Lino Lius

Lino Lius
Zástupce velitele námořní základny v Pule
Ve funkci: 1910 – 1913
Předchůdce	Arthur Bourguignon von Baumberg
Nástupce	Gottfried Meyern von Hohenberg
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	kontradmirál (1912), kapitán řadové lodi (1909), fregatní kapitán (1907), korvetní kapitán (1903)
Ocenění	Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lino Leandro Leone Lius (19. května 1860 Labin, dříve Albona – 5. května 1940 Labin) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1879, střídal službu na různých lodích a v námořní administraci. V závěru kariéry byl zástupcem velitele námořní základny v Pule (1910–1913). V roce 1912 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.

Pocházel ze staré italské rodiny sídlící na Istrii, jeho otcem byl statkář Giuseppe Lius (1814–1890).^[1] Lino studoval na gymnáziu v Rijece a v letech 1875–1879 tamtéž na C. k. námořní akademii. V roce 1879 nastoupil jako kadet k námořnictvu a v letech 1879–1880 absolvoval cestu do Ameriky na korvetě SMS Saida. Kromě služby na různých lodích působil u arzenálu v Pule a Hydrografického úřadu. V roce 1884 získal hodnost praporčíka,^[2] poté sloužil u jednotek námořní pěchoty a také vedl plavecké kurzy pro kadety námořní akademie. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1891,^[3] poručík I. třídy 1894).^[4] Získal pod velení menší plavidla^[5] a v letech 1899–1900 byl navigačním důstojníkem na křižníku SMS Kaiserin Elisabeth při zaoceánské plavbě.^[6]

Ke dni 1. listopadu 1903 byl povýšen na korvetního kapitána^[7] a sloužil mimo jiné na výcvikových lodích.^[8] V letech 1908–1909 byl velitelem křižníku SMS Panther jako staniční lodi v Terstu,^[9] mezitím získal hodnost fregatního kapitána (1. května 1907).^[10] V letech 1909–1910 byl přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule, kde byl mimo jiné zástupcem velitele arzenálu, poté byl přeložen k oblastnímu námořnímu velitelství v Terstu,^[11] následně byl pověřen velením bitevních lodí SMS Habsburg (1910) a SMS Babenberg (1910–1911).^[12] K datu 1. listopadu 1909 byl povýšen na kapitána řadové lodi^[13] a zastával funkci zástupce velitele námořní základny v Pule (1910–1913),^[14] mezitím strávil rok jako velitel bitevní lodi SMS Zrínyi (od září 1911 do září 1912).^[15] K datu 1. listopadu 1912 byl povýšen do hodnosti kontradmirála^[16] a o rok později byl penzionován (1. listopadu 1913).^[17]

Po odchodu do výslužby zůstal aktivní ve veřejném životě, od roku 1912 byl mimo jiné členem Rakouské společnosti pro podporu lodní dopravy (Österreichischer Flottenverein). Celou první světovou válku strávil v soukromí v lázních Jáchymov v západních Čechách,^[18][19] po rozpadu monarchie se vrátil do svého rodiště na Istrii, kde zemřel v květnu 1940 ve věku nedožitých osmdesáti let.

Během služby u námořnictva získal několik vysokých ocenění.^[20]

• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenská záslužná medaile (1900)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1905)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Vojenský záslužný kříž (1908)
• Řád železné koruny III. třídy (1913)

• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 457–461 (heslo Lino Lius) ISBN 3-7648-2519-7