Operace Sana

Operace Sana
konflikt: Válka v Bosně a Hercegovině
Trvání	13. září – 13. října 1995
Místo	západní Bosna a Hercegovina
Souřadnice	44°46′10″ s. š., 16°39′7″ v. d.
Výsledek	Bosenské vítězství Srbské síly donuceny k ústupu Město Prijedor ohroženo dělostřeleckou palbou Začátek Daytonské mírové dohody
Změny území	ARBiH dobyla města Bosanska Krupa, Bosanski Petrovac, Ključ a Sanski Most
Strany
Bosna a Hercegovina Republika srbská
Velitelé
Atif Dudaković Mehmed Alagić Ratko Mladić Radivoje Tomanić Arkan
Síla
15 000 (zpočátku) ~25 000 (na vrcholu) 8 000 (zpočátku) 24 000 (na vrcholu)
Ztráty
178 mrtvých 588 zraněných 41 zajatých 900 mrtvých ~1 000 zraněných
Tisíce vysídlených srbských civilistů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Sana (bosensky Operacija Sana) byla poslední vojenskou ofenzívou Armády Republiky Bosna a Hercegovina v západní Bosně a Hercegovině a zároveň poslední velkou bitvou bosenské války. Byla zahájena z oblasti Bihaće 13. září 1995 proti Armádě Republiky srbské a zahrnovala postupy směrem k Bosanskému Petrovci, Sanskému Mostu a Bosanské Krupě. Současně se Chorvatská armáda a Chorvatská rada obrany v Bosně zapojily do bojů proti VRS v rámci operace Mistral 2 dále na jihovýchodě. Po počátečním postupu o 70 kilometrů dokázaly posily VRS zastavit ARBiH před Sanským Mostem a Novým Gradem a v protiútoku zvrátily část územních zisků ARBiH. Poté, co byla část 5. sboru ARBiH ohrožena porážkou v okolí města Ključ, požádala ARBiH o pomoc HV.

HV a HVO v reakci zahájily Operaci Jižní tah, čímž odstranily tlak VRS od Ključe a umožnily 5. sboru, posílenému 7. sborem, obnovit postup a 12. října dobýt Sanski Most, přičemž k tomuto datu měl vstoupit v platnost celostátní komplexní příměří. Boje pokračovaly ještě dalších osm dní bez výraznějších změn na frontových liniích. Poté už boje nepokračovaly a válka skončila následující měsíc po vyjednání a přijetí Daytonské dohody.

Operace začala v době bombardovací kampaně NATO proti VRS, označené krycím názvem Operace Rozhodná síla, která cílila na bosenskosrbskou protivzdušnou obranu, dělostřelectvo a sklady zbraní, původně v oblasti Sarajeva, ale i jinde v zemi. Operace Sana, spolu s paralelními ofenzívami HV a HVO, vyvolala mezi vojenskými analytiky debatu o tom, zda za ukončení bosenské války byly odpovědnější pozemní útoky nebo nálety NATO. Sporné bylo i to, do jaké míry byly postupy ARBiH, HVO a HV podpořeny leteckými údery, a naopak, do jaké míry nálety omezily schopnosti VRS.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Operation Sana na anglické Wikipedii.