Ophiacodontidae
 Ophiacodontidae | |
|---|---|
 Ophiacodon v Americkém přírodovědném muzeu | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| (nezařazeno) | Synapsida |
| Čeleď | Ophiacodontidae Nopcsa, 1923 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ophiacodontidae jsou čeleď vyhynulých synapsidů, resp. pelykosaurů.
Popis
Šlo o dravá zvířata proměnlivé velikosti těla.[1] Nejstarší známý zástupce, rod Archaeothyris, dosahoval délky těla asi 50 cm včetně ocasu, přičemž lebka měřila jen asi 9 cm. Obličejová část lebky byla dlouhá a štíhlá, s malými ostrými zuby. Naproti tomu zástupci typového rodu Ophiacodon představovali mohutnější zvířata, s celkovou délkou těla 1,5–3 m, masivními končetinami a rozměrnou lebkou, jež se vyznačovala úzkým čenichem a vysoko posazenými očnicemi a spánkovými otvory. Rodu Ophiacodon oproti prve jmenovanému chybí náznaky špičáků. Je možné, že do určité míry holdoval životu ve vodě. Podobná ekologie se předpokládá také u rodu Varanosaurus, jenž se vyznačoval zploštělým čenichem a nezvykle tvarovanými obratli, připomínajícími spíše obratle některých primitivnějších čtyřnožců (ovšem asi v důsledku konvergentní evoluce).[2][3]
Ve fosilním záznamu se čeleď Ophiacodontidae objevuje mezi karbonským věkem moskov a permským věkem kungur před asi 309,8 až 274,4 miliony lety. Většina nálezů pochází ze Severní Ameriky, menší množství z Evropy, přičemž rod Archaeothyris byl nalezen i v českých souvrstvích moskovského věku.[4] Osudným se této skupině stalo vymírání na přelomu kunguru a roadu (resp. na konci cisuralu), které postihlo i ostatní pelykosaury, již byli nahrazeni zástupci skupiny Therapsida. Ophiacodontidae jsou jednou z prvních vyhynulých skupin pelykosaurů.[5][6]
Systematika
Zástupci čeledi Ophiacodontidae jsou řazeni mezi tzv. pelykosaury, což je parafyletická – a proto spíše neformální – skupina raných synapsidů, jež by v monofyletické podobě měla zahrnovat i skupinu Therapsida včetně savců. Ophiacodontidae mohou představovat bazální linii pelykosaurů spolu s čeledí Varanopidae, jak demonstruje následující strom (objevují se však i jiné topologie).[1] Za překonaný se pokládá systém sdružující zástupce čeledí Ophiacodontidae a Eothyrididae do společného taxonu Ophiacodontia.[2]
|
„Pelykosauři“ paraf. |
Za popisnou autoritu čeledi Ophiacodontidae je považován Franz Nopcsa (1923); synonymními pojmenováními jsou Clepsydropidae Cope, 1878 a Poliosauridae Case, 1907. Následující abecední seznam rodů vychází z databáze Fossilworks:[4]
- Archaeothyris Reisz, 1972
- Baldwinonus Romer & Price, 1940
- Clepsydrops Cope, 1875
- Diopeus Cope, 1892
- Elcabrosaurus Case, 1907
- Ophiacodon Marsh, 1878
- Stereophallodon Romer, 1937
- Stereorhachis Gaudry, 1880
- Varanosaurus Broili, 1904
Odkazy
Reference
- ↑ a b ZIMA, J.; MACHOLÁN, M., 2021. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 59–60.
- ↑ a b KEMP, Thomas Stainforth. The Origin and Evolution of Mammals. Oxford ; New York: Oxford University Press, 2005. S. 22–24. (anglicky)
- ↑ BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. Chichester, West Sussex ; Hoboken: Blackwell Publishers, 2015. S. 132.
- ↑ a b Ophiacodontidae (ophiacodont). paleobiodb.org [online]. [cit. 2025-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-05.
- ↑ DIDIER, Gilles; LAURIN, Michel. Distributions of extinction times from fossil ages and tree topologies: the example of mid-Permian synapsid extinctions. PeerJ. 2021-12-09, roč. 9, s. e12577. Dostupné online [cit. 2025-08-07]. ISSN 2167-8359. doi:10.7717/peerj.12577. PMID 34966586. (anglicky)
- ↑ LAURIN, Michel; DIDIER, Gilles. Extinction des ophiacodontidés, édaphosauridés et sphenacodontidés vers la fin du Cisuralien. Congrès annuel de l'Association Française de Paléontologie. Assocation Française de Paléontologie et Association Géologique Auboise, 2021. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ophiacodontidae na Wikimedia Commons 
Taxon Ophiacodontidae ve Wikidruzích