událost ve Španělsku. V rámci otevřené éry se do čtvrtfinále neprobojoval žádný Španěl v letech 1981, 1982, 1989 a 2024. V ročníku 2024 neměl španělský tenis zastoupení v semifinále poprvé od roku 1995.[5]
Hráčským statistikám vévodí dvanáctinásobný vítěz Rafael Nadal, který nikdy neprohrál ve finále. Mezi lety 2003–2024 nastoupil do sedmnácti ročníků, s celkovou zápasovou bilancí 67–5. V jejich průběhu odešel jen pětkrát poražen, od Corretjy (2003), Almagra (2014), Fogniniho (2015), Thiema (2019) a de Minaura (2024), který se stal jeho vůbec prvním australským přemožitelem na antuce.[6] Pořadatelé pojmenovali po Nadalovi v roce 2017 centrální dvorec s kapacitou 8,5 tisíce diváků – Pista Rafa Nadal.[2][7]
V ročníku 2025 bylo startovní pole dvouhry zredukováno o šestnáct singlistů, ze čtyřiceti osmi na třicet dva startujících. To vedlo k nárůstu zápasů mezi výše postavenými tenisty, když se zvýšila i žebříčková hranice pro přijetí posledního přímého účastníka. Počet účastníků kvalifikace setrval na dvaceti čtyřech, s šesti postupujícími. Čtyřhry se účastní šestnáct dvojic.[8]
Vývoj názvu turnaje
- 1977–1998: Trofeo Conde de Godó
- 1999–2005: Open Seat Godó
- 2006–2007: Open Seat
- 2008: Open Sabadell Atlántico
- 2009–2011: Barcelona Open Banco Sabadell
- 2012– : Barcelona Open Banc Sabadell
Přehled finále
Dvouhra
| Rok | vítěz | finalista | výsledek |
|---|---|---|---|
| 1953 | .svg.png){kind=small} Vic Seixas
|
 Enrique Morea
|
6–3, 6–4, 22–20 |
| 1954 | Tony Trabert
|
Vic Seixas
|
6–0, 6–1, 6–3 |
| 1955 | Art Larsen
|
Budge Patty
|
7–5, 3–6, 7–5, 2–6, 6–4 |
| 1956 | Herbert Flam
|
.svg.png){kind=small} Robert Howe
|
6–2, 6–3, 6–0 |
| 1957 | Herbert Flam (2)
|
Mervyn Rose
|
6–4, 4–6, 6–3, 6–4 |
| 1958 |  Sven Davidson
|
Mervyn Rose
|
4–6, 6–2, 7–5, 6–1 |
| 1959 | Neale Fraser
|
Roy Emerson
|
6–2, 6–4, 3–6, 6–2 |
| 1960 | .svg.png){kind=small} Andrés Gimeno
|
 Giuseppe Merlo
|
6–1, 6–2, 6–1 |
| 1961 | Roy Emerson
|
Manuel Santana
|
6–4, 6–4, 6–1 |
| 1962 | Manuel Santana
|
 Ramanathan Krishnan
|
3–6, 6–3, 6–4, 8–6 |
| 1963 | Roy Emerson (2)
|
Juan Manuel Couder
|
0–6, 6–4, 6–3, 4–6, 6–3 |
| 1964 | Roy Emerson (3)
|
Manuel Santana
|
2–6, 7–5, 6–3, 6–3 |
| 1965 | Juan Gisbert
|
Martin Mulligan
|
6–4, 4–6, 6–1, 2–6, 6–2 |
| 1966 | .svg.png){kind=small} Thomaz Koch
|
.svg.png){kind=small} Nikola Pilić
|
6–3, 6–2, 3–6, 7–5 |
| 1967 | Martin Mulligan
|
.svg.png){kind=small} Rafael Osuna
|
5–7, 7–5, 6–4, 6–3 |
| 1968 | Martin Mulligan (2)
|
 Ingo Buding
|
6–0, 6–1, 6–0 |
| 1969 | Manuel Orantes
|
Manuel Santana
|
6–4, 7–5, 6–4 |
| 1970 | Manuel Santana (2)
|
Rod Laver
|
6–4, 6–3, 6–4 |
| 1971 | Manuel Orantes (2)
