Žambylská oblast
| Žambylská oblast Жамбыл облысы Жамбылская область | |
|---|---|
![]() | |
![]() znak | |
| Geografie | |
| |
| Hlavní město | Taraz |
| Souřadnice | 44° s. š., 72° v. d. |
| Rozloha | 144 200 km² |
| Časové pásmo | +6 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 071 645 |
| Hustota zalidnění | 7,4 obyv./km² |
| Jazyk | kazaština, ruština |
| Národnostní složení | Kazaši 48,8%, Rusové 26,5% |
| Správa regionu | |
| Stát | |
| Nadřazený celek | |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 10 okresů |
| Vznik | 1939 |
| Akim | Karim Kokirekbaev |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | KZ-ZHA |
| Označení vozidel | H a 08 |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žambylská oblast (kazašsky Жамбыл облысы, rusky Жамбылская область) je oblast na jihu Kazachstánu. Byla založena 14. října 1939 v rámci Kazašské SSR jako Džambulská oblast. V letech 1962 - 64 byla součástí Jihokazašského kraje. V roce 1993 byla přejmenována na Žambylskou oblast. Má rozlohu 144 200 km². Má 1 000 000 obyvatel a je rozdělena na 10 administrativních okresů. Hlavním městem je Taraz.
Poloha
Oblast hraničí se třemi oblastmi Kazachstánu (Jihokazašskou na západě, Karagandskou na severu a Almatskou na východě) a dvěma oblastmi Kyrgyzstánu (Talasskou na jihozápadě a Čujskou na jihovýchodě).
Oblast je z převážné části rovinná. Celou severní část (⅓ oblasti) tvoří hlinitá poušť Betpak-Dala, která klesá do údolí řeky Ču. Jižně od Ču se rozkládá písečná poušť Mujunkum. Na jihozápadě hřbet Karatau dosahuje nadmořské výšky 1 660 m. Na východě a jihovýchodě se rozkládají hory Želtau a Ajtau (do 1 506 m). Na jihu zasahuje do oblasti severní svah Kyrgyzského hřbetu (do 4 000 m), který je ze severu obklopen podhorskými rovinami.
Klima
V severní rovině je ryze kontinentální klima. Zima je relativně chladná a léto horké a suché. 29 °С. Průměrná teplota v lednu -10 až -14 °С a v červenci 25 až 27 °С. Množství srážek za rok je přibližně 100 až 200 mm. V předhůří hor je klima mírnější. Průměrná teplota v lednu -5 až -8 °С a v červenci 20 až 22 °С. Množství srážek za rok je do 350 mm a v horách od 500 až 600 mm do 700 až 900 mm.
Vodní zdroje
Říční síť je řídká. V severní části se téměř nevyskytují povrchové toky, pouze místy najdeme občasné vodní toky. Základní řeky oblasti jsou Ču, Talas a Assa. Jsou velmi mělké, stékají z hor a ztrácejí se v píscích nebo jsou využité na zavlažování. Větší jezera jsou Balchaš (k oblasti přináleží jeho jihozápadní část), Bijlikol, Akkol a Aščikol.
Půdy a flóra
Půdní a rostlinná skladba oblasti je různorodá. Roviny a nízká předhůří (do 800 m) jsou pokryty pelyňkovo-slaniskovým porostem na šedohnědých pouštních půdách. Místy se nacházejí takyry a slaniska. Na píscích roste saksaul. V údolích řek jsou vrbovo-hlošinové lesíky a rákosové porosty. Ve výšce od 800 do 1 500 m rostou na šedozemích pelyňkovo-travnaté a kavylovo-ostřicové stepi, které přecházejí v horské travnaté stepi. Od 1 500 do 1 700 až 2 000 m jsou na horských kaštanových půdách rozprostřeny horské travnaté stepi a řídké lesy (osika a ťanšanský smrk). V Kyrgyzském hřbetě se nad hranicí 2 100 m vyskytují subalpské a alpské louky.
Fauna
V pouštích je mnoho hlodavců (píseční sysli, různé druhy frčků, zající tolajové), sudokopytníků (gazela perská, srny v lesících, sajga tatarská, v horách i kozorozi a argali). Ze šelem zde žijí vlci, korsaci, lasice a jezevci. V údolích Ču a Talasu žijí divočáci. Aklimatizovala se zde ondatra. Z plazů zde žijí hadi, želvy, ještěrky a z bezobratlých sekáči, snovačka jedovatá, slíďáci a štíři. V jezerech žijí ryby (okouni, marinky, kapři, candáti, cejni, perlíni, sumci).
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Джамбулская область“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žambylská oblast na Wikimedia Commons


