Jiří Kačer

Jiří Kačer
Jiří Kačer (2016)
Jiří Kačer (2016)
Narození9. dubna 1952 (73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař, restaurátor, vysokoškolský pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Kačer (* 9. dubna 1952, Praha) je český sochař, restaurátor a vysokoškolský pedagog.[1]

Život

Jiří Kačer v letech 1967–1969 navštěvoval školu Uměleckých řemesel v Praze, obor štukatér, kde se naučil základy řemesla a modelování. Ve druhé polovině 60. let měl příležitost poznat na pražských výstavách českou výtvarnou modernu a seznámit se s tvůrci Nové figurace.[2] V době po okupaci Československa, kdy pražské výstavní síně ovládli prorežimní normalizační autoři[3], pokračoval ve studiu na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích (1970–1974) u prof. R. Šrajbra.[4] Tam se setkával s kvalitními sochami z předchozích mezinárodních sochařských sympozií instalovanými na vrchu Gothard a získal tu znalost práce s pískovcem i základy postupů potřebných k restaurování soch, které pak využil během studia na pražské Akademii.[5]

Roku 1975 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Poměry na AVU v polovině 70. let těžce poznamenala normalizace a po dvou letech studia sochařství (přípravka Karel Kolumek, sochařský ateliér Jiřího Bradáčka)[6] Jiří Kačer roku 1977 raději přestoupil na obor restaurování kamenných plastik a sochařské reprodukce k prof. Antonínu Nyklovi. Podařilo se mu tak uniknout úmorným modelářským lekcím k nejrůznějším výročím ve stylu socialistického realismu.[7] Zatuchlé poměry ve škole poskytovaly málo podnětů pro svobodnou tvorbu a pro studenty byl důležitý vzájemný kontakt mimo školu a celá neoficiální výtvarná scéna, návštěvy ateliérů a privátních výstav.[6] Studia ukončil roku 1981 diplomovou prací - kopií sochy Maří Magdaleny ze sousoší Kalvárie na Pohořelci.[8] V letech 1990–1994 působil na Akademii výtvarných umění jako odborný asistent prof. Jana Hendrycha.[1] Byl členem Rady spolku Asociace restaurátorů (1990-2020, v likvidaci).[9]

Od roku 1981 do roku 1989 organizoval letní sochařská setkání v opukovém lomu v Přední Kopanině[10] a po roce 1990 se zasloužil o obnovu mezinárodních sochařských sympozií v Hořicích.[8] Jako kurátor organizoval výtvarné symposium v Mikulově. Po roce 1992 je pravidelným účastníkem sochařských sympozií doma i v zahraničí. V letech 1987, 1989 a 1991 se zúčastnil výstav Salon de Tokyo,[11] roku 2010 symposia SmaltArt ve Vítkovicích.[12] Jiří Kačer vytvořil několik kopií barokních soch významných tvůrců (Matyáš Bernard Braun, Ferdinand Maxmilián Brokoff), kterými byly nahrazeny poškozené originály, jiné sochy restauroval.[13]

Jiří Kačer žije a pracuje v Praze a v Hostivici.

Členství ve spolcích

Dílo

Jako student kamenické školy v Hořicích spolupracoval Jiří Kačer na sochách Jana Hendrycha.[14] V hořické škole se také udržovala silná wagnerovská tradice v zacházení s přírodním tvarem kamene.[15] Wagner absolvoval kamenosochařskou školu v Hořicích a po studiu u Jana Štursy a Otakara Španiela na AVU a Otto Gutfreunda na Uměleckoprůmyslové škole se do Hořic vrátil. Patřil k významným restaurátorům kamenných plastik Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu.[16] Jan Hendrych, který u Wagnera studoval, byl ve skutečnosti Kačerovým jediným učitelem a vzorem a významně ovlivnil jeho plastickou formu na počátku sochařské tvorby.[7][17]