|
 Bob Lutz
|
6–4, 6–3, 6–4 |
| 1972 |  Jan Kodeš
|
Manuel Orantes
|
6–3, 6–2, 6–3 |
| 1973 | .svg.png){kind=small} Ilie Năstase
|
Manuel Orantes
|
2–6, 6–1, 8–6, 6–4 |
| 1974 | Ilie Năstase (2)
|
Manuel Orantes
|
8–6, 9–7, 6–3 |
| 1975 | Björn Borg
|
Adriano Panatta
|
1–6, 7–6(7–5), 6–3, 6–2 |
| 1976 | Manuel Orantes (3)
|
Eddie Dibbs
|
6–1, 2–6, 2–6, 7–5, 6–4 |
| 1977 | Björn Borg (2)
|
Manuel Orantes
|
6–2, 7–5, 6–2 |
| 1978 |  Balázs Taróczy
|
Ilie Năstase
|
1–6, 7–5, 4–6, 6–3, 6–4 |
| 1979 |  Hans Gildemeister
|
Eddie Dibbs
|
6–4, 6–3, 6–1 |
| 1980 | Ivan Lendl
|
Guillermo Vilas
|
6–4, 5–7, 6–4, 4–6, 6–1 |
| 1981 | Ivan Lendl (2)
|
Guillermo Vilas
|
6–0, 6–3, 6–0 |
| 1982 | Mats Wilander
|
Guillermo Vilas
|
6–3, 6–4, 6–3 |
| 1983 | Mats Wilander (2)
|
Guillermo Vilas
|
6–0, 6–3, 6–1 |
| 1984 | Mats Wilander (3)
|
Joakim Nyström
|
7–6(7–5), 6–4, 0–6, 6–2 |
| 1985 |  Thierry Tulasne
|
Mats Wilander
|
0–6, 6–2, 3–6, 6–4, 6–0 |
| 1986 | Kent Carlsson
|
Andreas Maurer
|
6–2, 6–2, 6–0 |
| 1987 | Martín Jaite
|
Mats Wilander
|
7–6(7–5), 6–4, 4–6, 0–6, 6–4 |
| 1988 | Kent Carlsson (2)
|
 Thomas Muster
|
6–3, 6–3, 3–6, 6–1 |
| 1989 |  Andrés Gómez
|
Horst Skoff
|
6–4, 6–4, 6–2 |
| 1990 | Andrés Gómez (2)
|
Guillermo Pérez Roldán
|
6–0, 7–6(7–3), 3–6, 0–6, 6–2 |
| 1991 | Emilio Sánchez
|
Sergi Bruguera
|
6–4, 7–6(9–7), 6–2 |
| 1992 | Carlos Costa
|
Magnus Gustafsson
|
6–4, 7–6(7–3), 6–4 |
| 1993 |  Andrij Medveděv
|
Sergi Bruguera
|
6–7(7–9), 6–3, 7–5, 6–4 |
| 1994 |  Richard Krajicek
|
arlos Costa
|
6–4, 7–6(8–6), 6–2 |
| 1995 | Thomas Muster
|
Magnus Larsson
|
6–2, 6–1, 6–4 |
| 1996 | Thomas Muster (2)
|
Marcelo Ríos
|
6–3, 4–6, 6–4, 6–1 |
| 1997 | Albert Costa
|
Albert Portas
|
7–5, 6–4, 6–4 |
| 1998 | Todd Martin
|
Alberto Berasategui
|
6–2, 1–6, 6–3, 6–2 |
| 1999 | Félix Mantilla
|
 Karim Alami
|
7–6(7–2), 6–3, 6–3 |
| 2000 |  Marat Safin
|
Juan Carlos Ferrero
|
6–3, 6–3, 6–4 |
| 2001 | Juan Carlos Ferrero
|
Carlos Moyà
|
4–6, 7–5, 6–3, 3–6, 7–5 |
| 2002 | Gastón Gaudio
|
Albert Costa
|
6–4, 6–0, 6–2 |
| 2003 | Carlos Moyà
|
Marat Safin
|
5–7, 6–2, 6–2, 3–0skreč |
| 2004 | Tommy Robredo
|
Gastón Gaudio
|
6–3, 4–6, 6–2, 3–6, 6–3 |
| 2005 | Rafael Nadal
|
Juan Carlos Ferrero
|
6–1, 7–6(7–4), 6–3 |
| 2006 | Rafael Nadal (2)
|
Tommy Robredo
|
6–4, 6–4, 6–0 |
| 2007 | Rafael Nadal (3)
|
Guillermo Cañas
|
6–3, 6–4 |
| 2008 | Rafael Nadal (4)
|
David Ferrer
|
6–1, 4–6, 6–1 |
| 2009 | Rafael Nadal (5)
|
David Ferrer
|
6–2, 7–5 |
| 2010 | Fernando Verdasco
|
Robin Söderling
|
6–3, 4–6, 6–3 |
| 2011 | Rafael Nadal (6)
|
David Ferrer
|
6–2, 6–4 |
| 2012 | Rafael Nadal (7)
|
David Ferrer
|
7–6(7–1), 7–5 |
