Eothyrididae

Jak číst taxoboxEothyrididae
alternativní popis obrázku chybí
Eothyris (lebka)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
(nezařazeno)Synapsida
ČeleďEothyrididae
Romer & Price, 1940
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eothyrididae jsou čeleď vyhynulých synapsidů. Ve fosilním záznamu se její zástupci objevují jen krátce, a sice během permského cisuralu před asi 290,1 až 286 miilony lety.[1]

Typovým rodem čeledi je Eothyris ze souvrství Wichita v Texasu. Fosilní záznam tohoto rodu zastupuje neobvyklá lebka: na délku měří pouze okolo 6 cm, je atypicky zploštělá a nese pár velmi dlouhých horních zubů podobných špičákům, které naznačují, že jejich nositel byl asi zdatným predátorem. Naproti tomu rod Oedaleops ze souvrství Cutler v Novém Mexiku nemá chrup takto výrazně specializován.[2][3]

Zástupci čeledi Eothyrididae jsou řazeni mezi tzv. pelykosaury, což je parafyletická – a proto spíše neformální – skupina raných synapsidů, jež by v monofyletické podobě měla zahrnovat i skupinu Therapsida včetně savců. Eothyrididae historicky představovali tzv. sběrný neboli wastebasket taxon pro malé masožravé pelykosaury, kteří se nehodili do žádné z ostatních skupin. Po postupných revizích zahrnuje tato čeleď k roku 2025 pouze tři rody, známé výhradně z fosilních nalezišť ve Spojených státech amerických: Eothyris Romer, 1937, Oedaleops Langston, 1965 a Vaughnictis Brocklehurst et al., 2016. Poslední jmenovaný byl původně popsán jako jeden ze zástupců čeledi Varanopidae.[1][4] Eothyrididae mohou být blízce příbuzní vůči čeledi Caseidae, společný taxon pro obě skupiny se označuje jako Caseasauria. Uvažuje se o nich jako o jednom z možných bazálních taxonů pelykosaurů (na bázi však mohou být spíše Varanopidae a Ophiacodontidae).[2][5] Podle některých hypotéz však čeleď Eothyrididae nemusí být monofyletická.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Eothyrididae. paleobiodb.org [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. Chichester, West Sussex ; Hoboken: Blackwell Publishers, 2015. S. 132–133. 
  3. ↑ KEMP, Thomas Stainforth. The Origin and Evolution of Mammals. Oxford ; New York: Oxford University Press, 2005. S. 20. (anglicky) 
  4. ↑ BROCKLEHURST, Neil; REISZ, Robert R.; FERNANDEZ, Vincent. A Re-Description of ‘Mycterosaurus’ smithae, an Early Permian Eothyridid, and Its Impact on the Phylogeny of Pelycosaurian-Grade Synapsids. PLOS ONE. 2016-06-22, roč. 11, čís. 6, s. e0156810. Dostupné online [cit. 2025-08-07]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0156810. PMID 27333277. (anglicky) 
  5. ↑ ZIMA, J.; MACHOLÁN, M., 2021. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 59–60. 
  6. ↑ SUMIDA, Stuart S.; PELLETIER, Valerie; BERMAN, David S. New Information on the Basal Pelycosaurian-Grade Synapsid Oedaleops. In: KAMMERER, Christian F.; ANGIELCZYK, Kenneth D.; FRÖBISCH, Jörg. Early Evolutionary History of the Synapsida. Dordrecht: Springer, 2014. Dostupné online. ISBN 978-94-007-6841-3. S. 7–23. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.