Federico II. Gonzaga
| Federico II. Gonzaga | |
|---|---|
| markýz z Mantovy vévoda z Mantovy markýz z Montferratu | |
![]() | |
| Narození | 17. května 1500 Mantova |
| Úmrtí | 28. srpna 1540 Marmirolo |
| Manželka | Markéta Palaiologa |
| Potomci | Eleonora Gonzagová Anna Gonzagová František III. Gonzaga Isabela Gonzagová Vilém I. Gonzaga Ludvík Gonzaga Federico Gonzaga |
| Rod | Gonzagové |
| Otec | František II. Gonzaga |
| Matka | Isabella d'Este |
| Příbuzní | Herkules Gonzaga, Ferdinand I. Gonzaga, Eleonora Gonzagová z Rovere a Hypolita Gonzagová (sourozenci) Karel I. Gonzaga, Kateřina Gonzagová z Nevers a Marie Henrieta Gonzagová z Nevers (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Federico II. Gonzaga (17. května 1500, Mantova – 28. srpna 1540, Marmirolo) byl v letech 1519 až 1540 vládcem Mantovy (nejdřív jako markýz, následně jako vévoda). Od roku 1536 byl také markýzem z Montferratu.
Život
_MET_DT227639.jpg)
Federico se narodil jako nejstarší syn mantovského markýze Františka II. a Isabelly d'Este. Kvůli bouřlivé politice té doby strávil od svých deseti let tři roky jako rukojmí v Římě za papeže Julia II. V letech 1515 až 1517 byl Federico rukojmím francouzského krále Františka I., aby zajistil Gonzagovi pomoc v Itálii.
3. dubna 1519 se stal po smrti svého otce markýzem z Mantovy, vlády se zpočátku ujala jako regentka jeho matka s jeho strýci Zikmundem a Giovannim. Investituru mu udělil 7. dubna 1521 císař Karel V. Papež Lev X. ho v červenci 1521 jmenoval generálním kapitánem Církve (vrchní velitel papežské armády), v roce 1521 v proti Francouzům v Parmě a v roce 1522 v Piacenze.
Federico podepsal manželkou smlouvu s dědičkou montferratského markrabství, Marií Paleologou, s cílem zemi získat. V roce 1528 však výměnou za dva vězně papež Klement VII. manželskou smlouvu zrušil.
Federico pak podepsal jinou manželskou smlouvu s příbuznou císaře Karla V., Julií Aragonskou. Místo tohoto sňatku mu byl v roce 1530 udělen vévodský titul, čímž se jeho dynastie stala vévody z Mantovy. 25. března téhož roku zaplatil Federico Karlovi výměnou za zrušení smlouvy 50 000 dukátů a prosadil u papeže obnovení jeho dřívější manželské smlouvy s Marií. Marie však v září 1530 zemřela a Federico se 3. října 1531 oženil s její mladší sestrou Markétou. Po smrti posledního legitimního mužského dědice z rodiny Palaiologů, Jana Jiřího, přešlo markrabství Montferrat na Gonzagy a zůstalo jim do 18. století.
Stejně jako jeho rodiče byl patronem umění; jako svůj letní palác nedaleko Mantovy si nechal postavit Palazzo Te, který navrhl a vyzdobil Giulio Romano. Romano strávil pod Federicovým patronátem jako jeho dvorní umělec 16 let. Také koupil a objednal několik obrazů od Tiziana, jeho portrét namalovat Tizian i Raffael Santi.
Federico stejně jako otec dlouho trpěl syfilidou. Zemřel 28. června 1540 ve věku 40 let ve své vile v Marmirolu. Jeho nástupcem se stal nejstarší syn František III., ten však ve svých sedmnácti letech v roce 1550 zemřel; dalším vládcem Mantovy se pak stal Federicův druhý syn Vilém.
Rodina a potomci
Federico a Markéta spolu měli sedm dětí:
- František III. Gonzaga (1533–1550), vévoda z Mantovy a markýz z Montferratu ⚭ 1549 Kateřina Habsburská (1533–1572)
- Eleonora Gonzagová (*/† 1535)
- Anna Gonzagová (*/† 1536)
- Isabela Gonzagová (1537–1579) ⚭ 1552 Francesco Ferdinando d'Ávalos, markýz z Pescary a Vasta
- Vilém I. Gonzaga (1538–1587) ⚭ 1561 Eleonora Habsburská (1534–1594), rakouská arcivévodkyně
- Ludvík Gonzaga (1539–1595) ⚭ 1565 Henrietta Klévská (1542–1601)
- Federico Gonzaga (1540–1565), biskup a kardinál
Předchůdce
| Gianfrancesco I. Gonzaga | ||||||||||||
| Ludovico III. Gonzaga | ||||||||||||
| Paola Malatesta | ||||||||||||
| Federico I. Gonzaga | ||||||||||||
| Jan Braniborsko-Kulmbašský | ||||||||||||
| Barbora Braniborská | ||||||||||||
| Barbora Sasko-Wittenberská | ||||||||||||
| František II. Gonzaga | ||||||||||||
| Arnošt Bavorský | ||||||||||||
| Albrecht III. Bavorský | ||||||||||||
| Alžběta Visconti | ||||||||||||
| Markéta Bavorská | ||||||||||||
| Erik I. Brunšvicko-Grubenhagenský | ||||||||||||
| Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká | ||||||||||||
| Alžběta Brunšvicko-Göttingenská | ||||||||||||
| Federico II. Gonzaga | ||||||||||||
| Alberto d'Este | ||||||||||||
| Niccolò III. d'Este | ||||||||||||
| Isotta Albaresani | ||||||||||||
| Herkules I. Estenský | ||||||||||||
| Tomáš III. ze Saluzza | ||||||||||||
| Ricciarda ze Saluzza | ||||||||||||
| Markéta de Pierrepont | ||||||||||||
| Isabella d'Este | ||||||||||||
| Alfons V. Aragonský | ||||||||||||
| Ferdinand I. Ferrante | ||||||||||||
| Giraldona Carlino | ||||||||||||
| Eleonora Neapolská | ||||||||||||
| Tristan z Clermontu | ||||||||||||
| Isabella z Chiaromonte | ||||||||||||
| Kateřina z Taranta | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federico II Gonzaga, Duke of Mantua na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Federico II. Gonzaga na Wikimedia Commons
| Předchůdce: František II. |
Markýz z Mantovy Federico II. 1519–1530 |
Nástupce: Povýšen na vévoda |
| Předchůdce: Nový titul |
Vévoda z Mantovy Federico II. 1530–1540 |
Nástupce: František III. |
| Předchůdce: Jan Jiří |
Markýz z Montferratu Federico II. 1533–1540 |
Nástupce: František III. |
