Pensylvánie
| Pensylvánie | |
|---|---|
| Pennsylvania | |
| Přezdívka: Keystone State | |
 Vlajka  Pečeť | |
| Geografie | |
 Pensylvánie na mapě USA | |
| Hlavní město | Harrisburg |
| Největší město | Filadelfie |
| Poloha | 40°54′ s. š., 77°48′ z. d. |
| Časové pásmo | UTC−5/−4 (letní čas) |
| Počet okresů | 67 |
| Rozloha (33. v USA) | |
| Celkem | 119 283 km² |
| • z toho souš | 116 062 km² |
| • z toho vodstvo | 3 221 km² (2,7 %) |
| Obyvatelstvo (6. v USA) | |
| Počet obyvatel | 12 784 227 (odhad 2016[1]) |
| Hustota zalidnění | 110 obyv./km² (9. v USA) |
| Úřední jazyky | žádný |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 979 m n. m. |
| Průměrná výška | 340 m n. m. |
| Nejnižší bod | 0 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Josh Shapiro (D) |
| Senátoři | Bob Casey, Jr. (D) John Fetterman (D) |
| Přistoupení do Unie | 12. prosince 1787 (2. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | PA |
| Tradiční zkratka | Pa. |
| ISO 3166-2 | US-PA |
| www | |
Pensylvánie (anglicky Pennsylvania 
[ˌpɛnsɨlˈveɪnjə]IPA, oficiálně Commonwealth of Pennsylvania) je stát nacházející se na severovýchodě Spojených států amerických, ve Středoatlantské oblasti severovýchodního regionu USA. Pensylvánie, jejímž středem prochází Appalačské pohoří, hraničí na jihovýchodě s Delawarem, na jihu s Marylandem, na jihozápadě se Západní Virginií, na západě s Ohiem, na severu s New Yorkem a na východě s New Jersey. Na severozápadě se krátkým úsekem dotýká Erijského jezera, kde sousedí s kanadskou provincií Ontario.
V Pensylvánii žije více než 13 milionů lidí, což z ní dělá pátý nejlidnatější stát Spojených států. Hlavním městem je Harrisburg, největším pak Filadelfie ležící v jihovýchodní části státu. Další významná centra jsou Pittsburgh, Allentown či Erie.
Pensylvánie sehrála klíčovou roli v americké historii, ve Filadelfii byla roku 1776 podepsána Deklarace nezávislosti a přijata Ústava Spojených států amerických. Kromě toho její průmyslový sektor (zejména výroba oceli v Pittsburghu) značně přispěl k přerodu země ve světovou velmoc a k vítězství v obou světových válkách.
Historie
Pensylvánie vznikla v roce 1681 darováním půdy Karlem II. podnikateli Williamu Pennovi, jehož otci, admirálu Williamu Pennovi, dlužil peníze. Penn mladší zde založil provincii, resp. anglickou kolonii, která se roku 1776 stala jedním z původních třinácti zakládajících států USA. Krátce před tím, mezi lety 1763 a 1767, byla během územních sporů upravena její jižní hranice, která tvoří větší část tzv. Masonovy-Dixonovy linie. Pensylvánie jako druhý stát v pořadí ratifikovala Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 12. prosince 1787. Deklarace nezávislosti i Ústava byly přijaty v budově Independence Hall, která se nachází v největším pensylvánském městě Filadelfii, jež byla v letech 1790–1800 hlavním městem USA. Za americké občanské války proběhla v roce 1863 v jižní centrální části státu bitva u Gettysburgu.
Symboly
Další symboly
- Píseň: Pennsylvania
- Heslo: „Ctnost, svoboda a nezávislost“ („Virtue, liberty and independence“)
- Zvíře: jelenec běloocasý (Whitetail Deer)
- Pták: jeřábek červený (Ruffed Grouse)
- Pes: německá doga (Great Dane)
- Hmyz: světluška (Firefly)
- Ryba: siven americký (Brook Trout)
- Strom: jedlovec (Hemlock)
- Květina: horský vavřín, mamota širokolistá (Mountain Laurel) – Kalmia latifolia
- Fosílie: trilobit Phacops rana
- Nápoj: mléko
Geografie
Pensylvánie leží na severovýchodě Spojených států amerických mezi Erijským jezerem a Delawarským zálivem. Napříč státem od jihozápadu k severovýchodu prochází Appalačské pohoří. Východní hranice státu je vedena po řece Delaware, která Pensylvánii přirozeně odděluje od státu New Jersey a části státu New York, který je severním sousedem Pensylvánie. Hranice mezi New Yorkem a Pensylvánií vede převážně po 42°00′ severní zeměpisné šířky. Západní hranice s Ohiem a Západní Virginií vede přímo po 80°31′ západní zeměpisné délky až po jižní hranici, která je vymezena rovnoběžkou 39°43′ a odděluje Pensylvánii od Západní Virginie a Marylandu. Pensylvánie sousedí ještě se státem Delaware. Nejvyšším bodem Pensylvánie je Mount Davis s 979 metry nad mořem. Nejnižším bodem je hladina řeky Delaware při ústí do Delawarského zálivu. Hlavními řekami Pensylvánie jsou Allegheny River, Susquehanna River, Delaware River a Ohio River.
