Jan Filip Sasko-Altenburský

Jan Filip Sasko-Altenburský
sasko-altenburský vévoda
Narození	25. ledna 1597 Torgau
Úmrtí	1. dubna 1639 Altenburg
Manželka	Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Potomci	Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
Rod	Wettinové
Otec	Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
Matka	Anna Marie Falcko-Neuburská
Příbuzní	Dorotea Sasko-Altenburská, Dorotea Žofie Sasko-Altenburská, Jan Vilém Sasko-Altenburský, Bedřich mladší Sasko-Altenburský a Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (sourozenci) Albrecht V. Sasko-Koburský, Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský, Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská, Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský, Bernard I. Sasko-Meiningenský, Jindřich Sasko-Römhildský, Kristián Sasko-Eisenberský, Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská, Arnošt Sasko-Hildburghausenský, Sachsen-Gotha, Prinz Johann Ernst[1], Jan Arnošt Sasko-Gothajský[1], Kristián Sasko-Gothajský[1], Sophie von Sachsen-Gotha[1], Johanna von Sachsen-Gotha[1], Johann Philip von Sachsen-Gotha[1], Johanna Elisabeth von Sachsen-Gotha[1], Johann Philip von Sachsen-Gotha[1] a Sophie Elisabeth von Sachsen-Gotha[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Filip Sasko-Altenburský (25. ledna 1597, Torgau – 1. dubna 1639, Altenburg) byl sasko-altenburský vévoda.

Jan Filip se narodil jako nejstarší přeživší syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského a jeho druhé manželky Anny Marie Falcko-Neuburské.

Když jeho otec zemřel (1602), byl Jan Filip a jeho mladší bratři Fridrich, Jan Vilém a Fridrich Vilém nezletilý. Proto převzal jejich strýc Jan (který se zajímal více o přírodní vědy a umění, než o politiku) jejich poručnictví a regentství nad vévodstvím; ale krátce poté uzmul celé Sasko-výmarské vévodství do svých rukou.

Následujícího roku (1603) se mladý princ domáhal svého dědictví, ale strýc Jan byl proti. Nakonec byla uzavřena smlouva o rozdělení rodových zemí: Jan Filip přijal Altenburg a nějaká města a Janovi zůstal Výmar a Jena.

Protože byli bratři stále nezletilí, bylo regentství svěřeno saskému kurfiřtovi Kristiánovi II. a později jeho bratrovi a dalšímu kurfiřtovi Janu Jiřímu I. Saskému.

V roce 1618 byl Jan Filip prohlášen za plnoletého a převzal vládu ve vévodství i poručnictví nad mladšími sourozenci. Čtyři bratři byli spoluvládci, ale brzy dva z nich bezdětní zemřeli: Fridrich byl v roce 1625 zabit v boji a Jan Vilém zemřel v roce 1632 v Brzegu.

Jan Filip a jeho jediný přeživší bratr pokračovali ve spoluvládnutí; ve skutečnosti to byl Jan Filip, kdo měl až do své smrti svrchovanou moc a plnou kontrolu nad vévodstvím.

V roce 1613 byl Jan Filip jmenován děkanem Lipské univerzity a byl také aktivním členem společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft.

V roce 1638 přijal podle rozdělovací smlouvy se sasko-výmarskou větví po smrti Jana Arnošta Sasko-Eisenašského města Coburg, Bad Rodach, Römhild, Hildburghausen a Neustadt.

Před svou smrtí sepsal vůli, v níž prohlásil svou dceru obecnou dědičkou Sasko-Altenburgu pouze v případě vymření mužského potomstva v rodině. Tato vůle později vyvolala spor mezi větvemi sasko-gothajskou a sasko-výmarskou.

Jan Filip zemřel 1. dubna 1639 ve věku 42 let a jeho nástupcem se stal jeho jediný žijící bratr Fridrich Vilém II.

25. října 1618 se Jan Filip v Altenburgu v jednadvaceti letech oženil s o čtyři roky starší Alžbětou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou (vdova po bratrovi jeho bývalých regentů Kristiána II. a Jana Jiřího Saských). Manželé spolu měli jednu dceru:

• Alžběta Žofie Sasko-Altenburská (10. října 1619 – 20. prosince 1680), ⚭ 1636 vévoda Arnošt I. Sasko-Gothajský (25. prosince 1601 – 26 března 1675)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Philipp, Duke of Saxe-Altenburg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Filip Sasko-Altenburský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Jan II.

Sasko-altenburský vévoda Jan Filip 1603–1639

Nástupce: Fridrich Vilém II.