Okoun říční
 Okoun říční | |
|---|---|
 Okoun říční | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | ostnoploutví (Perciformes) |
| Čeleď | okounovití (Percidae) |
| Rod | okoun (Perca) |
| Binomické jméno | |
| Perca fluviatilis Linnaeus, 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okoun říční (Perca fluviatilis Linnaeus, 1758) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi okounovitých (Percidae). V Česku má od roku 2017 dobu hájení. Lov je povolen od 16. 6. do 31. 12. V České republice byl tento druh velice hojně rozšířen.
Popis
Tělo je poměrně vysoké. Na hřbetě se nacházejí dvě samostatné hřbetní ploutve. V první se nachází 17–23 tvrdých paprsků, ve druhé 1–2 tvrdé a 13–16 měkkých paprsků. Břišní, řitní a ocasní ploutve mají obvykle načervenalý nádech. Ústa jsou tzv. koncová. Šupiny jsou drobné, ostré a ktenoidní. Na bocích jsou výrazné tmavé příčné pruhy. Dorůstá do maximální délky okolo 50 cm (velmi výjimečně může dorůst až přes 60 cm a hmotností okolo 6 kg), tam kde se mu nedaří dobře třít nebo je na něj silný proud nebo velký tlak ostatních dravců a nedostatek přirozených úkrytů, obvykle tvoří zakrslé formy. Nejvyšší uváděná hmotnost činí 4,820 kg.[2]
Výskyt
Obývá stojaté i tekoucí vody. Je rozšířen prakticky v celém mírném pásu Evropy, vyskytuje se i v Asii. Tento okoun se aklimatizoval například i v Austrálii, Jižní Africe či na Novém Zélandu.
Potrava
Okoun patří mezi říční predátory. Tvoří hejna, v nichž napadá menší, či nemocné ryby, někdy taky stejného druhu. Jeho hlavní potravu tvoří živočišná složka zejména bezobratlí a rybí potěr.
Sportovní rybáři loví tradičně okouny na dešťovky, moučné, či bílé červy. Velice oblíben je pak také lov na přívlač (tj. na woblery, třpytky, twistery, či gumové nástrahy).[3] Jeho záběry bývají velice prudké.
Rozmnožování
Tření probíhá od března do června, při teplotě vody okolo 8 °C. Samice klade jikry na vodní rostliny nebo jiné potopené předměty. Jikry jsou spojeny do větších provazcovitých útvarů. Okoun říční stejně jako jeho poddruh okoun žlutý má jikry spojené v dlouhých pásech, které se snadno zachytí na kamenech a spadaných větvích v mělkých a pomalu tekoucích vodách. Samci pohlavně dospívají v 1–2 letech, samice ve 2–4 letech.
Plůdek okouna říčního se po vylíhnutí přesouvá z litorálu na volnou vodu, kde se živí zooplanktonem, přičemž byly zjištěny dvě strategie výskytu na volné vodě, a to epipelagický a batypelagický. Bylo provedeno několik výzkumů za účelem zjistit, zda jsou tyto strategie podmíněny na základě genetické odlišnosti populací, ale bylo zjištěno, že zde hrají roli hlavně faktory jako teplota vody, predace a konkurence.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ LUNA, Susan M.; BAILLY, Nicolas. Perca fluviatilis, European Perch : fisheries, aquaculture, gamefish [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2009-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROZSYPAL, Tomáš. Okoun : pruhovaný bandita. 1. vyd. Plzeň: Fraus 148 s. ISBN 9788072386697. OCLC 228501769
- ↑ PETRTÝL, Miloslav; KALOUS, Lukáš; FROUZOVÁ, Jaroslava; ČECH, Martin. Effects of habitat type on short- and long-term growth parameters of the European perch (Perca fluviatilis L.). S. 13-20. Internationale Revue der gesamten Hydrobiologie und Hydrographie [online]. 2015-02. Roč. 100, čís. 1, s. 13-20. Dostupné online. doi:10.1002/iroh.201301675. (anglicky)
Literatura
- TEROFAL, Fritz; MILITZ, Claus. Sladkovodní ryby. Praha: Ikar, 1997. ISBN 80-7202-140-0.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu okoun říční na Wikimedia Commons 
Taxon Perca fluviatilis ve Wikidruzích- Okoun říční v atlasu ryb na CHYTEJ.cz
- Okoun říční – Naše Ryby
- Okoun říční – Aktivní rybolov