| 2013 | Rafael Nadal (8)
|
Nicolás Almagro
|
6–4, 6–3 |
| 2014 |  Kei Nišikori
|
 Santiago Giraldo
|
6–2, 6–2 |
| 2015 | Kei Nišikori (2)
|
Pablo Andújar
|
6–4, 6–4 |
| 2016 | Rafael Nadal (9)
|
Kei Nišikori
|
6–4, 7–5 |
| 2017 | Rafael Nadal (10)
|
Dominic Thiem
|
6–4, 6–1 |
| 2018 | Rafael Nadal (11)
|
 Stefanos Tsitsipas
|
6–2, 6–1 |
| 2019 | Dominic Thiem
|
Daniil Medveděv
|
6–4, 6–0 |
| 2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru | ||
| 2021 | Rafael Nadal (12)
|
Stefanos Tsitsipas
|
6–4, 6–7(6–8), 7–5 |
| 2022 | Carlos Alcaraz
|
Pablo Carreño Busta
|
6–3, 6–2 |
| 2023 | Carlos Alcaraz (2)
|
Stefanos Tsitsipas
|
6–3, 6–4 |
| 2024 |  Casper Ruud
|
Stefanos Tsitsipas
|
7–5, 6–3 |
| 2025 |  Holger Rune |
Carlos Alcaraz |
7–6(8–6), 6–2 |
Čtyřhra
| Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|
| 1953 | Enrique Morea Vic Seixas
|
Jaime Bartrolí Lennart Bergelin
|
6–3, 3–6, 6–3, 6–1 |
| 1954 | Vic Seixas (2) Tony Trabert
|
Jack Arkinstall Malcolm Fox
|
6–3, 6–4, 6–2 |
| 1955 | Mervyn Rose George Worthington
|
Art Larsen Budge Patty
|
6–2, 2–6, 6–2, 6–1 |
| 1956 | Don Candy Lew Hoad
|
Robert Howe Art Larsen
|
6–1, 6–1, 6–2 |
| 1957 | Robert Howe Mervyn Rose (2)
|
Herbert Flam Sidney Schwartz
|
6–3, 6–3, 5–7, 6–1 |
| 1958 | .svg.png){kind=small} Jaroslav Drobný Budge Patty
|
Mervyn Rose Warren Woodcock
|
7–5, 6–3, 6–2 |
| 1959 | Roy Emerson Neale Fraser
|
Luis Ayala Rod Laver
|
6–2, 4–6, 6–4, 13–11 |
| 1960 | Roy Emerson (2) Neale Fraser (2)
|
José Luis Arilla Andrés Gimeno
|
6–4, 6–0, 6–4 |
| 1961 | Bob Hewitt Fred Stolle
|
Bob Mark Manuel Santana
|
2–6, 6–3, 6–4, 6–4 |
| 1962 | Roy Emerson (3) Neale Fraser (3)
|
Bob Hewitt Fred Stolle
|
8–6, 8–6, 6–4 |
| 1963 | Roy Emerson (4) Manuel Santana
|
José Luis Arilla Eduardo Soriano
|
5–7, 6–2, 3–6, 7–5, 6–3 |
| 1964 | Roy Emerson (5) Ken Fletcher
|
José Mandarino Eduardo Soriano
|
6–3, 8–6, 1–6, 5–7, 6–3 |
| 1965 | Roy Emerson (6) Ramanathan Krishnan
|
José Luis Arilla Manuel Santana
|
6–2, 6–1, 6–1 |
| 1966 | Roy Emerson (7) Fred Stolle (2)
|
Thomaz Koch José Mandarino
|
9–7, 6–4 |
| 1967 | Thomaz Koch José Mandarino
|
Ramanathan Krishnan Rafael Osuna
|
6–2, 6–4, 8–6 |
| 1968 |  Carlos Fernandes Patricio Rodríguez
|
Thomaz Koch José Mandarino
|
6–2, 3–6, 6–3, 6–1, 6–4 |
| 1969 | Manuel Orantes Patricio Rodríguez
|
Terry Addison Ray Keldie
|
8–10, 6–3, 6–1, 5–7, 6–2 |
| 1970 | Lew Hoad (2) Manuel Santana (2)
|
Andrés Gimeno Rod Laver
|
6–4, 9–7, 7–5 |
| 1971 | Željko Franulović Juan Gisbert
|
.svg.png){kind=small} Cliff Drysdale Andrés Gimeno
|
7–6, 6–2, 7–6 |
| 1972 | Juan Gisbert (2) Manuel Orantes (2)
|
Frew McMillan Ilie Năstase
