Hlávkové zelí

Jak číst taxoboxHlávkové zelí
alternativní popis obrázku chybí
Bílé hlávkové zelí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenírostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales )
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodbrukev (Brassica)
Druhbrukev zelná (B. oleracea)
Trinomické jméno
Brassica oleracea convar. capitata
(L.) ALEF.
variety
  • bílé hlávkové zelí (var. alba)
  • červené hlávkové zelí (var. rubra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlávkové zelí je rostlina pěstovaná jako košťálová zelenina, jedna z forem vyšlechtěné brukve zelné. Je to dvouletá bylina, pěstovaná pro listy, které tvoří charakteristickou hlávku.

Hlávkové zelí je blízce příbuzné kapustě, od které se liší strukturou listů – listy hlávkového zelí jsou hladké. Kromě hlávkového zelí jsou jako zelenina využívány také zelí pekingské (Brassica campestris var. Pekinensis) a zelí čínské (Brassica chinensis), které jsou již samostatnými druhy, nejedná se o odrůdy hlávkového zelí.

Původ

Zelí rostlo v pravěku ve Středozemí jako nevelký keřík. Pro své všestranné využití v kuchyni, jednouchou úpravu, dlouhou skladovatelnost, ať už uchováváním celých hlávek v chladu nebo konzervováním tak, že se naložilo se solí a kmínem a nechalo vykvasit, se záhy stalo základní složkou potravy. Konzumací zelí se člověku dostávalo potřebné denní dávky vitamínů, především vitamínu C, a minerálních látek, ačkoliv nebyl ještě obeznámen s jejich blahodárným účinkem na lidský organismus. Zelí se postupně šlechtilo a dnes si můžeme vybrat z mnoha odrůd zelí bílého nebo červeného. S čerstvým nebo kysaným zelím je možno kombinovat množství pokrmů, neobejde se bez něj např. německá, polská nebo ruská či ukrajinská kuchyně a své čestné místo má i v kuchyních české, také slovenské, rakouské, maďarské, skandinávské atd.

Pěstování hlávkového zelí

Hlávkové zelí vyžaduje úrodné, dobře prohnojené půdy. Je náročné na vláhu, potřebuje půdu s vysokou vododržností.

Stejně jako ostatní brukvovité rostliny, i zelí může být napadeno běláskem zelným nebo dřepčíkem olejkovým.

Konzumace

Krouhané hlávkové zelí se hodí syrové do salátů, vařené nebo kysané zelí slouží jako příloha.

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v hlávkovém zelí.[1]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek Průměrný obsah

[mg/100 g]

Složka Průměrný obsah

[mg/100g]

voda g/100 g 90,1 Na 5 vitamin C 49
bílkoviny g/100 g 1,7 K 270 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,4 Ca 52 vitamin E 0,20
cukry g/100 g 4,0 Mg 8 vitamin B6 0,17
celkový dusík g/100 g 0,28 P 41 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 2,4 Fe 0,7 karoten 1,15
mastné kyseliny g/100 g 0,4 Cu 0,02 thiamin 0,15
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,3 riboflavin 0,02
energie kJ/100 g 109 Mn 0,2 niacin 0,5

Kultivary Brassica oleracea

  • Brassica oleracea convar. capitata (L.) Alef. –
  • Brassica oleracea convar. sabauda (L.) O.F.Schulz. – hlávková kapusta
  • Brassica oleracea convar. gemmifera (Dc.) Markgr. – růžičková kapusta
  • Brassica oleracea var. medullosa Thell. – dřeňová kapusta
  • Brassica oleracea var. acephala Dc. – kapusta kadeřavá – jarmuz (krmná kapusta)
  • Brassica oleracea var. sabellica Dc. – kapusta kadeřavá – kadeřávek
  • Brassica oleracea convar. gongylodes (L.) Markgr. – kedluben
  • Brassica oleracea convar. botrytis (L.) Markgr. – květák, romanesco
  • Brassica oleracea var. italica Plenck – brokolice

Reference

  1. ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.