Operace Jižní tah

Operace Jižní tah
konflikt: Válka v Bosně a Hercegovině
Trvání8.–11. října 1995
Místozápadní Bosna a Hercegovina
Souřadnice44°24′45″ s. š., 17°5′6″ v. d.
VýsledekChorvatské vítězství
Strany
Chorvatsko Chorvatsko
Croatian Republic of Herzeg-Bosnia Herceg-Bosna 		Republika srbská Republika srbská
Republic of Serbian Krajina Republika Srbská Krajina
Velitelé
Chorvatsko Ante Gotovina Republika Srpska Milenko Lazić
Síla
11 000–12 000 vojáků 5 500 vojáků
Ztráty
Viz Následky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Jižní tah (chorvatsky Operacija Južni potez) byla poslední ofenzíva Chorvatské armády (HV) a Chorvatské rady obrany (HVO) během bosenské války. Proběhla v západní Bosně a Hercegovině ve dnech 8.–11. října 1995. Jejím cílem bylo pomoci Armádě Republiky Bosna a Hercegovina (ARBiH), jejíž pozice kolem města Ključ, dobytého během operace Sana, byly ohroženy protiútokem Armády Republiky srbské (VRS). Cíle operace zahrnovaly dobytí města Mrkonjić Grad a pozic na hoře Manjača, což by HV a HVO umožnilo přímo ohrozit Banja Luku, největší město ovládané bosenskými Srby. Konečným cílem ofenzívy bylo rovněž dobytí vodní elektrárny Bočac, posledního významného zdroje elektřiny pod kontrolou VRS v západní Bosně a Hercegovině. Spojené síly HV a HVO byly pod celkovým velením generálmajora HV Ante Gotoviny.

Ofenzíva dosáhla svých cílů a významně přispěla – spolu s operacemi Sana a Mistral 2 – k donucení bosenskosrbského vedení k vážným mírovým jednáním. Zároveň přispěla k vysídlení 10 000 bosenskosrbských uprchlíků a vedla k úmrtí nejméně 181 Srbů, přičemž stovky dalších byly po operaci pohřešovány. Celostátní příměří vstoupilo v platnost 12. října, tedy den po skončení ofenzívy, a brzy poté následovala jednání, která vyústila v Daytonskou dohodu, ukončující bosenskou válku.

Následky

Území obsazená v září–říjnu 1995
     HV a HVO
a
     ARBiH

Ofenzíva dobyla území široké 40 kilometrů a hluboké 20 kilometrů.[1] Porážka VRS také jasně ukázala bosenskosrbskému vedení, že musí přistoupit k ukončení války prostřednictvím jednání, nebo riskovat dobytí Banja Luky.[2] Navíc byla ofenzíva rozhodující při zastavení protiútoku VRS proti ARBiH u Ključe a Bosanské Krupy a umožnila ARBiH zahájit úspěšný postup proti 1. krajiňskému sboru VRS, který bránil Sanski Most.[3] Výsledek bitvy nakonec přivedl VRS do situace, kdy si musela vybrat mezi obranou Prijedoru, Banja Luky nebo trasy Doboj–Brčko. Tato trasa byla životně důležitá pro zásobování jak Banja Luky, tak Doboje od té doby, co ji VRS zajistila během operace Koridor 92 o tři roky dříve.[4] Podle analýzy Ústřední zpravodajské služby (CIA) byly pozemní ofenzívy HV, HVO a ARBiH v západní Bosně a Hercegovině, včetně Operace Jižní tah, významnějším faktorem, který přivedl bosenské Srby k jednacímu stolu, než nálety NATO.[5] Celostátní příměří vstoupilo v platnost 12. října, po němž následovala jednání, která vyústila v Daytonskou dohodu dne 21. listopadu a ukončila bosenskou válku.[2]