Na AVU se zprvu zabýval figurací a hledal inspiraci v dílech představitelů moderního evropského sochařství (Manzú, Marini, Emilio Greco) ale též na neoficiálních výstavách dřívějších absolventů Akademie a VŠUP. Jeho první práce ovlivnila pražská výstava soch Giacoma Manzú roku 1973 v Belvederu a na přechodnou dobu rovněž představitel pop-artu George Segal s jeho využitím sádrových odlitků dívčího těla (Marcela, 1980–81).[14] Od sádrových odlitků (Záda, 1982, Otisk, 1982) se Kačer po ukončení studia vrací k práci v kameni a organizuje sochařská setkání v Přední Kopanině.[10] Jeho reliéfní „otisky“ v kameni (Záda, 1983, opuka) jsou zprvu ještě figurální (Pieta, 1985, pískovec), ale brzy se stávají abstraktními stopami přítomnosti člověka (Otisk, opuka, 1985, pískovec, 1997).[18] Horizontálně šrafovaná stylizovaná reléfní torza potlačují vztah k bezprostřední realitě a stala se bodem zvratu k nefigurálním kamenům s grafickou strukturou, které mají blízko k fragmentům historických architektur, včetně momentu rozpadu.[19][7] Kačerovy reliéfní skulptury postupně přesáhly tradiční podobu tohoto žánru do oblasti objektu a instalace, kterými konfrontuje základní prvky své tvorby s aktuálními trendy.[20] V letech 1987-1989 se věnoval i medailérské tvorbě.[9]

  • Záda, patinovaná sádra, 1982
    Záda, patinovaná sádra, 1982
  • Záda, opuka, 1983
    Záda, opuka, 1983
  • Dva fragmenty (otisky), pískovec, Hořice, 1993
    Dva fragmenty (otisky), pískovec, Hořice, 1993
  • Triptych, žula, turecký mramor, 1993
    Triptych, žula, turecký mramor, 1993
  • Diptych, adnetský vápenec, 1994
    Diptych, adnetský vápenec, 1994

Kačer v přímé i nepřímé návaznosti na východiska Karla Prantla zachází s kamenem jako s organickou matérií.[21] Jeho tvorba v 90. letech se ocitá na rozhraní přírodniny a artefaktu.[10] Sochy respektují přírodní tvar a někdy ho jen zvýrazňují geometrickými liniemi (Fragment, syenit, 1998). Většinou nepřekračují rozměry lidské postavy, ale kameny vztyčené jako stély mají monumentalitu kamenného bloku (Fragment, žula, v. 460 cm, 2004, Hetzmannsdorf, Obelisk, pískovec, v. 500 cm, 2008, Kuks). Od roku 1985 nazývá většinu svých děl Fragmenty.

Fragmenty jsou v Kačerově díle nositelem více významů. Jednak označují kus kamene jako menší část horniny, který si člověk vzal aby ho opracoval. Obvykle je ponechána v přírodním tvaru ta část, kde byl kámen odlomen (Fragment, slivenecký vápenec, 2003). Samotný opracovaný kámen, je téměř vždy něčím, co nemá začátek ani konec, je střední částí dokonalého abstraktního tvaru, který lze extrapolovat oběma směry (Fragment, žula, 2001, slivenecký mramor, 2006). Uhadovaný předobraz soch je svědectvím o imaginativní složce jeho tvorby. Ta druhá, racionalistická, se projevuje cykličností, rytmem a seriálním řazením prvků, s přesahem k nečekané "živelné" permutaci.[22]

  • Fragment, slivenecký mramor, 2001
    Fragment, slivenecký mramor, 2001
  • Stéla, vápenec, 2001
    Stéla, vápenec, 2001
  • Fragment, vápenec, 2001
    Fragment, vápenec, 2001
  • Bloky, žula, 2005
    Bloky, žula, 2005
  • Fragment, vápenec, 2005
    Fragment, vápenec, 2005
  • Fragment, žula, 2005
    Fragment, žula, 2005
  • Fragment, žula, 2005
    Fragment, žula, 2005
  • Fragment, žula, 2006
    Fragment, žula, 2006
  • Fragment, pískovec, 2006
    Fragment, pískovec, 2006
  • Fragment, pískovec, 2009
    Fragment, pískovec, 2009

Fragment je zpracován tak, aby jeho přírodní tvar splýval v měkkých křivkách zdůrazněných podélnými liniemi (Fragment, vápenec, 2011). Někdy sochař vytváří iluzi dmutí nebo rozpínání hmoty a pomocí příčných pasů (Fragment, slivenecký vápenec, 2001), někdy rozmístěných v pravidelných intervalech (Fragment, serpentin, 1999, pískovec, 2001, 2006) její tvar svírá a omezuje. Reliéfní rastr povrchu připomíná přírodní organické struktury (Fragment, pískovec, 1995, serpentin, 2001) nebo jako pravidelný geometrický řád navozuje přísnost architektury (Fragment (lavice), slivenecký vápenec, 2006).

