Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský

Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský
sasko-altenburský vévoda
Narození	12. února 1603 Výmar
Úmrtí	22. dubna 1669 Altenburg
Manželky	Žofie Alžběta Braniborská Magdaléna Sibyla Saská
Potomci	Kristián Sasko-Altenburský Johana Magdaléna Sasko-Altenburská Fridrich Vilém III. Sasko-Altenburský
Rod	Wettinové
Otec	Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
Matka	Anna Marie Falcko-Neuburská
Příbuzní	Bedřich mladší Sasko-Altenburský, Jan Filip Sasko-Altenburský, Jan Vilém Sasko-Altenburský, Dorotea Žofie Sasko-Altenburská, Dorotea Sasko-Altenburská a Anna Žofie Sasko-Altenburská (sourozenci) Magdalena Silbyla Sasko-Weissenfelská, Jan Jiří Sasko-Weissenfelský, Kristián Sasko-Weissenfelský, Jan Adolf II. Sasko-Weissenfelský, Žofie Sasko-Weissenfelská, Johana Vilemína Sasko-Weissenfelská[1], August Bedřich Sasko-Weissenfelský[1], Jan Adolf Sasko-Weissenfelský[1], Bedřich Vilém Sasko-Weissenfelský[1] a Anna Marie Sasko-Weissenfelská[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (12. února 1603, Výmar – 22. dubna 1669, Altenburg) byl sasko-altenburský vévoda.

Narodil se jako nejmladší syn sasko-výmarského vévody Fridricha Viléma I. a jeho druhé manželky Anny Marie Falcko-Neuburské. Přišel na svět sedm měsíců po smrti svého otce, který zemřel 7. července 1602.

Krátce po svém narozením zdědil spolu se staršími bratry Sasko-Altenbursko, jehož byli spoluvládci pod opatrovnictvím saských kurfiřtů Kristiána II. a Jana Jiřího I. V roce 1618 dosáhl nejstarší bratr Jan Filip a převzal vládu ve vévodství i poručnictví nad sourozenci.

Na konci roku 1632 už byl ze všech bratrů Fridricha Viléma naživu jen Jan Filip, a tak začali bratři vládnout společně; ve skutečnosti byl ale jediným vládcem Sasko-altenburského vévodství Jan Filip. Fridrich Vilém byl až do konce života svého bratra pouze nominálním vládcem. Jan Filip v roce 1639 zemřel a Fridrich Vilém začal samostatně vládnout.

18. září 1638 se na hradě Altenburg pětatřicetiletý Fridrich Vilém oženil s o třináct let mladší Žofií Alžbětou, jedinou dcerou Kristiána Viléma Braniborského. Žofie zemřela v roce 1650 po dvanácti letech bezdětného manželství.

11. října 1652 se devětačtyřicetiletý vdovec v Drážďanch podruhé oženil s pětatřicetiletou Magdalénou Sibylou, vdovou po dánském korunním princi a nejmladší dcerou svého bývalého regenta Jana Jiřího I. Saského. S ní měl vévoda tři děti:

• 1. Kristián Sasko-Altenburský (27. 2. 1654 Altenburg – 5. 6. 1663 tamtéž)^[2]
• 2. Johana Magdaléna Sasko-Altenburská (14. 1. 1656 Altenburg – 22. 1. 1686 Weißenfels)^[3]

  ⚭ 1671 Jan Adolf I. Sasko-Weissenfelský (2. 11. 1649 Halle – 24. 5. 1697 Weißenfels), vévoda sasko-weissenfelsko-querfurtský od roku 1680 až do své smrti^[4]

• 3. Fridrich Vilém III. Sasko-Altenburský (12. 7. 1657 – 14. 4. 1672)^[5]

V roce 1660 Fridrich Vilém získal města Themar a Meiningen. V roce 1664 postavil v Hummelshainu lovecké sídlo a v roce 1665 postavil pro svou manželku Magdalénu Sibylu zvláště krásné vdovské sídlo zvané "Magdalenenstift".

Fridrich Vilém II. zemřel 22. dubna 1669 v Altenburgu ve věku 66 let. Jeho nástupcem se stal jeho jediný přeživší syn Fridrich Vilém III.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Wilhelm II, Duke of Saxe-Altenburg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Jan Filip

Sasko-altenburský vévoda Fridrich Vilém II. 1639–1669

Nástupce: Fridrich Vilém III.