Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Švihov)

Kaple Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Klatovy
Obec	Švihov
Souřadnice	49°28′43,94″ s. š., 13°17′8,76″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Vikariát	klatovský
Farnost	Švihov
Status	hradní kaple
Užívání	Prohlídky, svatby, občasné mše a kulturní akce
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Typ stavby	Jednolodní, orientovaná
Výstavba	1480–1489
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Stavební materiál	Kámen (buližník a pískovec), pálená cihla
Další informace
Adresa	Žižkova 1 340 12 Švihov
Oficiální web	https://www.hrad-svihov.cz/cs
Kód památky	17185/4-3423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky vodní hrad Švihov)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie je gotická hradní kaple na vodním hradě Švihov. Exteriér i interiér obsahuje řadu výborně dochovaných prvků původní pozdně gotické umělecké výzdoby. Kaple je veřejnosti přístupná s průvodcem jako součást prohlídkového okruhu.

Švihovská hradní kaple vznikla mezi lety 1480–1489 současně s výstavbou vnitřního jádra hradu za panování Půty Švihovského z Rýzmberka a ze Skály. Zasvěcena je Nanebevzetí Panny Marie. Jde o samostatnou stavbu vymezující z jedné strany prostor vnitřního nádvoří a vystupující z vnitřního hradebního okruhu. Presbytář kaple byl totiž vybudován na vrcholu dvoupodlažní obranné polygonální bašty, loď kaple pak byla umístěna nad parkán oddělující tuto baštu od obytných paláců. Spojení parkánů zajišťoval původně rozměrný klenutý průchod, který byl posléze druhotně zazděn a osazen rozměrnými okny s kamenným ostěním.

Exteriér kaple zůstal velmi dobře dochovaný včetně rozsáhlých ploch původních gotických omítek, které byly odborně konzervovány v roce 2008 pod vedením Václava Girsy. Původní gotická střecha kaple se podobně jako na zbytku hradu nedochovala, s vybudováním novější střechy souvisí také římsa zakončující dnes zdivo kaple, která na budovu přibyla v novověku a je jedním z mála novějších architektonických prvků v rámci celého vnitřního hradu.

Vchod do přízemního sklepení obdélníkového tvaru má ještě stále původní dřevěné pažení. Do kaple vedly otevřené schody z vnitřního palácového dvora, které se však zřítily. Portál kaple na levé straně západního průčelí, jehož ostění je profilováno hruškovcovým prutem mezi dvěma žlábky, má ve vrcholu trojlistovou kružbu, která se opírá o dva půlkruhové oblouky, které se sbíhají uprostřed v jednu konzolku v podobě vousaté hlavy Spasitele.

Dveře vedoucí do kaple jsou pobity plechem a diagonálně rozděleny železnými pruty na kosočtverce, které jsou vyplněny přírodními motivy (jelen, orlice, kůň, dvouocasý lev a květiny).

Okna kaple jsou tvořena dvoudílnými lomenými oblouky s trojlistem v kružbě, který je podepřen jednoduchým prutem; dva se otevírají do samotné lodi, dalších pět lemuje zeď chóru. V baště pod chórem je dvojí sklepení nad sebou, spodní s úzkými obdélníkovými okny, nad nimi jsou tři čtvercová okna s tesaným ostěním, ústící skrz zeď širokou 2,8 metru do místnosti o šířce 5,5 metru, která je uzavřená polokruhem s valenou klenbou. U klenutí je chodba, kterou se z této místnosti vystupovalo na vnitřní hradbu.

Z původního oltáře se dochovalo pouze spodní pažení a 60centimetrové dřevěné sošky čtyř svatých církevních otců. Jedná se o dokonalou technickou řezbářskou práci tohoto druhu z konce patnáctého století.

Loď i polygonálně zakončený ochoz tvoří navenek jednolitý celek. Z podezdívky vystupují na stranách a v rozích dekorativní opěráky. Je široká 5,5 metru a žebra klenby mají tvar čtyřcípé hvězdy. Empora je opřena o dva sloupy s osmibokými patkami, okrouhlými dříky a hlavicemi s vegetabilními motivy listů, na kterých jsou uloženy lomené oblouky vybíhající v křížovou kytici. Loď kaple je přepjata klenutím, které kdysi podpírala čtyři žebra vystupující ze čtyř kuželovitých konzol se špičkou ve vrcholu ve čtyřech rozích kaple.

Předsíň pod emporou je klenuta síťově, její hručkovcovitě profilovaná žebra se opírají na listím zdobené konzoly a sbíhají se do hladkých svorníků. Točité schodiště na levé straně vede na emporu; prsení schodiště je rozděleno na devět čtvercových polí s malovaným panelováním ve tvaru plamene, z čehož pět prostředních polí bylo později přemalováno na erby Jindřicha Půty Švihovského, jeho manželky a příbuzenstva. U prvního erbu se dvěma gryfy, orlicí a lvem bylo úmyslně seškrábáno jméno rodu. Další erby náleží rodu Švihovských, Drsule Minsterberské, Rýzemberkům, kněžně Kateřině Opavské a Janu Samuelu Koltinusovi.

Presbytář je uzavřen třemi stranami pravidelného osmiúhelníku, je zaklenutý síťovým paprskovitým obrazcem (zhruba o půl metru výše než loď) se žebry klínového profilu s postranními výžlabky. V presbytáři je olejomalba znázorňující mrtvolu hraběte Humprechta Černína z Chuděnic v černém rouchu. Na severní straně zdi je freskový obraz znázorňující svatého Jiří v boji s drakem. Na pozadí obrazu se tyčí Švihovský hrad společně s hradem Skály u Přestic. Jedná se o jednu o druhou nejstarší krajinomalbu v České republice.

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Švihov hrad, s. 1–26. 
• KALINA, Pavel. Benedikt Reid a počátky zaalpské renesance. Praha: Academia, 2009. 300 s. ISBN 978-80-200-1744-4. 
• VANĚK, Ferdinand; HOSTAŠ, Karel; BOROVSKÝ, F. A. Soupis památek. Svazek VII. Politický okres klatovský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899. 196 s. Dostupné online. Kapitola Švihov – hrad, s. 159–165. 
• ZÁRUBA, František. Hradní kaple. III, Doba poděbradská a jagellonská. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, 2016. 300 s. ISBN 978-80-7422-517-8. Kapitola Švihov, s. 100–109. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
• Oficiální web státního hradu Švihov