|
6–3, 3–6, 6–4 |
| 1973 | Ilie Năstase Tom Okker
|
Antonio Muñoz Manuel Orantes
|
4–6, 6–3, 6–2 |
| 1974 | Juan Gisbert (3) Ilie Năstase (2)
|
Manuel Orantes Guillermo Vilas
|
3–6, 6–0, 6–2 |
| 1975 | Björn Borg Guillermo Vilas
|
 Wojciech Fibak Karl Meiler
|
3–6, 6–4, 6–3 |
| 1976 | Brian Gottfried Raúl Ramírez
|
Bob Hewitt Frew McMillan
|
7–6, 6–4 |
| 1977 | Wojciech Fibak Jan Kodeš
|
Bob Hewitt Frew McMillan
|
6–0, 6–4 |
| 1978 | Željko Franulović Hans Gildemeister
|
Jean-Louis Haillet Gilles Moretton
|
6–1, 6–4 |
| 1979 | Paolo Bertolucci Adriano Panatta
|
Carlos Kirmayr Cássio Motta
|
6–4, 6–3 |
| 1980 | Steve Denton Ivan Lendl
|
Pavel Složil Balázs Taróczy
|
6–2, 6–7, 6–3 |
| 1981 | Anders Järryd Hans Simonsson
|
Andrés Gómez Hans Gildemeister
|
6–1, 6–4 |
| 1982 | Anders Järryd (2) Hans Simonsson (2)
|
Carlos Kirmayr Cássio Motta
|
6–3, 6–2 |
| 1983 | Anders Järryd (3) Hans Simonsson (3)
|
Jim Gurfein Erick Iskersky
|
7–5, 6–3 |
| 1984 | Pavel Složil Tomáš Šmíd
|
Martín Jaite Víctor Pecci
|
6–2, 6–0 |
| 1985 | Sergio Casal Emilio Sánchez
|
Jan Gunnarsson Michael Mortensen
|
6–3, 6–3 |
| 1986 | Jan Gunnarsson Joakim Nyström
|
 Carlos di Laura Claudio Panatta
|
6–3, 6–4 |
| 1987 | Miloslav Mečíř Tomáš Šmíd (2)
|
Javier Frana Christian Miniussi
|
6–1, 6–2 |
| 1988 | Sergio Casal (2) Emilio Sánchez (2)
|
.svg.png){kind=small} Claudio Mezzadri Diego Pérez
|
6–4, 6–3 |
| 1989 | Gustavo Luza Christian Miniussi
|
Sergio Casal Tomáš Šmíd
|
6–3, 6–3 |
| 1990 | Andrés Gómez Javier Sánchez
|
Sergio Casal Emilio Sánchez
|
7–6(7–1), 7–5 |
| 1991 | Horacio de la Peña Diego Nargiso
|
Boris Becker Eric Jelen
|
3–6, 7–6(7–2), 6–4 |
| 1992 | Andrés Gómez (2) Javier Sánchez (2)
|
Ivan Lendl Karel Nováček
|
6–4, 6–4 |
| 1993 | Shelby Cannon Scott Melville
|
Sergio Casal Emilio Sánchez
|
7–6(7–4), 6–1 |
| 1994 | Jevgenij Kafelnikov David Rikl
|
Jim Courier Javier Sánchez
|
5–7, 6–1, 6–4 |
| 1995 | Trevor Kronemann David Macpherson
|
Andrea Gaudenzi Goran Ivanišević
|
6–2, 6–4 |
| 1996 | Luis Lobo Javier Sánchez (3)
|
Neil Broad Piet Norval
|
6–1, 6–3 |
| 1997 | Alberto Berasategui Jordi Burillo
|
Pablo Albano Àlex Corretja
|
6–3, 7–5 |
| 1998 | Jacco Eltingh Paul Haarhuis
|
Ellis Ferreira Rick Leach
|
7–5, 6–0 |
| 1999 | Paul Haarhuis (2) Jevgenij Kafelnikov (2)
|
Massimo Bertolini Cristian Brandi
|
7–5, 6–3 |
| 2002 | Nicklas Kulti Mikael Tillström
|
Paul Haarhuis Sandon Stolle
|
6–2, 6–7(2–7), 7–6(7–5) |
| 2001 | Donald Johnson Jared Palmer
|
Tommy Robredo Fernando Vicente
|
7–6(7–2), 6–4 |
| 2002 | Michael Hill Daniel Vacek
|
Lucas Arnold Ker Gastón Etlis
|
6–4, 6–4 |
| 2003 | Bob Bryan Mike Bryan
|
