Botic van de Zandschulp

Botic van de Zandschulp
Botic van de Zandschulp na French Open 2021
Stát	Nizozemsko Nizozemsko
Datum narození	4. října 1995 (29 let)[1]
Místo narození	Wageningen, Nizozemsko[1]
Bydliště	Veenendaal, Nizozemsko[1]
Výška	191 cm[1]
Hmotnost	85 kg[1]
Profesionál od	2013
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	5 490 557 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	95–92
Tituly	0 ATP, 1 challenger, 6 ITF
Nejvyšší umístění	22. místo (29. srpna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2022)
French Open	3. kolo (2022)
Wimbledon	4. kolo (2022)
US Open	čtvrtfinále (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů	33–30
Tituly	1 ATP, 1 challenger, 16 ITF
Nejvyšší umístění	60. místo (22. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022)
French Open	1. kolo (2022)
Wimbledon	1. kolo (2022, 2023)
US Open	1. kolo (2023, 2024)
Týmové soutěže
Davis Cup	finále (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250828a28. srpna 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Botic van de Zandschulp (* 4. října 1995 Wageningen, Gelderland) je nizozemský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2022 na 22. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 60. místě. Trénují ho Peter Lucassen a Fred Hemmes. Dříve tuto roli plnil Nizozemec Sven Groeneveld.^[3][1]

V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 madridským finálovým turnajem. Ve skupinové fázi proti Kazachstánu prohrál úvodní dvouhru s Michailem Kukuškinem. Kazachstánci zvítězili 2:1 na zápasy. V roce 2024 byl součástí družstva, které dovedlo Nizozemce, poprvé od debutu v soutěži v roce 1920, do světového finále. V něm však podlehlo Itálii. V úvodní dvouhře nestačil na Mattea Berrettiniho.^[4] Do září 2025 v soutěži nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 12–7 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.^[5]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2011, když na Coldec Open v Apeldoornu, dotovaném 15 tisíci dolary, prohrál v úvodním kole s krajanem Nickem van der Meerem.^[2] První challenger ve dvouhře ovládl během října 2019 v Hamburku. Do finále úvodního ročníku postoupil přes nejvýše nasazeného a stého hráče žebříčku Salvatora Carusa z Itálie. V boji o titul přehrál Španěla Bernabého Zapatu Mirallese. V dané sezóně prolomil hranici první světové třístovky i dvoustovky.^[6][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovou přípravou australského grandslamu Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku. Ve třetím kole zdolal americkou světovou čtyřicítku Reilly Opelku, než jej ve čtvrtfinále zastavil dvacátý muž pořadí Karen Chačanov. Premiéru v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole melbournské dvouhry však nenašel recept na 17letého Španěla Carlose Alcaraze z druhé světové stovky. Kvalifikačním sítem prošel i na French Open 2021 a ve Wimbledonu 2021 až jako šťastný poražený po odstoupení Dominica Thiema. Na pařížské antuce otočil duel proti světové dvacítce Hubertu Hurkaczovi ze stavu 0–2 na sety. Ve druhém kole podlehl opět v pětisetové bitvě Španělu Alejandru Davidovichovi Fokinovi. Na londýnském pažitu v první fázi vyřadil francouzského kvalifikanta Grégoira Barrèreho. Poté odešel poražen od devátého muže klasifikace a pozdějšího finalisty Mattea Berrettiniho.

Na US Open 2021 již přijížděl jako nizozemská jednička. Počtvrté během sezóny uspěl v grandslamové kvalifikaci. V navazující hlavní soutěži Flushing Meadows postoupil poprvé do osmifinále grandslamu, když ve druhém kole přehrál norskou světovou jedenáctku Caspera Ruuda a následně i dva Argentince, Facunda Bagnise a turnajovou jedenáctku Diega Schwartzmana.^[6] Ve čtvrtfinále nestačil na ruskou světovou dvojku Daniila Medveděva.^[7]

První titul na túře ATP vybojoval ve čtyřhře halového European Open 2022. V páru s krajanem Tallonem Griekspoorem ve finále zdolali indicko-nizozemské turnajové dvojky Rohana Bopannu s Matwém Middelkoopem. Jako pár do turnaje přitom vstupovali bez jediné výhry se zápasovou bilancí 0–4.^[8] V letech 2022 a 2023 jej ve finále mnichovského BMW Open porazil dánský teenager Holger Rune. Poprvé musel dánské světové sedmdesátce skrečovat pro bolest na hrudi během úvodní sady.^[9] Podruhé ztratil v závěrečné sadě finále náskok 5–2 a 40:15 na podání. Poté, co nedokázal využít čtyři mečboly, proměnil devátý hráč žebříčku první mečbol v rozhodujícím tiebreaku.^[10]