Charakteristickým prvkem sochařovy tvorby je pečlivé zpracování povrchu, které respektuje přírodní barvu a strukturu kamene a zesiluje jejich působení.[23] Kačer se nesnaží „osvobozovat sochu ukrytou uvnitř kamene“ (pokud za takový postup nelze považovat jeho Jádra, 2008), ale při sochařském zpracování vychází vstříc druhu materiálu i jeho tvaru, lámavosti nebo kresbě (Triptych, žula, mramor, 1993). Dospěl tak k výsostně osobnímu sochařskému výrazu, který neoslňuje dramatičností a velkolepostí forem, ale promlouvá křehce oscilující modulací povrchů, která respektuje přirozenost a nároky kamene.[24] V kontrastu ke starším sochařským dílům, umisťovaným na soklu, neplní Kačerovy sochy funkci spjatou s architekturou nebo konkrétním prostředím. Osvobodil je z těchto přímých vazeb, jeho sochy jsou nadosah, většinou volně položené, umožňují přímý dotek a zkoumání povrchu.[25]

Díky pravidelné účasti na sochařských sympoziích má možnost pracovat s různými druhy kamene a svá díla vytváří s respektem k materiálu tak, aby nenápadně vyzdvihl jeho specifické kvality.[26] Proto někdy ponechává stopy nástroje aby vynikla hrubá struktura (Fragment, žula, 2006), jindy povrch leští pro zvýraznění kresby v kameni (Bloky, žula, 2006).[27] Roku 2008 vystavil kamenná jádra z geologických vrtů, která individualizoval střídmými zásahy sochařského nástroje do povrchu kamene.[28]

  • Stéla, žula, 2008
    Stéla, žula, 2008
  • Stéla, vápenec, 2012
    Stéla, vápenec, 2012
  • Fragment (Portál), žula, 2012
    Fragment (Portál), žula, 2012
  • Fragment, pískovec, 2015
    Fragment, pískovec, 2015
  • Fragment, pískovec, 2016
    Fragment, pískovec, 2016
  • Fragment, žula, 2016
    Fragment, žula, 2016

Zaujetí strukturami povrchu je u Kačera zřejmé i z monochromních velkoplošných smaltů s nízkým reliéfem, vytvořených na symposiu Smalt Art ve Vítkovicích. Později je použil jako podklad svých frotáží[29] které vystavil roku 2012 v Nové síni v Praze.

Zastoupení ve sbírkách

Realizace ve veřejném prostoru

  • Otisky, pískovec, 1993, Hořice v Podkrkonoší
  • Fragment, žula, 1994, Milevsko
  • Otisk, pískovec, 1997, 260 cm, Kolín
  • Louskáček, syenit, 1998, Ondřejov
  • Fragment, syenit, 1998, Jindřichův Hradec
  • Pítko, žula, 2002 (120 cm), Mladá Boleslav
  • Monolit, žula, 2004 (460 cm), Hetzmannsdorf
  • Fragment, pískovec, 2005 (350 cm), Uherský Brod
  • Obelisk, pískovec, 2008, (500 cm), Kuks
  • Fragment, pískovec, 2008, (360 cm), Vernéřovice
  • Fragment, žula, 2010, Selb, Rakousko
  • Socha pro Cheb, 2013, Cheb

Restaurování a kopie soch

Při restaurování Jiří Kačer spolupracoval s technology, jako je dr. Jiří Rathouský. Ověřoval možnosti a limity využití etylsilikátů a v 80. letech prováděl práce v umělém mramoru a štuku v Předklášteří u Tišnova nebo na Pražském hradě. Podílel se na restaurování soch sloupu Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí (1992-1997), sochy sv. Jana Nepomuckého na píseckém mostě (1996-1997, 2002-2003), Morového sloupu ve Znojmě (1999), soch na atice Toskánského paláce v Praze (1998), pomníku císaře Karla VI. v Hlavenci (1999-2000), pomníku padlých v Komárově (2002) nebo sochařské výzdoby schodiště zámku Troja.[30]

