Kněždub
| Kněždub | |
|---|---|
 Rodný dům Joži Uprky v Kněždubu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Veselí nad Moravou |
| Obec s rozšířenou působností | Veselí nad Moravou (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°53′12″ s. š., 17°23′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 038 (2025)[1] |
| Rozloha | 16,09 km²[2] |
| Katastrální území | Kněždub |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| PSČ | 696 64 |
| Počet domů | 387 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kněždub 140 696 64 Kněždub ou.knezdub@quick.cz |
| Starosta | Libor Grabec |
| Oficiální web: www | |
  Kněždub | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586269 |
| Kód části obce | 66842 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kněždub (německy Kniezdub, Kneschdub) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží šest kilometrů východně od Strážnice v nadmořské výšce 185 metrů na ploše 1609 hektarů. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Obec je členem sdružení obcí Mikroregionu Strážnicko.
Název
Dnešní jméno vesnice bylo původně dvojslovné (Kněž dub), první částí bylo přídavné jméno kněž, které bylo pokračováním praslovanského kъnęgjь - "knížecí". Místní jméno tedy znamenalo "knížecí dub".[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1475 (dle některých pramenů 1370), i když byla založena roku 1264 velehradským klášterem. K roku 1501 je v zemských deskách zaznamenána podoba názvu Kněždub (ves Kniezdub).[5][6][7]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 191 | 1 288 | 1 307 | 1 352 | 1 340 | 1 314 | 1 277 | 1 205 | 1 313 | 1 283 | 1 156 | 1 114 | 1 097 | 1 113 | 1 036 |
| Počet domů | 203 | 235 | 258 | 267 | 292 | 297 | 306 | 330 | 331 | 322 | 307 | 352 | 363 | 382 | 387 |
Obecní správa
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2001.[10]
Pamětihodnosti
Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele postavený v roce 1898 v historizujícím pseudorománském slohu. Kostel téhož jména je zmiňován již v roce 1475. Výzdoba interiéru (1964) je dílem akademického malíře Vojmíra Vokolka[11]. U kostela je chráněna skupina památných stromů – Kněždubské lípy.
V obci se též nachází rodné domy malířů Joži Uprky a Antoše Frolky. Rodný dům bratří Uprků byl v roce 2004 zrekonstruován a bylo zde otevřeno Muzeum bratří Uprků. Joža Uprka, jeho bratr Franta a Antoš Frolka jsou pochováni na místním hřbitově nazývaném „Slovácký Slavín“.
Jihovýchodně od obce roste památný strom Nejedlíkova oskeruše a v oblasti stejnojmenného vrchu se rozkládá národní přírodní rezervace Čertoryje.
Osobnosti
- Antoš Frolka (1877–1935), malíř
- Norbert Hrachovský (1879–1943), římskokatolický kněz, premonstrát
- Joža Uprka (1861–1940), malíř a grafik
- František Úprka (1868–1929), sochař
Galerie
-
Pohled z rozhledny Travičná -
Kostel svatého Jana Křtitele -
Náhrobek Franty Úprky -
Náhrobek Joži Úprky -
.JPG)
Nejedlíkova oskeruše
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 401.
- ↑ Moravské zemské desky. II. sv. řady olomoucké 1480–1566. Kniha XVI, č. 144 [online]. Brno: 1948 [cit. 2024-09-29]. S. 137. Dostupné online.
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 97, Kniha Ladislava z Boskovic, fol. 21v [online]. [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 401.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kněždub [online]. 2001-05-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ BELŠÍKOVÁ, Šárka; BINDER, Ivo. Posvátné umění v nesvaté době: české sakrální umění 1948-1989. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2022. 294 s. ISBN 9788088103936. S. 100.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kněždub na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Kněždub v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Zmizelí sousedé - O Židech v Kněždubu
