Květov

Květov
Usedlost v obci
Usedlost v obci
Znak obce KvětovVlajka obce Květov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMilevsko
Obec s rozšířenou působnostíMilevsko
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°25′32″ s. š., 14°16′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel119 (2025)[1]
Rozloha15,75 km²[2]
Nadmořská výška441 m n. m.
PSČ399 01
Počet domů87 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduKvětov 7
399 01 Milevsko
obeckvetov@volny.cz
StarostkaEva Tomková
Oficiální web: obeckvetov.cz
Květov
Květov
Další údaje
Kód obce598801
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květov je obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v ní 119[1] obyvatel. K obci náleží i osada Vůsí.

Historie

Vesnice byla majetkem milevského kláštera. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1460. Po husitských válkách přešla do držení hradu Zvíkov. V 16. století na návrší nad Hrejkovickým potokem vystavěl Jan ze Švamberka starší tvrz. Po jeho smrti tvrz společně s okolními vesnicemi přešla do držení jeho manželky. Po její smrti zdědil vše její syn Kryštof ze Švamberka. Dalšími majiteli po Švambercích od roku 1623 byli Eggenbergové, kteří ves připojili k zvíkovsko-orlickému panství a po nich od roku 1727 Schwarzenbergové, kterým Květov patřil až do roku 1850.[4]

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1891.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 661 560 476 489 492 464 458 297 330 255 197 125 107 113 104
Počet domů 65 70 69 69 74 76 80 85 78 74 55 66 82 86 87

Obecní správa

Mezi lety 1850–1976 byl Květov obcí v okrese Milevsko (1850–1950) a později v okrese Písek. Od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce ke Kučeři a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[7]

Části obce

Obec Květov se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích.

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. března 2021.[8]

Pamětihodnosti

  • V obci se nachází pozdně gotický kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie z roku 1567.[9] Kostel se nachází asi 1,5 kilometru severně od obce na návrší v osadě zvané Svatý Jan. Roku 1567 jej na své náklady vybudoval místní občan Jan Kotrba na místě kaple z předhusitských dob, která byla v 16. století uvedená jako pustá. Pozdější opravu financoval orlický úředník František Kuka v roce 1777.[4][10] K 1. listopadu 1959 byla na tento kostel přenesena farní správa ze zatopené obce Červená nad Vltavou[11] a konají se v něm nedělní bohoslužby.[12] Kostel je chráněný jako kulturní památka.
  • U příjezdové cesty ke kostelu se nachází drobný litinový kříž.
  • Vedle kostela se nachází kamenný kříž a pomník padlým občanům v první světové válce.
  • V obci se nachází kaple Neposkvrněného početí Panny Marie s kamenným portálkem nad vchodem, která nese dataci roku 1862.[13]
  • Na křižovatce v obci je litinový kříž z roku 1879.
  • Tyrolský dům z roku 1814 je lovecký schwarzenberský zámeček, který se nachází v areálu obory.[4] Tyrolský dům je chráněný jako kulturní památka.
  • K Tyrolskému domu náleží dřevěná kaple svatého Huberta. Kaple je z roku 1903.[4] Vysvěcena byla téhož roku. Byla postavena pro potřeby loveckých hostů. Kaple byla postavena na počest výročí zlaté svatby Karla II. Schwarzenberga s kněžnou Vilemínou Oettingen Wallersteinovou.[13] Také tato kaple je chráněná jako kulturní památka.
  • Rukávečská obora, zvaná též „Květovská obora“, v areálu obory je vymezena přírodní památka Rukávečská obora ev. č. 376, která se nachází v okrese Písek. Správa AOPK České Budějovice.
  • Roku 1995 se Květov stal vesnickou památkovou zónou. V obci se nachází památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury. Jedná se o usedlost čp. 2. 3 a 4. Všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4. přestála požár bez úhony.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 66, 83. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 270. 
  8. Udělené symboly – Květov [online]. 2021-03-23 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  9. Toulavá kamera 1, s. 12, ISBN 80-7316-228-8
  10. BÍLEK, Josef a KÁLAL, Jiří. Milevsko a okolí od A...Ž. V Milevsku: Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, 2000. 153 s. ISBN 80-239-4798-2.
  11. Klášter Milevsko – Květov – Farní zpravodaj
  12. Klášter Milevsko – Bohoslužby a kontakt Květov. kvetov.klastermilevsko.cz [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-28. 
  13. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 86. 

Externí odkazy