Chris Haggard Robbie Koenig
|
6–4, 6–3 |
| 2004 |  Mark Knowles.svg.png){kind=small} Daniel Nestor
|
Mariano Hood Sebastián Prieto
|
4–6, 6–3, 6–4 |
| 2005 | Leander Paes.svg.png){kind=small} Nenad Zimonjić
|
Feliciano López Rafael Nadal
|
6–3, 6–3 |
| 2006 | Mark Knowles (2) Daniel Nestor (2)
|
Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski
|
6–2, 6–7(4–7), [10–5] |
| 2007 |  Andrei Pavel Alexander Waske
|
Rafael Nadal Tomeu Salvà
|
6–3, 7–6(7–1) |
| 2008 | Bob Bryan (2) Mike Bryan (2)
|
Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski
|
6–3, 6–2 |
| 2009 | Daniel Nestor (3) Nenad Zimonjić (2)
|
Maheš Bhúpatí Mark Knowles
|
6–3, 7–6(11–9) |
| 2010 | Daniel Nestor (4) Nenad Zimonjić (3)
|
Lleyton Hewitt Mark Knowles
|
4–6, 6–3, [10–6] |
| 2011 | Santiago González Scott Lipsky
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
5–7, 6–2, [12–10] |
| 2012 | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski
|
Marcel Granollers Marc López
|
2–6, 7–6(9–7), [10–8] |
| 2013 | Alexander Peya Bruno Soares
|
Robert Lindstedt Daniel Nestor
|
5–7, 7–6(9–7), [10–4] |
| 2014 | Jesse Huta Galung Stéphane Robert
|
Daniel Nestor Nenad Zimonjić
|
6–3, 6–3 |
| 2015 | Marin Draganja Henri Kontinen
|
Jamie Murray John Peers
|
6–3, 6–7(6–8), [11–9] |
| 2016 | Bob Bryan (3) Mike Bryan (3)
|
Pablo Cuevas Marcel Granollers
|
7–5, 7–5 |
| 2017 | Florin Mergea Ajsám Kúreší
|
Philipp Petzschner Alexander Peya
|
6–4, 6–3 |
| 2018 | Feliciano López Marc López
|
Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer
|
7–6(7–5), 6–4 |
| 2019 | Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
Jamie Murray Bruno Soares
|
6–4, 7–6(7–4) |
| 2020 | zrušeno kvůli pandemii koronaviru | ||
| 2021 | Juan Sebastián Cabal (2) Robert Farah (2)
|
Kevin Krawietz Horia Tecău
|
6–4, 6–2 |
| 2022 | Kevin Krawietz Andreas Mies
|
Wesley Koolhof Neal Skupski
|
6–7(3–7), 7–6(7–5), [10–6] |
| 2023 | Máximo González Andrés Molteni
|
Wesley Koolhof Neal Skupski
|
6–3, 6–7(8–10), [10–4] |
| 2024 | Máximo González (2) Andrés Molteni (2)
|
Jan Zieliński  Hugo Nys
|
4–6, 6–4, [11–9] |
| 2025 | Sander Arends Luke Johnson |
Joe Salisbury Neal Skupski |
6–3, 6–7(1–7), [10–6] |
Rekordy
Dvanáctinásobný vítěz Rafael Nadal
Trofej pro vítěze dvouhry
| Dvouhra[9] | ||
|---|---|---|
| Rekord | držitelé rekordu | |
| Nejvíce titulů | 12 | Rafael Nadal
|
| Nejvíce titulů v řadě | 5 | Rafael Nadal
|
| Nejvíce finále | 12 | Rafael Nadal
|
| Nejvíce finále v řadě | 5 | Rafael Nadal
|
| Nejvíce odehraných zápasů | 72 | Rafael Nadal
|
| Nejvíce vyhraných zápasů | 67 | Rafael Nadal
|
| Nejvyšší zápasová úspěšnost | 93,1 % | Rafael Nadal (67–5)
|