Restauroval také sgrafita ve Znojmě a na tvrzi Jakuba Krčína v Křepenicích, mramorové kropenky v chrámu Panny Marie v Sedlci (2007). V zámeckém parku v Lysé nad Labem restauroval sochu alegorie Jara, vytvořil kopie soch Apollona a Venuše s Kupidem (2006) a restauroval vázy na ohradní zdi (2008, 2009).[30]

Pro Karlův most v Praze zhotovil kopie sousoší sv. Iva (Matyáš Bernard Braun) a Sv. Ludmily s malým Václavem (Antonín Braun)[31], sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa a sv. Františka Borgiáše, Ferdinand Maxmilián Brokoff.

V Praze restauroval sochu Madony na fasádě v Celetné 23 (2005) a sv. Huberta s jelenem v Tomášské 4 (2006, se Z. Kačerovou), monumentální sousoší Práce a humanita Jana Štursy na předmostí Hlávkova mostu (2007-2008, s J. Kašparem, P. Filipem) a pracoval na opravě Matyášovy brány na Pražském hradě (2008, s V. Adamcem, P. Gláserem). Vytvořil kopii soklu pro sousoší Kosmy a Damiána (2010) na Karlově mostě[32] a podílel se na opravě figurální části (2013)[33]. Pro poutní areál na Bílé Hoře restauroval bránu a reléfy (po 2010, se Z. Kačerovou).[30] Zhotovil kopii sousoší sv. Františka Borgiáše pro Karlův most (2017).[34]

Významné práce

Významná díla

Sochy

  • 1983 Záda, opuka, 90 x 68 cm
  • 1985 Otisk, opuka, 84 x 64 cm
  • 1985 Otisky, pískovec, 84 x 64 cm
  • 1985 Pieta, pískovec, Národní galerie v Praze
  • 1985 Fragment, pískovec, 109 x 85 cm
  • 1992 Fragment, opuka, železo
  • 1993 Triptych, žula, mramor, 112 x 73 cm
  • 1994 Diptych, vápenec, 118 x 86 cm
  • 1994 Fragment, vápenec, 70 cm
  • 1994 Fragment, syenit, 160 cm
  • 1995 Fragment, pískovec, 350 cm
  • 1998 Fragment, syenit, 170 cm
  • 1999 Fragment, slivenecký vápenec
  • 1999 Fragment, mramor, 45 cm
  • 1999 Fragment, serpentin, 355 cm
  • 2000 Fragment (patice), žula
  • 2000 Fragment, mramor, 355 cm
  • 2000 Fragment, pískovec, 415 cm, SGVU Litoměřice
  • 2001 Fragment, serpentin, 96, 114 cm
  • 2001 Fragment, žula, 280 x 220cm
  • 2001 Fragment, slivenecký mramor, 165 cm
  • 2001 Fragment, slivenecký vápenec, 122 cm
  • 2001 Trojice (Fragmenty), mrákotínská žula, 3 ks, 136 x 112 cm
  • 2001 Fragment, pískovec, 122 cm
  • 2001 Fragment, žula,240 cm, 340 cm
  • 2001 Fragment, slivenecký vápenec,180 cm
  • 2002 Křídla, žula, 105 cm
  • 2003 Fragment, slivenecký vápenec,šířka 200 cm
  • 2003 Fragment (hlavice sloupu), pískovec,110 cm
  • 2004 Loď, žula, 98 cm
  • 2005 Fragment, žula, 360 cm, Lavice 180 cm
  • 2006 Bloky, žula,85, 105 cm
  • 2006 Fragment, slivenecký mramor,(dvojice 170, 143 cm)
  • 2006 Fragment, pískovec, 280 cm, 500 cm
  • 2006 Fragment, slivenecký mramor, 113 cm, 160 cm
  • 2006 Fragment (lavice), slivenecký vápenec, 280 cm
  • 2006 Fragment, kararský mramor, 345 cm
  • 2006 Fragment, žula, 148 x 77 cm
  • 2007 Jádra, žula, 5ks, 85 cm
  • 2008 Fragment, žula, 180 cm
  • 2008 Fragment, pískovec, 230 cm
  • 2008 Stéla, žula, SGVU Litoměřice
  • 2009 Fragment, pískovec
  • 2009 Smalt, 175cm, 170 cm
  • 2010 Smalt, 135 cm
  • 2011 Fragment (lavice), vápenec, 130 cm
  • 2011 Fragment (stéla), pocta Evě Petrové, vápenec
  • 2011 Fragment, vápenec
  • 2012 Portál, žula, 190 cm
  • 2014 Místo pro leh (Sluneční hora), žula, 260 x 80 x 70 cm
  • 2015 Fragment, pískovec, 220 x 105 x 65 cm
  • 2019 Fragment (lavice), kamenská žula, 400 x 68 x 43 cm, Mikulov