Se svou rozlohou 119 283 km² je Pensylvánie 33. největším státem USA, v počtu obyvatel (12,8 milionu) je šestým nejlidnatějším státem. S hodnotou hustoty zalidnění 110 obyvatel na km² je na devátém místě. Hlavním městem je Harrisburg s 50 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Filadelfie s 1,53 milionu obyvateli, dále Pittsburgh (300 tisíc obyv.), Allentown (120 tisíc obyv.), Erie (100 tisíc obyv.) a Reading (90 tisíc obyv.). Pensylvánii patří 82 km pobřeží Erijského jezera.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Davis s nadmořskou výškou 979 m. Největšími toky jsou řeky Delaware, která tvoří hranici se státy New York a New Jersey, Susquehanna, Monongahela, Allegheny a Ohio.
Podnebí
Vlivem velikosti státu jsou v klimatu značné regionální rozdíly, avšak obecně lze říct, že pro Pensylvánii je charakteristické mírné vlkhé kontinentální klima s teplými a vlhkými léty a tuhými zimami s množstvím sněhu. Srážky jsou rozloženy rovnoměrně v průběhu roku. Ve Filadelfii a okolí je podnebí nejteplejší a díky blízkosti oceánu i nejvlhčí, zatímco nejchladněji s hustým sněžením bývá na hřebenech Appalačského pohoří a u břehů Erijského jezera vlivem tzv. sněhového efektu vodních ploch.
Hospodářství
Průmysl je v Pensylvánii značně rozvinut. Jedná se především o těžební, hutní, strojírenský, chemický, elektrotechnický, papírenský a tabákový průmysl. Pittsburgh a okolí bylo v minulosti centrem výroby oceli, po deindustrializaci se však region musel přeorientovat především na služby, obchod a zdravotnictví. To se méně podařilo například v Leigh Valley (okolí měst Allentown a Bethlehem), které se tak zařadilo do tzv. rezavého pásu.
Významným sektoremje v současnosti i vzdělání, ve Filadelfii sídlí prestižní Pensylvánská univerzita (člen Ivy League), zajímavostí je i Moravian University v Bethlehemu založená moravskými emigranty. Filadelfie je zároveň světovým centrem finančnictví a sídlem mnoha významných společností, jakož i mezinárodním dopravním uzlem.
V Pensylvánii se pěstuje především kukuřice a tabák, produkuje se seno a houby. Z živočišné výroby se produkují především mlékárenské výrobky, drůbeží, hovězí a vepřové maso. Důležité je i lesnictví vzhledem k tomu, že Pensylvánie patří mezi nejvíce zalesněné státy v zemi.
Hrubý národní produkt v roce 2005 činil 430,31 miliard dolarů.
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 12 702 379 obyvatel.[3] Původní kolonie vznikla jako území britského šlechtického rodu Pennů, takže ve spojení se slovem "sylvania", tedy polesí vznikl nový název státu. Nejpočetnějším etnikem se už od 18. století stali původem Němci z německých států, Švýcarska a Rakouska, známí jako "Pennsylvanian Dutch", kteří s sebou přivezli i jazyk označovaný jako pensylvánská němčina. Tím se i v současnosti hovoří, zejména v komunitách Amišů koncentrovaných ve venkovských oblastech v jižní části státu.
Velice brzy zde docházelo k rozvoji těžebního průmyslu, který přilákal velké množství obyvatel, původem především z Evropy do nových center jako Pittsburgh a okolí, Scranton, Wilkes-Barre, Lancaster, York nebo Altoona. Filadelfie, původní hlavní město USA přivítala i mnoho původem Irů, Italů a Poláků. Po občanské válce se ve státě usadila i početná afroamerická komunita žijící především ve Filadelfii a okolí. Rostoucí skupinou jsou obyvatelé latinskoamerického původu, kteří již tvoří například v Allentownu nejpočetnější etnikum.
Rasové složení
- 81,9 % Bílí Američané
- 10,8 % Afroameričané
- 0,2 % Američtí indiáni
- 2,7 % Asijští Američané
- 0,0 % Pacifičtí ostrované
- 2,4 % Jiná rasa
- 1,9 % Dvě nebo více ras
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 5,7% populace.[3]
Náboženství
Zastoupení církví:
- protestanti – 53 %
- římští katolíci – 33 %
- ostatní křesťané – 1 %
- jiná náboženství – 2 %
- ateisté – 6 %
Politika
Pensylvánie je politicky velmi rozmanitý stát, často označovaný jako „swing state“, protože se v prezidentských volbách střídavě přiklání k demokratům a republikánům. Velká města jako Filadelfie a Pittsburgh bývají pevnou základnou demokratů, zatímco venkovské okresy a menší sídla spíše podporují republikány. To vytváří výrazný kontrast mezi městskými a venkovskými voliči. Stát má důležitou roli v celonárodní politice – jeho 19 hlasů ve sboru volitelů často rozhoduje o výsledku prezidentských voleb. V posledních letech se v Pensylvánii hodně diskutuje o otázkách, jako je energetika, zdravotní péče, zbraně a potratová politika.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pennsylvania na anglické Wikipedii.
- ↑ Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Great Lakes Length of Shoreline in Separate Basin [online]. Census.gov [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pensylvánie na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Pensylvánie ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Pennsylvanie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky státu Pensylvánie (anglicky)
