Guido von Haerdtl
| Guido von Haerdtl | |
|---|---|
.jpg) | |
| 20. ministr vnitra Předlitavska | |
| Ve funkci: 15. listopadu 1908 – 9. ledna 1911 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předseda vlády | Richard von Bienerth |
| Předchůdce | Richard von Bienerth |
| Nástupce | Max Wickenburg |
| Narození | 23. února 1859 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. července 1928 (ve věku 69 let) Vídeň  Rakousko |
| Rodiče | August von Härdtl |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Univerzita Heidelberg |
| Profese | soudce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Guido von Haerdtl, též Guido von Härdtl (23. února 1859 Vídeň – 20. července 1928 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1908–1911 ministr vnitra Předlitavska.
Biografie
Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě a na Univerzitě Heidelberg. Od roku 1881 pracoval ve státních službách v zemské vládě v Salcbursku. Pak byl povolán jako koncipient na ministerstvo vnitra. Zde pak zastával různé posty. V roce 1905 působil jako šéf legislativního odboru ministerstva. Podílel se na odborné přípravě vládních návrhů volební reformy a zákona o státních zaměstnancích ve vládách Paula Gautsche a Maxe Becka. V letech 1906–1908 byl spolupracovníkem ministra vnitra Richarda von Bienertha.[1]
Vrchol jeho politické kariéry nastal počátkem 20. století, kdy se za vlády Richarda Bienertha sám stal ministrem vnitra. Funkci zastával v období 15. listopadu 1908 – 9. ledna 1911.[2] Na postu ministra se zastával práv německých studentů na německé univerzitě v Praze a podporoval ustanovení němčiny jako oficiální úřední řeči v Horních i Dolních Rakousích, čímž vyvolal kritiku českých politiků na svou osobu.[1]
Po odchodu z vlády působil jako prezident soudního senátu Správního soudního dvora. V roce 1914 se stal sekčním šéfem ministerstva vnitra.[1]
