Lokomotiva E 407.0
| Akumulátorová lokomotiva řady E 407.0 | |
|---|---|
 Lokomotiva E 407.002 | |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | E 407.0 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Křižík, Breitfeld & Daněk, ČKD |
| Výroba v letech | 1926, 1929 |
| Počet vyrobených kusů | 2 |
| Provozovatel | ČSD |
| Období provozu | 1926–1962 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Délka přes nárazníky | 12 240 mm |
| Výška skříně od TK | 3 790 mm |
| Šířka | 3 140 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 100 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Rozvor hnacího podvozku | 2 200? mm |
| Vzdálenost otočných čepů | 6 600 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
| Hodinový výkon | 180 kW |
| Trvalý výkon | 130 kW |
| Trvalá tažná síla | 26,8 kN |
| Maximální povolená rychlost | 40 km/h |
| Typ trakčního motoru | tlapový |
| Počet a výkon trakčních motorů | 4× 50 kW |
| Regulace výkonu | odporová |
| Průměr hnacích dvojkolí | 1 050 mm |
| Lokomotivní brzda | EDB |
| Vlaková brzda | 01: sací 02: tlaková samočinná |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva řady E 407.0 je elektrická akumulátorová lokomotiva určená pro posun v železničních uzlech. Byly vyrobeny 2 stroje této řady, které byly používány pro elektrický provoz na pražském hlavním nádraží. Jednotlivé lokomotivy této řady však mají mezi sebou řadu odlišností.
Konstrukce
Lokomotivy byly kapotové s kabinou strojvedoucího umístěnou uprostřed délky vozidla. Konstrukce byla nýtovaná, střechy kapot tvořila svinovací roleta z vlnitého plechu. Baterie byly ukryty v obou kapotách a skládaly se z 238 článků.[1] Vybíjecí napětí bylo 440 V a kapacita 392 Ah při hodinovém vybíjení a 630 Ah při pětihodinovém.[2] Lokomotiva byla poháněna čtyřmi, tlapově uloženými trakčními motory, každém o výkonu 50 kW. Motory byly zapojeny trvale do série a ovládány byly na přímo z jednoho kontroléru na stanovišti strojvedoucího. Obě lokomotivy byly vybaveny elektrodynamickou odporovou brzdou. Pro brzdění vlaku sloužila u lokomotivy 01 brzda sací, u lokomotivy 02 už brzda tlaková samočinná.[1]
Vývoj, výroba a provoz
V roce 1927 byl pražský železniční uzel elektrizován soustavou 1 500 V ss pro potřebu zmenšit množství kouře z parních lokomotiv (to bylo potřeba zejména pod klenbou Wilsonova nádraží). Zatrolejovány byly především spojky mezi Wilsonovým nádražím a ostatními stanicemi. Některé staniční koleje ale elektrifikovány nebyly. Pro elektrický provoz na těchto kolejích (posun, přetahy souprav) tak byla objednána akumulátorová lokomotiva.[3]
Lokomotiva E 407.001 byla vyrobena firmou Františka Křižíka (elektrická část) a firmou Breitfeld & Daněk ve Slaném (mechanická část) v červnu roku 1926[2] a byl s ní zahájen testovací provoz. Díky dobrým provozním vlastnostem prvního stroje byla v roce 1929 vyrobena druhá lokomotiva, u které byla elektrická výzbroj vyrobena v ČKD a mechanická část opět v továrně Breitfeld & Daněk ve Slaném.[1] V době vyrobení prvního stroje se jednalo o největší akumulátorové lokomotivy na světě.[2]
V roce 1931 byla výroba předána lokomotivce Škoda, která vytvořila nepatrně modifikované vozidlo označené řadou E 417.0.[1]
Vozidla byla provozována v Praze až do roku 1962.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ČSD-Baureihe E 407.0 na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e Řada E413.2 [online]. Prototypy.cz, rev. 2011-01-31 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c simba. E 407.001 – první elektrická lokomotiva ČSD uvedená do provozu (1926) [online]. koridory.cz, 2018-12-24 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMEK, Luděk. BATERKY NA KOLEJÍCH [online]. Vlaky.net, 2016-05-07 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva E 407.0 na Wikimedia Commons
- výkres lokomotivy E 407.001