České Budějovice (nádraží)

České Budějovice
Pohled na budovu po rekonstrukci
Pohled na budovu po rekonstrukci
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
MěstoČeské Budějovice
UliceNádražní
Souřadnice48°58′27,42″ s. š., 14°29′17,32″ v. d.
České Budějovice
České Budějovice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice732826
TratěPraha – České Budějovice, Plzeň – České Budějovice, České Budějovice – Černý Kříž, České Budějovice – Summerau, České Budějovice – Gmünd
Nadmořská výška395 m n. m.
V provozu od1868
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravní koleje12
Nástupiště (nástupní hrany)4 (7)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusy MHD i linkové, trolejbusy MHD
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumSměnárnaSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCRestauraceTAXIBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službyPoštaSchodištěVýtahy
Kód památky106799 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

České Budějovice jsou hlavní železniční stanice a seřaďovací nádraží v Českých Budějovicích v Jihočeském kraji. Nachází se na křižovatce mezinárodního koridoru vedoucího z Prahy na jih do Lince v Rakousku s několika vnitrostátními tratěmi. Jeho novorenesanční budova, jež byla dokončena v roce 1908, se nachází na Nádražní ulici, kousek na východ od centra města. Stanice rozděluje město, po dlouhou dobu byl podjezd na Rudolfovské třídě skoro jediným spojením části Suché Vrbné s centrem.

Do stanice ústí železniční tratě od Plzně, od Gmündu, od Volar, od Summerau a od Prahy. Většinu osobní dopravy provozují České dráhy, ale některé jsou provozovány společností Arriva vlaky[1] a GW Train Regio.[2] Na území města se nacházejí též železniční zastávky České Budějovice jižní zastávka, České Budějovice severní zastávka a Nové Hodějovice. Součástí stanice je rovněž předsunuté jižní zhlaví Rožnov, dříve se jednalo o samostatnou odbočku.

Historie

Historie železniční dopravy v Českých Budějovicích začala již v roce 1828 s otevřením koněspřežky do Lince, ale teprve roku 1868 bylo otevřeno nové nádraží pro lokomotivy v blízkosti toho současného.[3] Na začátku 20. století, jak se železnice dále rozšiřovaly, byla na stejných tratích postavena mnohem větší stanice nedaleko na sever od staré. Budovy nádraží navrhl Gustav Kulhavý v neorenesančním stylu se secesními prvky a postavila je firma J. M. Kohler a syn.[3] Otevřeny byly v roce 1908 a první vlak, jenž na nádraží zastavil, byl vlak z Terstu do Prahy dne 17. prosince stejného roku.[3] V současnosti je budova chráněna jako kulturní památka.

Při náletu na město bylo na jaře roku 1945 těžce poškozeno jižní křídlo nádražní budovy. Opraveno bylo po konci druhé světové války.[4]

V roce 2016 stanici převzala do správy organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která hned nato plánovala rekonstrukci stanice v hodnotě přibližně 150 milionů Kč se začátkem v roce 2018.[5] Ta byla nakonec zahájena v červenci 2020 s rozpočtem 689 milionů Kč a plánovaným koncem v druhé polovině roku 2022.[4] Kromě nutných oprav fasády a vylepšení provozních prostorů patřily mezi plánované změny posunutí hlavního vchodu naproti Lannově třídě nebo rozšíření obchodní zóny. Cestující měli během celého období přestavby k dispozici jak pokladny, tak toalety.[6] Podle aktualizace údajů ze srpna 2022 by rekonstrukce budovy měla skončit až v prosinci 2023 a její cena byla kvůli vícepracím navýšena na 755 milionů korun.[7] Zcela rekonstruovaná budova byla otevřena 5. února 2024 a celkové náklady činily 1 053 000 000 Kč.[8]

24. dubna 2025 byla budova nádraží vyhlášena sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska památkou roku 2024.[9]

Správa železnic plánuje mezi lety 2027 a 2028 prodloužit severní podchod tak, aby spojoval přednádražní prostor s Dobrovodskou ulicí, kde má vzniknou nový parkovací dům. Součástí návrhu je i výstavba nového 5. nástupiště.[10]

Služby

Stanice je obsluhována jednou rychlostní trasou a třemi dálkovými trasami provozovanými Českými drahami[11] a linkou do Volar provozovanou společností GW Train Regio. Stanice má vnitrostátní i mezinárodní pokladní přepážku, ČD centrum, k dispozici jsou samoobslužné ukládací skříňky. Ve stanici je směnárna, restaurace, bufet, rychlé občerstvení i obchody.[12] Přímo před nádražím je zastávka MHD Nádraží.

V severním křídle budovy je umístěna služebna Oddělení hlídkové služby Policie České republiky.[13]

Galerie

  • Nástupiště s označením stanice
    Nástupiště s označením stanice
  • Hlavní hala (před rekonstrukcí)
    Hlavní hala (před rekonstrukcí)
  • Nástupiště a podchod
    Nástupiště a podchod
  • Lávka nad kolejemi
    Lávka nad kolejemi
  • Pohled na dráhy z lávky
    Pohled na dráhy z lávky
  • Lokomotiva, jež stávala u hlavní budovy
    Lokomotiva, jež stávala u hlavní budovy
  • Hlavní hala během rekonstrukce v roce 2022
    Hlavní hala během rekonstrukce v roce 2022
  • Pohled na budovu z ulice Nádražní (po rekonstrukci)
    Pohled na budovu z ulice Nádražní (po rekonstrukci)
  • Noční pohled na budovu z ulice Nádražní
    Noční pohled na budovu z ulice Nádražní
  • Odjezdová hala (po rekonstrukci)
    Odjezdová hala (po rekonstrukci)
  • Příjezdová hala v druhé části rekonstrukce
    Příjezdová hala v druhé části rekonstrukce
  • Parčík naproti Lannově třídě a nový vstup do budovy
    Parčík naproti Lannově třídě a nový vstup do budovy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku České Budějovice railway station na anglické Wikipedii.

  1. ↑ České Budějovice - Příjezdy a odjezdy vlaků 201 [online]. Zelpage.cz [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Šumava [online]. GW Train Regio [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c VONDRA, Václav; KOPÁČEK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic. [s.l.]: NEBE, c1998-2017 Dostupné online. Kapitola nádraží (železniční). 
  4. ↑ a b mld. Jedna z českých železničních katedrál přestane chátrat. Začala rekonstrukce českobudějovické nádražní budovy. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-07-17 [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ MAREK, Lukáš. Budějovice mají nejhorší nádraží, s novým vlastníkem je šance na opravu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-27 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ V budově budějovického nádraží přibydou po rekonstrukci obchody, změní se hlavní vchod. České Budějovice [online]. 2020-07-17 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rekonstrukce nádraží vyjde minimálně na 755 milionů korun. Hotová bude v prosinci 2023. Budějcká Drbna [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Nádraží v Českých Budějovicích je opět dominantou města. md.gov.cz [online]. Ministerstvo dopravy České republiky, 05.02.2024 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ TALÍŘOVÁ, Elmira. Památkou roku je opravené českobudějovické nádraží. Budějcká drbna [online]. 2026-04-26 [cit. 2026-04-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. Správa železnic, s.o. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Schéma linek dálkových vlaků ČD [online]. České dráhy [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Detail stanice [online]. České dráhy [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ [1]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.