Hrejkovice

Hrejkovice
Pohled na část obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Milevsko
Obec s rozšířenou působností	Milevsko (správní obvod)
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°28′28″ s. š., 14°17′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	507 (2025)[1]
Rozloha	13,40 km²[2]
Nadmořská výška	471 m n. m.
PSČ	398 59
Počet domů	232 (2021)[3]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hrejkovice č. p. 88 398 59 Hrejkovice hrejkovice@proactive.cz
Starostka	Kamila Bendová
Oficiální web: www.hrejkovice.cz
Hrejkovice
Další údaje
Kód obce	549428
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrejkovice (německy Hrejkowitz) jsou obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží přibližně 32 kilometrů severně od města Písku a šest kilometrů západně od města Milevska. Žije v ní 507^[1] obyvatel.

Do území obce spadají vesnice Níkovice, Pechova Lhota a osada Chlumek.

Obec leží na hlavní silnici I/19 (Tábor – Milevsko – Hrejkovice – Rožmitál pod Třemšínem – Plzeň). Nad vsí se rozléhá Hrejkovický rybník který má plochu 23 hektarů, obcí protéká Hrejkovický potok od severu k jihu a vlévá se do Orlické přehrady. Území obce leží v nadmořské výšce 454–546 metrů.

Původ obce je starý. Byla vedená pod jmény Reykovice, Rejkovice, Graycovice. Roku 1216 potvrdil pražský biskup, že pan Jiří z Milevska daroval Hrejkovice společně s dalšími dvěma vesnicemi milevskému klášteru.^[4] Roku 1421 jsou Hrejkovice mezi ostatními vesnicemi, které obdržel Matěj Brus z Kovářova od císaře Zikmunda.^[5] V 16. století připadla ves při dělení dědictví Janovi ze Švamberka, který získal Milevsko a sídlil na květovské tvrzi.^[6] V roce 1584 jsou Rejkovice také vyjmenované v soupise vesnic, které dostal Jiří ze Švamberka podílem k zámku Orlík.^[7]

V roce 1837 zde byla v pronajatých místnostech zřízená škola, aby nemusely děti obtížně docházet do Dmýštic.^[8] Školní budova byla postavená roku 1848.^[8] Byly sem přiškoleny děti z nedalekého Chlumku. Budova později kapacitně nepostačovala, a tak byla v roce 1895 postavená nová školní budova.^[8]

Koncem 19. století emigrovalo podle hrejkovické kroniky několik rodin i jednotlivců do Ameriky, a to z následujících domů (podle čísel popisných): ^[9]

3 (pět sourozenců Řežábkových), 7 (Holán), 9 (dcera sluhy Smetany, dvě děti podruha Havlíčka, dcera J. Zítka), 10 (podruh Kašpar), 15 (dvě děti Petra Kašpara), 18 (Smrt), 21 (tři synové Řezníka), 27 (Josef Řežábek), 29 (rodina Novotných a podruh Vondráček, následně také dcera a syn Františka Řežábka), 31 (podruh Žahour), 37 (dvě dcery Václava Kuchty), 39 (Maňák a jeho synovec), 42 (syn Prokopa Myslivce), 47 (Gách), 62 (čtyři děti zedníka Dolejšího - Jan, Josef, Barbora a Josefa). Jako poslední odjel syn Františka Řežábka z č. p. 29, a to v roce 1903. Ještě v roce 1905 se pokusila emigrovat Anna Dolejšová z č.p. 62, už však neúspěšně. Podle kroniky byla "vrácena od moře".^[9]

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1896.^[8]

V roce 1924 při provádění pozemkové reformy byl velkostatek Jenišovicích rozparcelován a pozemky byly přiděleny občanům z Hrejkovic a několika dalších okolních vesnic.^[10]

V roce 1921 měla obec 415 obyvatel a 72 domů. V roce 1930 zde žilo 441 obyvatel v 84 popisných číslech.^[8]

Obec Hrejkovice se skládá ze čtyř částí na třech katastrálních územích.

• Hrejkovice (i název k. ú.)
• Chlumek (leží v k. ú. Hrejkovice)
• Níkovice (i název k. ú.)
• Pechova Lhota (i název k. ú.)

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. února 2011.^[11]

• Kaple svatého Jana Křtitele z roku 1866^[12] se nachází v obci. Byla postavena podle záznamů v místní kronice na místě, kde původně stával čtyři metry vysoký kříž a zvonička. Na obecní schůzi 1864 se zastupitelstvo obce usneslo, že zde bude postavena nová kaple. Kaple byla vysvěcena současně s kostelem svatého Bartoloměje v Milevsku. Podle záznamů hrejkovické kroniky byl oltář do kaple darem od knížete. Varhany byly buď koupeny nebo opraveny, platba byla poukázána varhaníkovi v nedalekém Milevsku. Vzhledem k tomu, že starý zvon v kapli špatně zvonil, zakoupila obec roku 1879 nový zvon.^[13]

• U návesní kaple se nachází kříž. Kříž má na kamenném podstavci uvedenou dataci 1908. Na obdélníkovém štítku kříže je tento nápis: POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS

• U komunikace do obce ve směru od Kostelce nad Vltavou se nalézá na vysokém kamenném podstavci další kříž. Na štítku kříže je totožný nápis jako na kříži u návesní kaple.

• František Dubský učil na místní škole od roku 1880 38 let. Založil v obci knihovnu, hasičský sbor, spořitelní spolek. Uveřejnil množství článků s pěstitelskou, chovatelskou a zemědělskou tematikou.^[8]
• Bedřich Dubský (1880–1957), archeolog, žil zde v letech 1880–1899.^[8]
• Jan Pikous (1929-2017), umělecký fotograf
• Jan Smrt (1832–1895), místní starosta, člen okresní školní rady, lokální patriot.^[8]

• Pamětní kniha obce Hrejkovice: Rok: 1928.^[14]
• Pamětní kniha obce Hrejkovice (1928–1950, 220 listů). Kronikář: Jan Tříska, starosta a rolník z čp. 12.^[15]
• Obecní kronika obce Hrejkovice (1951–1980, 302 listů).^[16]

• 
  Návesní kaple
• 
  Pomník padlým
• 
  Ulice
• 
  Domy u cesty

• PAUKNEROVÁ, Ingrid. Jihočeská obec Hrejkovice: Proměna tradiční vesnice jako důsledek její socializace. Brno, 2011 [cit. 2024-07-31]. 171 (bez příloh) s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Daniel Drápala. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrejkovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Hrejkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)