Oblík (České středohoří)

Oblík
Pohled na Oblík ze 4 km vzdálené Milé
Vrchol	510[1] m n. m.
Prominence	217 m ↓ J od Libčevsi[2]
Izolace	4,4 km → Milá
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina / Oblická část
Souřadnice	50°24′41″ s. š., 13°48′31″ v. d.
Oblík
Hornina	bazanit
Povodí	Ohře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní rezervace Oblík
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Oblík se stejnojmenným statkem od jihu
Základní informace
Vyhlášení	18. listopadu 1967
Vyhlásil	Ministerstvo kultury a informací
Nadm. výška	355–510 m n. m.
Rozloha	23,30 ha[3]
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Louny
Umístění	Libčeves, Raná
Další informace
Kód	282
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oblík (německy Hoblik) je bazanitový vrch v západní části Českého středohoří. Nachází se asi šest kilometrů severně od Loun, mezi vesnicemi Raná, Chraberce a Mnichov. Na severovýchodě na něj navazují dva nižší vrcholy Srdov (483 m) a Brník (472 m), oddělené sedlem.^[1] Celý kopec je chráněn jako národní přírodní rezervace. Na vrcholu kopce je umístěn již nefunkční světelný maják pro letecký provoz.

Nejstarším dokladem přítomnosti člověka na Oblíku je laténská železná spona, nalezená ve třicátých letech 20. století na blíže neznámém místě kopce.^[4] Od poloviny 15. do poloviny 18. století se na svazích jižně od Oblíku pěstovala vinná réva.^[5] Roku 1506 byla na Oblíku vysvěcena kaple, jež zanikla za třicetileté války.^[6] Poté zde byl roku 1667 postaven dřevěný kříž. V té době se zde každoročně pořádaly svatojiřské poutě. Další, dřevěná kaple, zasvěcená sv. Jiří, byla na kopci postavena roku 1675. Pražská konzistoř totiž podmínila konání dalších poutí vybudováním kaple. Podle Jaroslava Schallera stála ještě roku 1787,^[7] před polovinou 19. století kaple zanikla. Vrcholem kopce procházela hranice panství Libčeves a městského dominia Louny.

Pod kopcem se rozkládala stejnojmenná vesnice, doložená v pramenech prvně roku 1335, kdy byla majetkem kláštera magdalenitek v Lounech.^[8] Ještě v polovině 15. století, kdy ves patřila Lounům, zde platilo městské dávky 10 hospodářů.^[9] Zřejmě během třicetileté války vesnice zanikla. Ve druhé polovině 17. století zde byl vystavěn hospodářský dvůr, který zůstal dodnes.

Oblík je pozůstatkem přívodního kanálu třetihorní sopky, která prorazila povrchové vrstvy svrchonoturonských a coniackých slínovců teplického a březenského souvrství. Je vázán na stejnou tektonickou strukturu jako sousední vrchy Srdov a Brník, ale na rozdíl od nich je tvořen nefelinickým bazanitem. Vznikl působením selektivního zvětrávání.^[10] V geomorfologickém členění Česka je Oblík součástí celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří a okrsku Ranské středohoří. Má tvar komolého kužele s příkrými svahy, jejichž sklon se pohybuje v rozmezí 30–45°. Na povrch vystupují drobné skalky a skalní stěny s patrnou sloupovitou odlučností.^[11] Úpatí, porušené sesuvy,^[11] je pokryté suťovým pláštěm vulkanických hornin, uloženým na plastických slínovcích.^[10]

Z botanického hlediska je nejzajímavější jižní svah, kde je na suché strmé stráni teplomilná vegetace s chráněnými druhy rostlin. Roste zde například hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný, rakouský a dánský (Astragalus exscapus, A. austriacus, A. danicus), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), ovsíř stepní čedičový (Helictotrichon desertorum subsp. basalticum), kavyly Ivanův, sličný, chlupatý, tenkolistý, vláskovitý, Smirnovův a olysalý (Stipa pennata, S. pulcherrima, S. dasyphylla, S. tirsa, S. capillata, S. smirnovii, S. zalesskii), chrpa chlumní (Cyanus triumfetii), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia), křivatec pomořanský (Gagea transversalis), kostřava waliská (Festuca valesiaca), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), zlatovlásek obecný (Aster linosyris) a violka obojetná (Viola ambigua).

V letech 1982–1983 zde bylo pozorováno 81 druhů obratlovců a 66 druhů ptáků. ze zajímavějších zde byl zaznamenán výskyt dudka chocholatého (Upupa epops), dřemlíka tundrového (Falco columbarius), motáka pilicha (Circus cyaneus), strnada zahradního (Emberiza hortulana) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe). Z plžů zde byli pozorováni zrnovka trojzubá (Pupilla triplicata), vrkoč horský (Vertigo alpestris) a hrotice obrácená (Balea perversa). Nejprozkoumanější skupinou fauny zde jsou střevlíci, kterých zde bylo napočteno přes sto druhů.

Většina vrchu je holá, bez lesa. Dřeviny na severních svazích nejsou příliš vzrostlé a mají často křovitý charakter. Nejčastější jsou svída, dřín, hloh, z vyšších jasan a lípa. Zastoupena je i líska, vysázená zde v 16. století v souvislosti s vinařstvím. Z lísky se vyráběly viniční kůly.

Na Oblíku je od roku 1967 vyhlášena stejnojmenná Národní přírodní rezervace o rozloze 20,5 ha. Vrch leží v Evropsky významné lokalitě Oblík – Srdov – Brník a Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Z vrcholu je za dobré viditelnosti výborný kruhový rozhled. Trojice vrchů je v rovinatém terénu dolního Poohří viditelná z velké dálky.

Na vrchol vede zeleně značená turistická trasa z Loun do Mnichova.^[12]

• ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 234. 
• Chráněná území ČR I. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Oblík, s. 255. 
• Hluštík, Antonín, Přírodní poměry Lounska, in: Roedl, Bohumír a kol., Louny – historie, kultura, lidé, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, s. 13–16, ISBN 80-7106-662-1
• Janda, Petr, Průvodce chráněnou přírodou Lounska, vyd. Městský úřad Louny 2010, s. 16
• Martinovský, J., Oblík – perla české stepní květeny, Ochrana přírody 22, 1967, s. 37–41
• Studničková, I. – Studnička, M., Vegetace Oblíku v Českém středohoří, Sborník Severočeského muzea v Liberci, sekce přírodovědná, roč. 7, 1975, s. 3–27
• Tichý, Herbert, Chráněné druhy ornitofauny SPR Oblík, Fauna Bohemiae septentrionalis, Sborník odborných prací Zoologické zahrady a Krajského zoologického klubu při ZOO v Ústí nad Labem 13, 1987, s. 33–36

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oblík na Wikimedia Commons