Raná (České středohoří)
| Raná | |
|---|---|
 Raná od východu | |
| Vrchol | 457 m n. m. |
| Prominence | 195 m ↓ obec Raná |
| Izolace | 2,5 km → Oblík |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří |
| Poznámka | významný areál bezmotorového létání |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina / Oblická část |
| Souřadnice | 50°24′25″ s. š., 13°46′17″ v. d. |
  Raná | |
| Hornina | čedič |
| Povodí | Ohře |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Raná | |
|---|---|
| IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace) | |
 Tzv. Malá boule | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 23. května 1951 |
| Nadm. výška | 300–412 m n. m. |
| Rozloha | 9,3 ha |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Umístění | Raná |
| Další informace | |
| Kód | 361 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raná (německy Rannayer Berg) je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je centrem paraglidingu a sportovního létání v severních Čechách.
Vrch je čedičový trojvrcholový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km severozápadně od Loun v západní části Českého středohoří. Jedná se o velmi výrazně podlouhlou horu rozloženou ve směru severovýchod–jihozápad v délce asi jednoho kilometru. Na severovýchodním úbočí stojí stejnojmenná vesnice Raná, podle které je vrch pojmenován.
Historie
Před druhou světovou válkou vrch představoval rozhraní mezi česky a německy mluvícími oblastmi v Sudetech. Obec Raná měla ještě 75 % Čechů, kdežto západnější víska Hrádek byla již v převážně německé oblasti (63 % obyvatel). Po okleštění republiky Mnichovskou dohodou však Ranou (Rannay) i s vrchem (Rannayer Berg) pohltilo Nacistické Německo a nová hranice procházela až jižně od Rané (údolím dělícím od ní vrch Lenešický Chlum), respektive několik kilometrů východně, za Oblíkem a Srdovem.
Od devatenáctého století je vrch považován za významnou botanickou lokalitu. V roce 1902 na něm Josef Podpěra nalezl ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum), kvůli kterému město Louny roku 1936 vyhlásilo první rezervaci. Dne 23. května 1951 bylo území vyhlášeno jako státní přírodní rezervace.[1]
Stepní charakter svahů byl udržován pastvou, která na území národní přírodní rezervace skončila v polovině dvacátého století a v devadesátých letech i na zbytku vrchu. V důsledku ukončení pastvy začaly stepní porosty zarůstat křovinami a velké množství stařiny vedlo k požáru, při němž v roce 1993 shořela přibližně třetina plochy rezervace. Od roku 2000 byla pastva koz a ovcí obnovena.[1]
Přírodní poměry
Geologie a geomorfologie
Raná má podobu hřbetu tvořeného olivinickým nefelinitem. Kopec vznikl selektivním zvětráváním méně odolných hornin, které odkrylo přívodní dráhu třetihorní sopky. V geomorfologickém členění Česka je Raná součástí celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří a okrsku Ranské středohoří. Svahy kopce jsou místy pokryté balvanovými haldami, osypy a ojediněle je tvoří skalní srázy.[2] Na skalních výchozech je patrná kulovitá odlučnost horniny, zatímco v opuštěném lomu ze druhé poloviny devatenáctého století se projevuje odlučnost sloupcová.[3] Úpatí vrchu je lemované slínovci, překrytými soliflukčními a gravitačními uloženinami, porušenými sesuvy.[2]
Na svazích je možno v odkryvech horniny nalézt tenké žilky neprůsvitného žlutavého kalcitu i aragonitu kusového vzhledu. Mocnost těchto žilek nepřesahuje jeden centimetr.[4]
Ochrana přírody
Vrch Raná je součástí první zóny chráněné krajinné oblasti České středohoří[1] a nachází se na území evropsky významné lokality Raná – Hrádek.[5] Národní přírodní rezervace s rozlohou 9,3 hektaru leží místech vrcholu zvaného Malá Boule[1] a na jeho jihovýchodních až jihozápadních svazích.
Předmětem ochrany přírody v rezervaci jsou úzkolisté suché trávníky (83 % rozlohy) a širokolisté suché trávníky (9 % rozlohy). Z hlediska druhové ochrany patří k předmětu ochrany kriticky ohrožený ovsíř stepní, silně ohrožené druhy kavyl sličný (Stipa pulcherrima), jeho endemická forma kavyl sličný lysý (Stipa pulcherrima f. nudicostata) a ohrožený kavyl Ivanův (Stipa pennata). Skalní step v okolí vrcholového hřebene obývá silná populace saranče skalní (Stenobothrus eurasius), převážně mimo rezervaci žije také populace okáče skalního (Chazara briseis) a zejména po obvodu chráněného území se vyskytuje kriticky ohrožený sysel obecný (Spermophillus citellus).[6]
Letecké sporty na Rané
Příznivé poměry na Rané využívají od roku 1933 pro létání piloti větroňů z Aeroklubu Raná, piloti závěsných kluzáků (rogalisté) a v posledních letech především piloti padákových kluzáků (paraglidisté). Ideální terén využívá pro výcvik svých pilotů několik škol závěsného létání i paraglidingu. Na Rané má svoje stálé sídlo Letecký klub Raná a pořádá se zde soutěž Ranský pohár zaměřená na délku přeletu z Rané. Mimořádné přízni návštěvníků se těší podzimní poletování maškar na Rané, kdy lze spatřit různá historická létací zařízení i podivně vystrojené piloty současné.[7]
Pro získání aktuálních informací o stavu počasí na Rané slouží meteosonda nebo webové kamery, které snímají od jihovýchodu horu jako celek a také detail vrcholu s větrným rukávem.
Galerie
-
Pohled na Ranou z Milé -
Na hřebeni Rané -
Pohled z východního konce Rané na stejnojmennou ves a trojvrší Oblík, Srdov, Brník -
Pohled ze severozápadního úbočí Rané na Milou -
Sysel obecný na Rané -
Hlaváček jarní na Rané
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Plán péče o národní přírodní rezervace Raná na období 2016–2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2015-04-24 [cit. 2025-08-22]. S. 10. Dále jen Plán péče (2016–2025). Dostupné online.
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 373.
- ↑ Raná [online]. Česká geologická služba, rev. 2021-07-14 [cit. 2025-08-22]. Dostupné online.
- ↑ FILIPPI. Výskyty různých morfologických forem aragonitu v Lounském středohoří. S. 76–81. Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze [online]. 2001. Roč. 9, čís. 1, s. 76–81. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-30. ISSN 1211-0329.
- ↑ Raná [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2016–2025), s. 4.
- ↑ Zuzka Barešová, IV. Maškarní na Rané, dostupné on-line: http://www.glidingfly.com/7_Maskarni/IDXtitul.php
Literatura
- Beneš, Jiří, Raná u Loun. Historické místo československého plachtění, Louny 1975
- Heřt, Josef, Ranská hora - středisko plachtění, Vlastivědný sborník okresu lounského 5, 1934/1935, s. 35–38
- Chráněná území ČR, sv. 1, Ústecko, vyd. Agentura ochrany přírody a životního prostředí, Praha 1999, s. 260, ISBN 80-86064-37-9
- Tichý, Herbert, Obratlovci SPR Raná v Českém středohoří, Fauna Bohemiae septentrionalis, Sborník odborných prací Zoologické zahrady a Krajského zoologického klubu při ZOO v Ústí nad Labem, č. 12, 1987, s. 21–30
- Vlačiha, Vlastislav, Chráněná území okresu Louny, Almanach Okresní knihovny v Lounech 7, 1984, s. 9–10
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Raná na Wikimedia Commons