Smalty a frotáže

  • 2009, 2010 Sympozium Smalt Art Vítkovice[41]

Sochařská sympozia

  • 1981–1987 Sochařská setkání, Přední Kopanina, Praha
  • 1992 Džbán 1992. Mezinárodní sochařské sympozium, Hředle, Rakovník
  • 1993 Mezinárodní sochařské symposium, Hořice
  • 1994 Cotangens, Adnet, Rakousko
  • 1994 Cotangens, Praha
  • 1996 Boháňka, Hořice
  • 1998–2001 Kameny a hvězdy, Hvězdárna, Ondřejov
  • 1998 Žulové sympozium, Jindřichův Hradec
  • 1999 Žulové sympozium, Milevsko
  • 1999 Steinbildhauer Symposium, Prägraten, Rakousko
  • 2000 Schüttkasten Klement, Rakousko
  • 2000 Džbán 2000. Mezinárodní sochařské sympozium, Hředle
  • 2001 Kulturní most, Gerlesborg, Švédsko
  • 2003 Sochařské setkání "Při zdi 2003", Uherský Brod
  • 2003 Cesta mramoru, Dobřichovice
  • 2004 Kunstfeld Hetzmannsdorf, Rakousko
  • 2005 Sochařské setkání "Při zdi 2005", Uherský Brod
  • 2005 Sochařské léto, Milevsko
  • 2006 Castellina in Chianti, Itálie
  • 2008 Baroko a pískovec, Broumov
  • 2009, 2010, Smalt Art, Vítkovice
  • 2010 Verknüpfungen, Selb
  • 2011 Tusta Lapidaea, Domažlice
  • 2019 Mikulovské výtvarné symposium, Mikulov

Výstavy

Autorské

  • 1982, 1991 Jiří Kačer, Ústav makromolekulární chemie (ÚMCH), Praha
  • 1983 Jiří Kačer, zámek Staré Hrady u Libáně
  • 1991 Jiří Kačer: Plastiky, Galerie R, Praha
  • 1992 Jiří Kačer, Galerie plastik, Vrch Gotthard, Hořice
  • 1992 Jiří Kačer, Městské kulturní středisko, Třebíč, Zámek Hostivice
  • 1993 Jiří Kačer: Reliefy a kresby, Galerie Nová síň, Praha
  • 1993 Jiří Kačer: Sochy a kresby, Pražská brána, Rakovník
  • 1995 Jiří Kačer, Městské muzeum Milevsko
  • 1997 Jiří Kačer: Sochy, Dům umění , České Budějovice
  • 1997 Jiří Kačer, Galerie Špejchar, Jindřichův Hradec
  • 1998 Jiří Kačer: Sochy, Galerie V zahradě, Kolín, Nová galerie Vincence Kramáře, Praha
  • 2001 Jiří Kačer: Kameny, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy
  • 2001 Jiné kameny Jiřího Kačera, Městské muzeum, Hořice
  • 2002 Jiří Kačer: Skulptury, Míčovna Pražského hradu a Královská zahrada
  • 2003 Jiří Kačer, Univerzitní galerie Plzeň
  • 2004 Jiří Kačer, Galerie 9, Praha
  • 2006 Jiří Kačer: Kameny, Galerie umění Karlovy Vary
  • 2007 Jiří Kačer: Skulptury, Galerie Univerzity Pardubice
  • 2007 Jiří Kačer, Rabasova galerie, Rakovník
  • 2008 Jiří Kačer: Jádra / Cores, České muzeum výtvarných umění Praha
  • 2009 Jiří Kačer: Kameny, Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • 2010 Jiří Kačer: Kameny / Stones, Galerie města Plzně
  • 2011 Jiří Kačer, Galerie 172, Klatovy
  • 2012 Jiří Kačer: Rudimenta, Nová síň, Praha[42]
  • 2012 Jiří Kačer: Sochy, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích[43]
  • 2012 Jiří Kačer: Sedimenty paměti kamene, Galerie výtvarného umění v Mostě
  • 2014 Jiří Kačer, Ivan Ouhel, Galerie Zámek Frýštát, Karviná
  • 2014 Jiří Kačer, Galerie Magna, Ostrava
  • 2015 Jiří Kačer, Zuzana Kačerová, Galerie Otto Gutfreunda, Dvůr Králové
  • 2016/2017 Jiří Kačer: Kameny, Tábor[44]

