Švihov (hrad)

Švihov
Vstupní věž
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	před rokem 1375
Přestavba	1480–1489
Stavebník	Páni z Rýzmberka ze Skály
Další majitelé	Černínové, Kavkové z Říčan a ze Štěkně
Poloha
Adresa	Švihov 1, Švihov, Česko Česko
Ulice	Žižkova
Souřadnice	49°28′43,58″ s. š., 13°17′5,64″ v. d.
Švihov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	17185/4-3423 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švihov je gotický vodní hrad nacházející se ve městě Švihov v okrese Klatovy. Hrad je chráněn jako národní kulturní památka.^[1][2] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Zakladatelem hradu, který je poprvé zmiňován v roce 1375, byl rod Švihovských z Rýzmberka. Během husitských válek byl v majetku Viléma III. Švihovského z Rýzmberka, který spolu s bratrem Janem, sídlícím na hradě Rabí, patřil k předním odpůrcům husitů v západních Čechách. V rámci odvetné operace proti Rýzmberkům byl Švihov roku 1434 obléhán husitským vojskem a jeho posádka se vzdala až po vypuštění hradních příkopů.^[3] Vilém se pak na hrad roku 1436 navrátil a patrně zde také dožil.

V letech 1480–1489 (v době vlády krále Vladislava Jagellonského) na příkaz tehdejšího majitele panství Půty Švihovského z Rýzmberka, syna Viléma III., byl nákladně přestavěn ve slohu pozdní gotiky. V dostavbě opevnění po jeho smrti pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rejta. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, jejich špatné hospodaření je ale již v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu Černínů z Chudenic. Poté přišla třicetiletá válka. Hrad tehdy bezúspěšně obléhala švédská vojska.

Po válce, zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradeb a zasypána většina vodních příkopů. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, kvůli čemuž hrad na jednu stranu chátral, na druhou stranu jej to ale i ochránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad s malými přestávkami v době po vzniku Československa až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů konfiskován.

Československý stát převzal významnou historickou památku v dezolátním stavu. Již v roce 1950 začaly programové rekonstrukční práce, na svou dobu velmi pokrokové, a to pod vedením architekta a památkáře Břetislava Štorma. Došlo k citlivé sanaci některých fasád, vyčištění interiérů, obnově původních výmaleb a k vytvoření náznakové instalace z nábytku pocházejícího z jiných objektů. Z původního mobiliáře se totiž na hradě dochovaly pouze části vybavení hradní kaple, především čtyři busty svatých církevních otců Ambrože, Augustina, Jeronýma a Řehoře. Po roce 1990 bylo na hradě provedeno několik dílčích nevhodných pokusů o regotizaci, větší opravy se ale realizovaly po povodních v srpnu 2002, kdy došlo na základě archeologického průzkumu například k obnovení části vnějšího opevnění tak, aby obnovená hradební zeď sloužila zároveň jako protipovodňová bariéra. V dalších letech došlo k obnově původních gotických fasád kaple a severního paláce pod vedením architekta a památkáře Václava Girsy. V letech 2014–2016 byla opravena vstupní věž jádra hradu a poprvé v historii kompletně zpřístupněna veřejnosti.

Hrad je spravován Národním památkovým ústavem, územní památkovou správou v Českých Budějovicích a je přístupný veřejnosti. Kromě toho slouží jako lokální kulturní středisko, pořádají se zde svatby, výstavy, konference, plesy nebo koncerty. Hrad je oblíbený také jako filmová lokace. V roce 1973 se zde natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku, na hradě vznikly především scény zasazené na hospodářský dvůr, kde Popelka žije. Na švihovském hradě se natáčel také film Šašek a královna nebo pohádka Tři životy.

V roce 2013 se v těsné blízkosti konal Obrok, setkání českých skautů. Každoročně se ve Švihově koná hudební festival Hrady CZ.

Jádro hradu tvoří dva obytné paláce, pětipatrová vstupní věž a hradní kaplí postavená na polygonální obranné baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná vnitřní hradba se čtyřmi okrouhlými nárožními baštami: Červenou (dochována včetně původních fresek), Bílou (dochována zčásti, obnovena v 2. polovině 20. století), Zelenou (dochována zhruba v úrovni přízemí) a Zlatou (dochována pouze v základech, odkrytých v roce 1951). Klasické prvky charakteristické pro gotickou architekturu (lomené oblouky bran nebo oken kaple) se na hradě potkávají s prvky pozdní gotiky a přicházející renesance (členěná obdélná okna tanečních sálů, sgrafitová výzdoba fasád). Rovněž interiéry odpovídají na svou dobu moderním palácům, v obytných místnostech například již nejsou k vidění krby, hrad byl vytápěn kachlovými kamny (ta se však žádná nedochovala, doložena jsou z archeologických nálezů a stavebního průzkumu).

V Červené baště se zachovalo torzo nástěnné malby z přelomu 15. a 16. století, jejímž autorem by mohl podle některých znaků být Mistr nástěnné žirovnické malby.^[4]

Hrad chránily dva okruhy hradeb a dva vodní příkopy, jež z vnější strany přiléhaly k oběma hradbám. Vnitřní příkop se dochoval pouze v terénních náznacích, a to především v západní části před vstupní věží, vnější příkop se ve své západní části dochoval v kompletní podobě, neboť tato část vodních příkopů sloužila zároveň jako náhon pro nedaleký švihovský mlýn.

V případě potřeby mohlo být pro obranu hradu velmi rychle zatopeno také široké okolí hradu vodou z řeky Úhlavy.

Hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie vznikla mezi lety 1480–1489 současně s výstavbou vnitřního jádra hradu za panování Půty Švihovského z Rýzmberka a ze Skály. Jde o samostatnou stavbu vymezující z jedné strany prostor vnitřního nádvoří a vystupující z vnitřního hradebního okruhu. Exteriér i interiér obsahuje řadu výborně dochovaných prvků původní pozdně gotické umělecké výzdoby.

• Odkaz hříšnice (německy Das Vermächtnis der Wanderhure, 2012, režie: Thomas Nennstiel)
• Soumrak templářů (anglicky Knightfall, 3. díl první série (Černý vlk a bílý vlk), 2017, režie: Douglas Mackinnon)
• Tři oříšky pro Popelku,1973, režie: Václav Vorlíček
• Tři životy, 2007, režie: Jiří Strach

• 
  Ráno u hradu Švihov
• 
  Hrad Švihov od východu
• 
  Švihov v noci
• 
  Pohled od severu
• 
  Zimní pozdní odpoledne u hradu Švihov
• 
  Vodní příkop s baštou
• 
  Parkán
• 
  Hradní kaple
• 
  Taneční sál
• 
  Vstupní síň

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Švihov hrad, s. 1–26. 
• KALINA, Pavel. Benedikt Reid a počátky zaalpské renesance. Praha: Academia, 2009. 300 s. ISBN 978-80-200-1744-4. 
• VANĚK, Ferdinand; HOSTAŠ, Karel; BOROVSKÝ, F. A. Soupis památek. Svazek VII. Politický okres klatovský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899. 196 s. Dostupné online. Kapitola Švihov – hrad, s. 152–159. ^{[nedostupný zdroj]}
• ZÁRUBA, František. Hradní kaple. III, Doba poděbradská a jagellonská. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, 2016. 300 s. ISBN 978-80-7422-517-8. Kapitola Švihov, s. 100–109. 

• Seznam hradů v Plzeňském kraji
• Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Švihov)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní hrad Švihov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Švihov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam prací o hradu Švihově v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Oficiální stránky