Katalánština
| Katalánština (Català) | |
|---|---|
![]() Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | |
| Počet mluvčích | 9,5 miliónu |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor |
|
| Úřední jazyk | Andorra, Španělsko (Katalánsko, Valencie, Baleárské ostrovy), Itálie (L'Alguer na Sardinii) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ca |
| ISO 639-2 | cat (B) cat (T) |
| ISO 639-3 | cat |
| Ethnologue | CAT |
| Wikipedie | |
| ca.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katalánština (ve Valencii pod označením valencijština) je románský jazyk používaný zejména v tzv. katalánských zemích, tedy v Katalánsku, na Baleárských ostrovech (Illes Balears – Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera), ve Valencii (País Valencià), v části Aragonu (Franja de Ponent) ve Španělsku, pak také v Andoře, kde je jediným úředním jazykem, a v menší míře rovněž v některých regionech Francie (Catalunya del Nord) a na Sardinii (Alghero – L'Alguer). Ve Valencii je katalánština často pojmenovávána jako valencijština (valencià).
Ač je Katalánsko součástí Španělského království, těší se značné autonomii a Katalánci se národnostně ostře vyhraňují vůči Španělům. Na prvním stupni základních škol v Katalánsku se vyučuje pouze katalánsky, nikoliv španělsky.
Odhady počtu mluvčích se pohybují od 7 do 11 miliónů.
Jazykem nejbližším katalánštině je okcitánština[zdroj?], potom italština a portugalština (se kterými má společných 85 % slovní zásoby) a španělština (společných 75 % slovní zásoby).[zdroj?]
Historie
Katalánština se vyvinula z vulgární latiny v oblasti východní části Pyrenejí a během reconquisty se rozšířila po dnešním Katalánsku, Valencii a Baleárských ostrovech. Vrcholným obdobím v dějinách katalánštiny bylo 15. století; roku 1700 bylo její úřední používání zakázáno na francouzském a později i na španělském území a „renesance“ se dočkala až počátkem 19. století. V období frankistického režimu byla tolerována mimo oficiální sféru a média. Po roce 1975 se dostala do politiky, médií i škol.
Nářečí
Katalánština zahrnuje mnoho dialektů, které se od sebe různou měrou liší lexikálně, morfologicky a foneticky. Základní verze jsou dvě: západní katalánština a východní katalánština; obě mají různé regionální varianty. Nejvýraznějším rozdílem jsou nepřízvučné samohlásky – západní katalánština odlišuje /e/ od /a/ a /o/ od /u/, zatímco ve východní se z /e/, /ɛ/ a /a/ bez přízvuku stává /ə/ a z /o/, /ɔ/ a /u/ se stává [u].
Příklady
Číslovky
| Katalánsky | Česky |
| un | jeden |
| dos | dva |
| tres | tři |
| quatre | čtyři |
| cinc | pět |
| sis | šest |
| set | sedm |
| vuit | osm |
| nou | devět |
| deu | deset |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně):
- Padre nostre, que esteu en el cel:
- Sigui santificat el vostre nom.
- Vingui a nosaltres el vostre regne.
- Faci's la vostra voluntat,
- així a la terra com es fa en el cel.
- El nostre pa de cada dia,
- doneu-nos, Senyor, el dia d'avui.
- I perdoneu les nostres culpes,
- així com nosaltres deutros.
- I no permeteu que nosaltres caiguem
- en la temptació, ans deslliureu-nos
- de qualsevol mal. Amén.
Všeobecná deklarace lidských práv
katalánsky |
Tots els éssers humans neixen lliures i iguals en dignitat e en drets. Són dotats de raó i de consciència, i han de comportar-se fraternalment els uns amb els altres. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. [Heslo „Katalanská literatura" je na str. 53–58, heslo „Katalanský jazyk" je na str. 58.] Dostupné online
- UTRERA DOMÍNGUEZ, David. Katalánská literatura. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 142 s. ISBN 978-80-210-6553-6. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu katalánština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo katalánština ve Wikislovníku
Kategorie Katalánština ve Wikislovníku
