Ondřej Boháč

Mgr. Ondřej Boháč
Narození18. června 1982 (43 let)
Praha
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
PovoláníŘeditel IPR Praha
Aktivní roky2016–dosud
ZaměstnavateléMagistrát hlavního města Prahy
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
Nábož. vyznánířímskokatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Boháč (* 18. června 1982, Praha)[1] je český geograf a manažer. Od prosince 2016 je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).[2]

Život a kariéra

Ondřej Boháč pochází z Prahy, vyrůstal na Vinohradech se čtyřmi sourozenci, později žil ve Vršovicích a na Žižkově.[3] Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval sociální geografii a regionální rozvoj.[4][5] Po ukončení studia v roce 2006 působil na pražském magistrátu ve funkci koordinátora GIS[6] dat v tehdejším Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Následně od roku 2011 pracoval na Magistrátu hl. m. Prahy jako poradce prvního náměstka primátora Tomáše Hudečka a od roku 2013, kdy se Hudeček stal primátorem hl. m. Prahy, zastával funkci vedoucího Kanceláře primátora.

Od roku 2015 působil v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy jako zástupce ředitele (již od září byl po odvolání Petra Hlaváčka pověřen řízením), na konci roku 2016 byl jmenován ředitelem organizace.

Ředitel IPR Praha

V čele IPR Praha Ondřej Boháč zodpovídá za strategické směřování města v oblasti urbanismu, územního plánování a rozvoje. Pod jeho vedením IPR připravil nebo dokončil klíčové dokumenty městského plánování, jako jsou:[3][7]

Za jeho působení byl v roce 2017 otevřen CAMP – Centrum architektury a městského plánování, které slouží jako otevřená platforma pro prezentaci městských projektů a dialog s veřejností. IPR se v tomto období zaměřil na posílení datové a analytické základny, mezioborovou spolupráci a přístupnou komunikaci s obyvateli města.

Další aktivity

Je spoluzakladatelem platformy CityDeal, která usiluje o posílení pravomocí měst v oblasti územního plánování a rozvoje.[8]

Založil spolek Sanctus Castulus, který se zabývá symbolickým odléváním zvonů jako připomínek společenských událostí. Spolek inicioval například vznik pamětního Zvonu #9801 na Rohanském ostrově a Zvonu Svobody pro kostel Nejsvětějšího Salvátora v Praze.[9][10] Dnes je též zvoníkem v chrámu Matky Boží před Týnem a v dalších čtyřech kostelích, zvonit začal již ve svých čtrnácti letech.[4][11][5][12]

V roce 2020 se během pandemie covidu-19 podílel společně s reportérem Jankem Rubešem na vyznačení tzv. Pražských pólů – krajních bodů území hlavního města Prahy.[13]

Přispěl mezi jinými do knihy Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech o Josefu Toufarovi od Miloše Doležala.[14]

Ondřej Boháč je římský katolík, byl pokřtěn v kostele sv. Havla, jeho o čtyři roky starší bratr Filip Boháč je převorem Kláštera dominikánů Praha.[15][16][5] Ondřej Boháč od mládí navštěvoval týnskou farnost a kostel sv. Havla.[5] Boháč je také členem skautů Evropy, jeho přezdívka je Vořech.[5][17] Působil v občanském sdružení Oživení.[4]

Jeho koníčkem je horolezectví.[3][5] Ondřej Boháč je ženatý a má děti, podle jeho slov mu křesťanská víra pomáhá v těžkých situacích.[5] V dubnu 2016 byl přímým účastníkem incidentu na Pražském hradě, kdy účastníkům skautské mše nebylo umožněno zazpívat na nádvoří českou státní hymnu.[18]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.detail.cz/osoba/ondrej-bohac-slezska-825-24-praha[nedostupný zdroj]
  2. ↑ Ondřej Boháč se stal ředitelem Institutu plánování a rozvoje Prahy. praha.eu [online]. 2016-12-13 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c STRNAD, Zdeněk. Ondřej Boháč: Co říká muž, který má pod palcem rozvoj Prahy. Flowee [online]. 2019-02-10 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ŠTORKÁN, Martin. Praha směřuje ke dvěma milionům obyvatel. Musíme se na to připravit, říká Ondřej Boháč. E15.cz [online]. 2018-09-22 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g Zastavení u Matky Terezy: Ondřej Boháč, 3. 12. 2020
  6. ↑ Ondřej Boháč se stal ředitelem Institutu plánování a rozvoje Prahy [online]. Praha: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, 2016-12-13 [cit. 2019-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  7. ↑ GROH, Jiří. ARCHITECT+ [online]. 2019-03-19 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ CityDeal. ㅤ [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ŠTEFL, Jiří. V Praze se rozezněl Zvon #9801. Symbolicky nahrazuje zvony, které odvezli nacisté a vyrobili z nich zbraně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-08-29 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČTK. Prahou se poprvé rozezněl zvon #9801. Připomíná zvony odvezené nacisty. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-08-28 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠPÁNIKOVÁ, Zuzana. Ondřej Boháč (36) je zvoníkem v Týnském chrámu: Rozhoupat Marii mu trvá minutu!. Blesk.cz [online]. 2018-08-28 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://www.denik.cz/praha/hlas-vaclava-havla-v-praze-chybi-byl-sporny-ale-potrebny-20160824.html
  13. ↑ https://dabpraha.rozhlas.cz/kam-se-v-praze-vydat-abyste-nikoho-nepotkali-dobyjte-severni-jizni-vychodni-a-8380676
  14. ↑ Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech – všechna vydání. Databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ https://praha.op.cz/seznam-bratri/
  16. ↑ ŠŮRA, Adam. Spas se, kdo můžeš. Týdeník Respekt [online]. 2008-10-20 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ https://els.skauting.cz/archiv/zaznamy-prednasek-z-xxix-skautskeho-seminare-els-v-praze-2019
  18. ↑ POKORNÝ, Marek. Policista zakázal skautům na Hradě zpívat hymnu. Ztratil rozum, měl se přidat k nim, říká Chovanec. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-04-25 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.