| Nejvíce odehraných ročníků | 22 | Feliciano López
|
| Nejstarší vítěz | 34 let | Rafael Nadal (2021)
|
| Nejmladší vítěz | 18 let | Mats Wilander (1982)
|
| Nejvýše postavený vítěz | 1. ATP | Ilie Năstase (1973) Rafael Nadal (2009, 2011, 2018)
|
| Nejníže postavený vítěz | 65. ATP | Todd Martin (1998)
|
| Čtyřhra | ||
| Nejvíce titulů | 7 | Roy Emerson
|
| Nejvíce párových titulů | 3 | Roy Emerson / Neale Fraser Anders Järryd / Hans Simonsson Bob Bryan / Mike Bryan
|
| Dvouhra a čtyřhra | ||
| Vítězové obou soutěží v ročníku | double | Vic Seixas (1953) Tony Trabert (1954) Neale Fraser (1959) Roy Emerson (1963, 1964) Manuel Orantes (1969, 1970) Ilie Năstase (1973, 1974) Björn Borg (1975) Ivan Lendl (1980) Andrés Gómez (1990)
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barcelona Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ Barcelona Open Banc Sabadell 2025: Draws, Dates, History & All You Need To Know. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-04-07 [cit. 2025-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BARCELONA OPEN BANC SABADELL – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-04-15 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAIDEU, Cesc. Robatori al Trofeu Comte de Godó: s'enduen material audiovisual de Movistar. Ara.cat [online]. 2025-04-14 [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. (katalánsky)
- ↑ The Club – Barcelona Open Banc Sabadell | 71º Trofeo Conde de Godó [online]. Barcelona Open Banc Sabadell, 2023 [cit. 2024-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-04. (anglicky)
- ↑ BARCELONA OPEN BANC SABADELL – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 5 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-04-19 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alex de Minaur defeats Rafael Nadal in Barcelona. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-20. (anglicky)
- ↑ Rafael Nadal feels the love in Barcelona return. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-16 [cit. 2024-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-19. (anglicky)
- ↑ The Barcelona Open Banc Sabadell will increase the level of matches in 2025. www.barcelonaopenbancsabadell.com [online]. Barcelona Open Banc Sabadell, 2025-01-24 [cit. 2025-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BARCELONA OPEN BANC SABADELL – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2025-04-14 [cit. 2025-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barcelona Open na Wikimedia Commons - Barcelona Open – oficiální stránky (anglicky), (španělsky), (katalánsky)
- Barcelona Open na ATP Tour (anglicky)
Portály: Tenis