Společné výstavy (výběr)

  • 1982 - Jiří Kačer: Sochy, Karel Rossí: Obrazy, ÚMCH, Praha
  • 1982 - Mladí středočeští výtvarníci, Galerie U Řečických, Praha
  • 1986 - Drobná plastika, Galerie Platýz, Praha 1
  • 1987 - Rockfest 87, Palác kultury, Praha
  • 1987 - Konfrontace VI, Špitálská ulice, Praha
  • 1987 - Současná česká medaile a plaketa, Mánes, Praha
  • 1988 - Salón pražských výtvarných umělců '88, PKOJF, Praha
  • 1988 - Mladí pražští sochaři k jubileu Hany Wichterlové, Galerie Nová síň, Praha
  • 1989 - Restaurátorské umění 1948–1988, Mánes, Praha
  • 1993 - Výstava současného českého sochařství, Mánes, Praha
  • 1993/4 - Příběhy bez konce, Princip série v českém výtvarném umění, Místodržitelský palác, Brno, Palác Kinských, Praha
  • 1994 - Socha v kameni (k poctě Josefa Wagnera), Vojanovy sady, Praha
  • 1995 - Cotangens, Pražský hrad
  • 2000 - Česká kamenná skulptura 90. let, Pražský hrad
  • 2002 - III. nový zlínský salon, Zlín
  • 2002 - Art Safari 4, Sochařské studio Bubec, Praha
  • 2003 - Pučení, Park Podviní, Praha
  • 2005 - IV. nový zlínský salon 2005, Dům umění, Zlín
  • 2005/06 - Pocta Umělecké besedy Václavu Rabasovi, Rabasova galerie, Rakovník
  • 2007 - Členská výstava Umělecké besedy, Muzeum a galerie Orlických hor, Rychnov nad Kněžnou, Novoměstská radnice, Praha, Galerie výtvarného umění v Mostě
  • 2007 - Umělecká beseda: Vědomí o člověku, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň, Mánes, Praha
  • 2007 - Vltavotýnské výtvarné dvorky 2007, Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou
  • 2008 - Zrozeno do prostoru, Hrad Sovinec
  • 2009 - Věčná pomíjivost, Kostel Zvěstování Panny Marie, Litoměřice
  • 2010 - Umělecká beseda: Pocta Bohuslavu Reynkovi, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě
  • 2010 - Smalt Art. Krajina, tělo, záření, Nostický palác, Praha
  • 2011- Terra (non)firma / (Ne)pevná půda, Galerie Kartografie, Praha
  • 2016 - Svatopluk Klimeš, Jiří Kačer, Rabasova galerie Rakovník