Ofenzíva způsobila vysídlení 10 000 srbských uprchlíků z Mrkonjić Gradu, čímž přispěla k rostoucí humanitární krizi, neboť dalších 30 000 Srbů uprchlo ze Sanského Mostu předtím, než jej ARBiH dobyla v závěrečných dnech Operace Sana. Přibližně 6 000 neSrbů bylo donuceno bosenskosrbskými silami opustit své domovy v Prijedoru a Novém Gradu.[6] Podle zdrojů bosenských Srbů zahynulo nebo zmizelo 480 Srbů při bojích v oblasti Mrkonjić Gradu. Toto číslo zahrnuje 181 těl nalezených v masovém hrobě na hřbitově Srbské pravoslavné církve ve městě.[7] Podle policie Republiky srbské, která místo vyšetřovala a vyslýchala svědky, byla většina mrtvých válečnými zajatci VRS nebo civilisty, které zabila 4. gardová brigáda na odvetu za smrt podplukovníka Andrije Matijaše, zástupce velitele brigády.[8] Výsledky vyšetřování byly předány Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), avšak ICTY se věcí nezabýval.[7] K prosinci 2013 probíhalo vyšetřování bosensko-hercegovinských orgánů proti 27 vysoce postaveným důstojníkům HV a HVO a chorvatským představitelům.[9] V roce 2013 byl jeden důstojník a dva vojáci 7. gardové brigády, obžalovaní ze zabití čtyř srbských civilistů u Mrkonjić Gradu, zproštěni viny, s možností odvolání.[10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Operation Southern Move na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Šoštarić 12 November 2003.
  2. ↑ a b CIA 2002, s. 392.
  3. ↑ CIA 2002, s. 393.
  4. ↑ CIA 2002, s. 394.
  5. ↑ CIA 2002, s. 396.
  6. ↑ Pomfret 12 October 1995.
  7. ↑ a b Slobodna Dalmacija 19 March 2008.
  8. ↑ Đikić 29 August 2002.
  9. ↑ Soldić Arar 20 December 2013.
  10. ↑ Novi list 23 May 2013.
Knihy
  • Central Intelligence Agency, Office of Russian and European Analysis, 2002. Balkan Battlegrounds: A Military History of the Yugoslav Conflict, 1990–1995. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency. Dostupné online. ISBN 978-0-16-066472-4. 
  • RAMET, Sabrina P. Social Currents in Eastern Europe: The Sources and Consequences of the Great Transformation. Durham, North Carolina: Duke University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 9780822315483. 
  • RAMET, Sabrina P. The Three Yugoslavias: State-Building And Legitimation, 1918–2006. Bloomington, Indiana: Indiana University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-253-34656-8. 
  • RIPLEY, Tim. Operation Deliberate Force: The UN and NATO Campaign in Bosnia, 1995. Lancaster, England: Centre for Defence and International Security Studies, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-9536650-0-6. 

Zpravodajství
  • BELLAMY, Christopher. Croatia built 'web of contacts' to evade weapons embargo. The Independent. 10 October 1992. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2012. 
  • BURNS, John F. Pessimism Is Overshadowing Hope in Effort to End Yugoslav Fighting. The New York Times. 12 May 1992. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 December 2013. 
  • ĐIKIĆ, Ivica. Hag na južnom potezu. www.b92.net. B92, 29 August 2002. Dostupné online. (srbsky) 
  • Mrkonjić Grad će tužiti Republiku Hrvatsku. Slobodna Dalmacija. 19 March 2008. Dostupné online. (chorvatsky) 
  • HighBeam. NATO Jets Strike Serb Positions. The Columbian. 9 October 1995. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 April 2016. 
  • POMFRET, John. HighBeam. Bosnia's 'Ethnic Cleansers' Strike Again. The Washington Post. 12 October 1995. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 August 2014. 
  • POMFRET, John. HighBeam. Serbs Threaten To Pull Out Of Cease-Fire; Muslims, Croats Reportedly Within 9 Miles of Key City. The Washington Post. 14 October 1995. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 April 2016. 
  • Šavorić i suborci oslobođeni optužbe za ubojstvo civila u "Južnom potezu". Novi list. 23 May 2003. Dostupné online. (chorvatsky) 
  • SOLDIĆ ARAR, Zdravka. Za zločine u Mrkonjić Gradu BiH sumnjiči 27 Hrvata. Slobodna Dalmacija. 20 December 2013. Dostupné online. (chorvatsky) 
  • ŠOŠTARIĆ, Eduard. Proširena optužnica protiv Gotovine teretila bi Clintonovu administraciju. Nacional. 12 November 2003. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 July 2012. (chorvatsky) 

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.