Kasejovice
| Kasejovice | |
|---|---|
 Kostel svatého Jakuba v horní části náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Nepomuk |
| Obec s rozšířenou působností | Nepomuk (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′46″ s. š., 13°44′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 441 (2025)[1] |
| Rozloha | 34,39 km²[2] |
| Nadmořská výška | 548 m n. m. |
| PSČ | 335 44 |
| Počet domů | 624 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Kasejovice 98 335 44 Kasejovice mu@kasejovice.cz |
| Starosta | Václav Jakubčík |
| Oficiální web: www | |
  Kasejovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557862 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kasejovice (v místním nářečí Kasouce, německy Kassowitz, Kassejowitz, zastarale Kassegowitz, Tarßewitz) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Dříve bylo město součástí Prácheňského kraje. V Kasejovicích včetně místních částí žije přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Kasejovicích pochází z roku 1264. Městečkem jsou od roku 1350. V této době se v okolí těžilo zlato a byl postaven kostel svatého Jakuba. Městečko bohatlo díky poloze na hlavní zemské silnici z Plzně do Českých Budějovic.
Od roku 1465 až do roku 1848 patřilo městečko k panství Lnáře. Od 17. století byla v obci malá židovská populace, jež žila do třicátých let 18. století volně mezi ostatními. V letech 1730–1848 byli Židé nuceni žít zvlášť ve své vlastní čtvrti – ghettu blízko dnešní školy. Zde se soustředili kolem místní synagogy, jež od druhé světové války slouží díky Václavu Mentbergerovi jako muzeum se soustředěnými zachráněnými exponáty. Ghetto je z velké části nepoškozeno, mnoho domů je stále původních. Počet Židů v obci byl většinou kolem 150 obyvatel; v některých dobách tvořili až přes 11 procent populace.
Městečko bylo v 19. století postiženo silným vystěhovalectvím do Ameriky a do velkých měst. I místní židovstvo stagnovalo a v roce 1890 byla židovská obec zrušena a komunita zahrnuta pod město Březnici. Přesto v roce 1878 dostává městys statut města. Od této doby přímo městem vede lokální železniční trať Nepomuk–Blatná, na které se zde nachází nádraží Kasejovice. Roku 1897 byla kasejovická farnost povýšena na děkanství.
Ve své historii byly Kasejovice mnohokrát postiženy nepřízní osudu, jako například silnými morovými epidemiemi (např. 1680) a zničujícími požáry. V městě je mnoho památkově chráněných a cenných domů. Nad městem se rozkládá dodnes nepoškozený židovský hřbitov. S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status města.[4]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 663 | 3 699 | 3 194 | 3 027 | 2 955 | 2 890 | 2 680 | 2 159 | 2 002 | 1 698 | 1 526 | 1 363 | 1 280 | 1 266 | 1 246 |
| Počet domů | 550 | 587 | 592 | 593 | 567 | 565 | 573 | 594 | 537 | 512 | 474 | 564 | 601 | 617 | 624 |
Městská správa
Části města
Od 1. ledna 1980 do 31. srpna 1990 k obci patřily i Životice (Životice se, již bez Kladrubců, Podhůří a Přebudova, opět osamostatnily k 1. září 1990).[7]
Městské symboly
Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. května 1998.[8]
Pamětihodnosti
- Synagoga v jihovýchodní části města – ve městě se zachovalo jediné ghetto v západních Čechách včetně židovského hřbitova
- Kostel svatého Jakuba Staršího
- Kaple svatého Vojtěcha
- Kašna na náměstí
- Fara se špýcharem
- Radnice
- Památný strom Kasejovický akát
Příjmení Kassowitz
Podle německé varianty jména města existuje aškenázské příjmení Kassowitz[9], které vzniklo tím, že v 17.–19. století si kasejovičtí Židé odnesli název svého domova ve formě příjmení, když byli nuceni se vystěhovat z důvodu drakonického familiantského zákona, především do Uher. Dnes je patrně nejznámějším nositelem tohoto jména známý francouzský herec režisér Mathieu Kassovitz, známý například z kultovního filmu Amélie z Montmartru.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 681, 229, 434, 458.
- ↑ Udělené symboly – Kasejovice [online]. 1998-05-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.jewishvirtuallibrary.org/kasejovice
- ↑ https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/amelie-z-montmartru-film-nehoda-mathieu-kassovitz-audrey-tautou.A230904_173400_lidicky_zar
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kasejovice na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kasejovice ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Kasejovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