Reference

  1. ↑ a b c Vratislav Nejedlý, in: Horová A (ed.), 2006, s. 347
  2. ↑ Ivan Neumann, 2006, s. 5-6
  3. ↑ Ivan Neumann, 2006, s. 20
  4. ↑ Jan Štíbr, in: Jan Brodský (ed.) 2017, s. 5
  5. ↑ Petra Hoftichová, in: Jan Brodský (ed.) 2017, s. 52
  6. ↑ a b Ivan Neumann, 2006, s. 9
  7. ↑ a b c Magdalena Juříková, 1992
  8. ↑ a b Petra Hoftichová, in: Jan Brodský (ed.) 2017, s. 53
  9. ↑ a b Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, 2000, s. 24-25
  10. ↑ a b c Ivan Neumann, 2006, s. 11
  11. ↑ Zbyšek Malý (ed.), 2000, s. 25
  12. ↑ Smalt Art Vítkovice 2010
  13. ↑ Jan Štíbr, in: Jan Brodský (ed.) 2017, s. 6
  14. ↑ a b Ivan Neumann, 2006, s. 10
  15. ↑ Ivan Neumann, GMU Hradec Králové 2009, složený list
  16. ↑ Ivan Neumann, Svědkové trvání, Prostor Zlín, 2003, s. 19
  17. ↑ Ivan Neumann, 2006, s. 23
  18. ↑ Ivan Neumann, Svědkové trvání, Prostor Zlín, 2003, s. 20
  19. ↑ Magdalena Juříková, 1991
  20. ↑ Magdalena Juříková, 1993
  21. ↑ Jaroslav Vanča, in: Jan Brodský (ed.) 2017, s. 11
  22. ↑ Jaroslav Vanča, in: Jan Brodský (ed.) 2017, s. 17
  23. ↑ Magdalena Juříková, Jiné kameny, 2001
  24. ↑ Ivan Neumann, 26. Mikulovské výtvarné symposium, dílna, 2019, s. 136, 180
  25. ↑ Juříková M: Jiné kameny Jiřího Kačera, 2001
  26. ↑ Ivan Neumann, 2006, s. 26
  27. ↑ Jaroslav Vanča, Fragmentární tvary a ucelené myšlenky Jiřího Kačera
  28. ↑ Ivan Neumann: Jiří Kačer - Jádra, 2008
  29. ↑ Ivan Neumann, 26. Mikulovské výtvarné symposium, dílna, Mikulov 2019, s. 80
  30. ↑ a b c Petra Hoftichová, in: Jan Brodský (ed.) 2017, s. 54
  31. ↑ Miloš Suchomel, Kámen 8, č. 1, 2000, s. 51-55
  32. ↑ Lucie Valentová, Socha z Karlova mostu má namále, Pražský deník 2009
  33. ↑ Sousoší svatého Kosmy, svatého Damiána a Krista Salvátora opět zdobí Karlův most, Praha.cz, 2013
  34. ↑ a b Na Karlův most se vrátilo sousoší sv. Františka Borgiáše. Kopii vyrobil restaurátor Jiří Kačer, Aktuálně.cz, 2017
  35. ↑ Revue Kámen, Pražské kamenné sloupy
  36. ↑ Fučík Z, Kačer J, Justa P, Svatý Jan Nepomucký Kostomlaty nad Labem. Restaurátorská zpráva, 1995, SOA Nymburk
  37. ↑ Zdeněk Vácha, Restaurování mariánského sloupu ve Znojmě, in: Zprávy památkového ústavu v Brně III. 1999, s. 68–76
  38. ↑ Československá a česká historie, Sochy svatých na Karlově mostě
  39. ↑ Ivo Kořán, Jiří Kačer, Původní barevná úprava sousoší svaté Ludmily na Karlově mostě v Praze, Zprávy památkové péče 59, š. 5, 1999, s. 156-159
  40. ↑ Na Karlův most se vrátilo sousoší svatého Františka Borgiáše. Kvůli špatnému stavu ale jen jeho kopie, iRozhlas, 2017
  41. ↑ Břetislav Uhlíř, Smalt jako výtvarná poezie, Moravskoslezský deník 2009
  42. ↑ Jiří Kačer: Rudimenta, Nová síň 2012
  43. ↑ Jiří Kačer: Sochy, SGVU v Litoměřicích. www.galerie-ltm.cz [online]. [cit. 2016-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  44. ↑ Jiří Kačer: Kameny, Tábor. m.taborcz.eu [online]. [cit. 2016-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18. 