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	květen 2022	Mnichov, Německo	ATP 250	antuka	Holger Rune	4–3skreč
Finalista	2.	duben 2023	Mnichov, Německo	ATP 250	antuka	Holger Rune	4–6, 6–1, 6–7(3–7)
Finalista	3.	srpen 2025	Winston-Salem, Spojené státy	ATP 250	tvrdý	Márton Fucsovics	6–3, 7–6(7–3)

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	říjen 2022	Antverpy, Belgie	ATP 250	tvrdý (h)	Tallon Griekspoor	Rohan Bopanna Matwé Middelkoop	3–6, 6–3, [10–5]
Finalista	1.	únor 2023	Dauhá, Katar	ATP 250	tvrdý	Constant Lestienne	Rohan Bopanna Matthew Ebden	7–6(7–5), 4–6, [6–10]
Finalista	2.	květen 2023	Řím, Itálie	ATP 1000	antuka	Robin Haase	Hugo Nys Jan Zieliński	5–7, 1–6
Finalista	3.	únor 2024	Rotterdam, Nizozemsko	ATP 500	tvrdý (h)	Robin Haase	Wesley Koolhof Nikola Mektić	3–6, 5–7

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	srpen 2016	Rotterdam, Nizozemsko	antuka	Boy Westerhof	6–2, 6–4
2.	srpen 2016	Schoonhoven, Nizozemsko	antuka	Jesse Huta Galung	bez boje
3.	listopad 2016	Pärnu, Estonsko	tvrdý	Vladimir Ivanov	6–2, 6–4
4.	leden 2019	Nussloch, Německo	koberec	Peter Heller	6–2, 6–2
5.	duben 2019	Bolton, Velká Británie	tvrdý	Igor Sijsling	7–6(7–2), 6–7(6–8), 7–5
6.	květen 2019	Prijedor, Bosna a Hercegovina	antuka	Vlad Andrei Dancu	6–4, 6–4
1.	říjen 2019	Hamburk, Německo	tvrdý (h)	Bernabé Zapata Miralles	6–3, 5–7, 6–1

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	srpen 2016	Ostende, Belgie	antuka	Paul Monteban	Evan Furness Ugo Humbert	3–6, 7–5, [10–5]
2.	říjen 2016	Tallinn, Estonsko	tvrdý	Niels Lootsma	Karol Beck Artěm Dubrivnyj	6–3, 5–7, [10–6]
3.	leden 2017	Aktobe, Kazachstán	tvrdý	Niels Lootsma	Vladyslav Manafov Alexandr Pavljučenkov	6–4, 6–4
4.	červen 2017	Alkmaar, Nizozemsko	antuka	Boy Westerhof	Patrick Kypson Sam Riffice	6–2, 5–7, [14–12]
5.	červen 2017	Breda, Nizozemsko	antuka	Boy Westerhof	Jesse Timmermans Tim Van Terheijden	6–1, 7–5
6.	červenec 2017	Amstelveen, Nizozemsko	antuka	Boy Westerhof	Niels Lootsma Christoph Negritu	6–1, 6–7(4–7), [10–3]
7.	srpen 2017	Rotterdam, Nizozemsko	antuka	Boy Westerhof	Nick Chappell Hunter Reese	6–1, 6–3
8.	srpen 2017	Schoonhoven, Nizozemsko	antuka	Boy Westerhof	Glenn Smits Colin Van Beem	6–2, 3–2skreč
1.	srpen 2017	Alphen, Nizozemsko	antuka	Boy Westerhof	Alexandar Lazov Volodymyr Užylovskyj	7–6(8–6), 7–5
9.	červen 2018	Alkmaar, Nizozemsko	antuka	Roy De Valk	Michiel De Krom Ryan Nijboer	6–2, 6–3
10.	červenec 2018	Haag, Nizozemsko	antuka	Tim Van Terheijden	Gijs Brouwer Jelle Sels	3–6, 6–3, [11–9]
11.	srpen 2018	Rotterdam, Nizozemsko	antuka	Glenn Smits	Mariano Kestelboim Felipe Mantilla	7–5, 7–5
12.	září 2018	Plaisir, Francie	tvrdý	Glenn Smits	Yannick Mertens Hugo Voljacques	6–7(6–8), 6–4, [10–6]
13.	únor 2019	Kaarst, Německo	koberec	Igor Sijsling	Mats Rosenkranz Mark Whitehouse	6–4, 6–4
14.	březen 2019	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Igor Sijsling	S. D. Prajwal Dev Adil Kaljanpur	7–6(10–8), 2–6, [10–6]
15.	duben 2019	Angers, Francie	antuka	Jeroen Vanneste	A. Cornut-Chauvinc Arthur Reymond	6–4, 7–6(7–3)
16.	květen 2019	Prijedor, Bosna a Hercegovina	antuka	Igor Sijsling	Ljubomir Celebić Nerman Fatić	3–6, 6–3, [10–4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Botic van de Zandschulp na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Botic van de Zandschulp na Wikimedia Commons
• Botic van de Zandschulp na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Botic van de Zandschulp na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Botic van de Zandschulp na stránkách Davis Cupu (anglicky)