Aš (nádraží)

Aš
Koleje, nástupiště a nádražní budova ze 60. let
Koleje, nástupiště a nádražní budova ze 60. let
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
MěstoAš
Souřadnice50°12′32,29″ s. š., 12°12′1,02″ v. d.
Aš
Aš
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice750051[1]
TraťCheb – Hranice v Čechách
Nadmořská výška640 m n. m.
V provozu od1. listopadu 1865
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 33 (DOZ z Chebu)[2]
Dopravní koleje4[1]
Nástupiště (nástupní hrany)3 (4)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aš (v minulosti též v němčině Asch) je železniční stanice na adrese U nádraží 2526/5 ve stejnojmenném městě v okrese Cheb v Karlovarském kraji, nedaleko Mlýnského potoka. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Cheb – Hranice v Čechách a zhruba dvoukilometrového úseku na hranici s Německem pokračujícího do města Selb. V Aši se dále nachází železniční stanice Aš město a železniční zastávka Aš předměstí (obě na trati do Hranic v Čechách).

Historie

Původní rozsáhlá stanice byla otevřena 1. listopadu 1865 společností Bavorské východní dráhy (BÖB) spolu s tratí z Selbu v Německu do Cheb, kam následně od roku 1872 vedla trať společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň se severozápadní výspou Rakouského císařství. Až do roku 1877, kdy byla zprovozněna trať z Oberkotzau do Marktredwitzu po trati jezdila veškerá doprava v relaci Hof–Řezno, pak byla významná pro export západočeského uhlí.[zdroj?]

26. září 1885 zprovoznila ze stanice společnost Místní dráha Aš-Rossbach (s podporou společnosti Rakouské společnosti místních drah) železniční spojení s Hranicemi, prodloužené v letech 1904-1906 až do saského Adorfu. Roku 1875 byly BÖB zestátněny a dráhu převzaly Bavorské státní dráhy (BStB), roku 1920 pak Německé říšské dráhy (DR). Místní dráha byla zestátněna roku 1898, dráhu převzaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 Československé státní dráhy (ČSD). Bavorská trať přešla do sítě ČSD až roku 1945.[3]

Z důvodu špatného statického stavu nádraží proběhla koncem 60. let 20. století jeho demolice a výstavba nové budovy stanice. Ta byla otevřena roku 1969 ovlivněná bruselským stylem podle návrhu architekta Josefa Dandy, mj. autora nového chebského nádraží (1962). V roce 1995 přestal železniční přeshraniční úsek sloužit i nákladní dopravě, obnovení provozu se trať dočkala v roce 2015.[zdroj?]

V roce 2012 došlo ve stanici k náhradě elektromechanického zabezpečovacího zařízení s mechanickými a světelnými návěstidly novým elektronickým stavědlem typu ESA 33.[4]

Na začátku roku 2023 byla nádražní budova Aš z roku 1969 zbourána z důvodu zastaralosti a technického stavu. Po dokončení demolice začaly práce na výstavbě nové nádražní budovy.[zdroj?]

Vlak svobody

11. září 1951 po třetí hodině odpoledne projel stanicí tzv. Vlak svobody, osobní vlakový spoj unesený skupinou železničářů a dalších lidí, který v situaci příznivě přehozené výhybky prorazil hraniční závory se Západním Německem a zastaven byl před Selbem.[zdroj?]

Popis

Nádražní budova je koncipována jako ostrovní mezi kolejišti směr Selb a Hranice v Čechách.[1] Nástupiště jsou po rekonstrukci kolejiště v roce 2015 vybavena elektronickým informačním systémem. K příchodu k nádraží slouží přechody přes koleje.[zdroj?]

Galerie

  • Nádražní budova
    Nádražní budova
  • Část opláštění modrým boletickým panelem
    Část opláštění modrým boletickým panelem
  • Opláštění cihlovým páskem
    Opláštění cihlovým páskem
  • Interiér výpravní haly
    Interiér výpravní haly
  • Hliníkové dveře a skleněná stavební mozaika u vstupu do výpravní haly
    Hliníkové dveře a skleněná stavební mozaika u vstupu do výpravní haly
  • Část původního navigačního systému v hale s nápisem WC
    Část původního navigačního systému v hale s nápisem WC
  • Staniční budova z kolejiště
    Staniční budova z kolejiště

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Plánek stanice Aš. Portál Provozování dráhy. SŽDC, červenec 2016. 
  2. ↑ Staniční řád železniční stanice Aš. Ústí nad Labem: Správa železnic, 2025-04-07. 
  3. ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
  4. ↑ DLABAJA, Jiří; BERAN, Pavel. Trať Františkovy Lázně–Aš hlásí hotovo. Reportér AŽD Praha. 2012, čís. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.