Literatura

Autorské katalogy

  • Jiří Kačer: Plastiky, Juříková Magdalena, kat. 4 s., Galerie R, Praha 1991
  • Jiří Kačer, Juříková Magdalena, Kat. 6 s., Galerie plastik, Hořice 1992
  • Jiří Kačer: Reliéfy a kresby, Juříková Magdalena, kat. 16 s., ČFVU, Praha 1993
  • Jiné kameny Jiřího Kačera, Juříková Magdalena, Vanča Jaroslav, kat. 28 s., Městské muzeum, Hořice 2001
  • Jiří Kačer: Skulptury, kat. 6 s., Galerie Univerzity Pardubice 2007
  • Jiří Kačer, dvojlist, Nová galerie pod Vysokou bránou, Rabasova galerie Rakovník 2007
  • Jiří Kačer: Jádra / Cores, text Neumann Ivan, kat. 4 s., Gema Art Group, spol. s.r.o., Praha 2008, ISBN 978-80-86087-61-0
  • Jiří Kačer: Kameny, text Neumann Ivan, kat. 8 s., Galerie moderního umění v Hradci Králové 2009, ISBN 978-80-85025-81-1
  • Jiří Kačer: Rudimenta, text Neumann Ivan, složený list, Galerie Nová síň Praha 2012
  • Jiří Kačer: Sochy, text Štíbr Jan, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích 2012
  • Svatopluk Klimeš, Jiří Kačer, text Vaňous Petr, kat. 12 s., Rabasova galerie Rakovník 2016

Společné katalogy (výběr)

  • Peter Paszkiewicz a kol., Cotangens Donau: Skulpturen; Jiri Kacer, Hubert Maier, Peter Paszkiewicz; Oberösterreichische Landesausstellung 1994, Engelhartszell; Sonderausstellung Oberösterreichsicher Kunstverein, Linz 1994
  • Peter Paszkiewicz a kol., Serpentin – Steinbildhauer – Symposium, Prägraten am Grossvenediger, 1999, s. 12–15
  • Peter Paszkiewicz a kol., Schüttkasten Klement 2000, Klement, 2000, s. 18–21
  • Bohumil Fanta, Magdalena Juříková (eds.), Česká kamenná skulptura 90. let, Gemma Art, Praha 2000, ISBN 80-86087-31-X
  • Cesta mramoru, text P. Váňa, V. Rybařík, H. Seifertová, Dobřichovice 2002, s. 16-17
  • Ivan Neumann, 26. Mikulovské výtvarné symposium, dílna, KANT - Karel Kerlický, Mikulov 2019, ISBN 978-80-7437-305-3

Monografie

  • Ivan Neumann: Jiří Kačer, 100 + 4 s., č, ang. Gema Art Group, spol. s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-86087-56-5
  • Jan Brodský (ed.): Jiří Kačer, 64 s., č., ang., Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích 2017, ISBN 978-80-87784-27-3

Encyklopedie

  • Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (V. Ka – Kom), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2000, s. 24-25, ISBN  80-86171-05-1
  • Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha 2006, s. 347, ISBN 80-200-1209-5

Články

  • Ivo Kořán, Jiří Kačer, Původní baravná úprava sousoší svaté Ludmily na Karlově mostě v Praze, Zprávy památkové péče 59, č. 5, 1999, s. 156-158
  • Miloš Suchomel, Dvě barokní sousoší obohatí lapidárium ve vyšehradské Gorlici, Kámen 8, č. 1, 2000, s. 51-55
  • Eva Petrová, Džbán 2000, Kámen 7, č. 1, 2001
  • Jiří Blahota, Ve znamení švédské žuly, Kámen 7, č. 3, 2001, s. 1-8
  • Ivan Neumann, Svědkové trvání - sochařská tvorba Jiřího Kačera, Prostor Zlín, Roč.10, č.2, 2003, s. 18-21
  • Kateřina Vozárová, Sochařské setkání Při zdi 2003, Prostor Zlín, Roč.10, č.2, 2003, s. 22-23
  • Jiří Slouka, Cesta mramoru, Kámen 10, č. 1, 2004, s. 97-98
  • (šeb), Uherský Brod, Sochařské setkání Při zdi 2003, Kámen 10, č. 1, 2004, s. 98
  • Jiří Blahota: Jiří Kačer - Jádra, Kámen 14, č. 2, 2008, s. 93-94
  • Jiří Bašta, Křížová cesta 21. století, Krkonoše. Jizerské hory, roč. 43, č. 10, 2010, s. 12-13

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.