Erdmuthe Braniborská
| Erdmuthe Braniborská | |
|---|---|
| Narození | 26. června 1561 Berlín |
| Úmrtí | 13. listopadu 1623 (ve věku 62 let) Słupsk |
| Pohřbena | Štětínský zámek |
| Otec | Jan Jiří Braniborský |
| Matka | Sabina Braniborsko-Ansbašská |
| Příbuzní | Jáchym Fridrich Braniborský, Jiří Albrecht Braniborský, Jáchym Arnošt Braniborsko-Ansbašský, Kristián Braniborsko-Bayreuthský, Fridrich IX. Braniborský, Jan Jiří Braniborský, Magdalena Braniborská, Anežka Braniborská, Alžběta Žofie Braniborská, Žofie Braniborská, Dorota Sybilla Braniborská a Anna Marie Braniborská (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erdmuthe Braniborská (26. června 1561 Berlín – 13. listopadu 1623 Słupsk) byla braniborská princezna a pomořanská vévodkyně. Pocházela z dynastie Hohenzollernů, byla nejstarší dcerou kurfiřta Jana Jiřího Braniborského a jeho druhé ženy Sabiny Braniborsko-Ansbašské.
Život
Již v 7 letech byla zasnouben s vévodou Janem Fridrichem Pomořanským, za kterého se provdala 17. února 1577 ve Štětíně. Při této příležitosti byla obnovena dědická smlouva mezi rodem Hohenzollernů a Greifenů, ze kterých oba novomanželé pocházeli. Manželství bylo popisováno jako šťastné, ale zůstalo bezdětné. Poté, co Erdmuthe potratila, dala jí Alžběta z Doberschützu lék na snížení horečky. Později za to byla obviněna z čarodějnictví (lektvar měl způsobit vévodkyninu neplodnost) a popravena.
Ermuthe sehrála důležitou roli při uzavření sňatku mezi svým synovcem Kristiánem II. Saským a Hedvikou Dánskou. Roku 1596 sepsala pro svou sestru Žofii modlitební knížku, která se stala jednou z nejstarších modlitebních knížek pro ženy. Po smrti svého muže 9. února 1600 obdržela město Słupsk jako vdovský statek a uchýlila se na zdejší hrad. Na pozici hradního kaplana jmenovala Michaela Brüggemanna.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erdmuthe of Brandenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erdmuthe Braniborská na Wikimedia Commons