Ztraceni v Mnichově

Ztraceni v Mnichově
Původní názevZtraceni v Mnichově
Země původuČesko
Jazykčeština
Délka105 minut
Žánrkomedie / drama
Námět, scénář a režiePetr Zelenka
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMartin Myšička
Václav Kopta
Marek Taclík
Jana Plodková
ProdukceDavid Ondříček
KameraAlexander Šurkala
StřihVladimír Barák
ZvukMichal Holubec
Výroba a distribuce
Premiéra8. října 2015 MFF Londýn
10. října 2015 Fokus Fest Semily
22. října 2015 Česko
Produkční společnostLucky Man Films
DistribuceFalcon
Ztraceni v Mnichově na FP, ČSFD, Kinoboxu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ztraceni v Mnichově je český film režiséra Petra Zelenky z roku 2015, který zobrazuje neúspěšné natáčení fiktivního filmu jako alegorii na mnichovskou krizi. Scénář filmu byl inspirován jednak esejí Mnichovský komplex historika Jana Tesaře,[1][2][3] jednak dokumentem Ztracen v La Mancha o neúspěšném natáčení filmu Terryho Gilliama.[4]

Režisér byl ovlivněn historikem Petrem Kourou, který mu zapůjčil Tesařovu esej.

Premiéru měl film na filmovém festivalu v Londýně, kde byl uveden v sekci Laugh.[5]

Děj

Převážná část stopáže filmu je zasazena do současnosti (rok 2014) a je koncipována jako fiktivní dokument o problematickém natáčení filmu Ztraceni v Mnichově, který tvoří první půlhodinu filmu a má popisovat příběh neúspěšného novináře Pavla a jeho přátelství se starým papouškem, který patřil Édouardu Daladierovi a stále opakuje některé věty z doby Mnichovské krize. Natáčení je však pronásledováno řadou komplikací, především se ukáže, že herec v hlavní roli (Martin Myšička) je alergický na mnichovské téma a skoro každý natáčecí den opuchne nebo se osype. S pomocí knihy Jana Tesaře pak společně s režisérem (Tomáš Bambušek) odhalí "pravdu" o podstatě mnichovského traumatu, které pronásleduje jeho rodinu a celý český národ.[1]

Film však ohrožují také finančními problémy a tato dějová linka je přímou alegorií mnichovské zrady: Producent natáčeného filmu Kryštof (alegorie Beneše), aby získal potřebné finance a dotace, všechny ujišťuje o údajné účasti francouzské koprodukce a s tím spojených nadějích a zárukách, avšak ve skutečnosti se natáčí na dluh. Když jeho plán selže, lživě svede neúspěch a finanční krach na „francouzskou zradu“ a zlost najatého personálu se obrátí proti francouzským členům filmového štábu. Natáčení filmu je nakonec definitivně ukončeno smrtí jednoho z francouzských herců. Tato tragédie překryje všechny ostatní nezdary a umožní vznik legendy o skvělém filmu, který nevznikl jen kvůli nečekané smrti herce.[1][6]

Výroba

Film se natáčel v červenci a v srpnu 2014 převážně v Praze.[6]

Obsazení

Martin Myšička novinář Pavel Liehm / herec Martin Myšička
Tomáš Bambušek režisér filmu Tomáš
Marek Taclík novinář Jakub / herec Marek Taclík
Marcial Di Fonzo Bo asistent papouška šedého Jean Dupont
Stanislas Pierret ředitel Francouzského institutu / herec Gérard Pierret
Jiří Rendl asistent režie Adam
Vladimír Škultéty vedoucí výroby Vladimír
Prokop Holoubek kameraman Saša
Kryštof Mucha producent Kryštof
Jaroslav Pížl rekvizitář Jarda
Edita Levá překladatelka Edita
Václav Kopta šéfredaktor
Jana Plodková sekretářka Francouzského institutu / herečka Plodková
Jitka Schneiderová Pavlova manželka Dana / herečka Jitka Schneiderová
Václav Neužil Viktor, manžel herečky Plodkové

[7]

Recenze

Ocenění

V lednu 2016 získal film tři Ceny české filmové kritiky za nejlepší film, režii a scénář, proměnil tak všechny své nominace.[8]

V březnu 2016 získal film dvě ceny Český lev za nejlepší scénář a nejlepší střih.[9] Dalších 14 nominací (nejlepší film, režie, kamera, zvuk, hudba, scénografie, kostýmy, masky, ženský herecký výkon v hlavní roli pro Janu Plodkovou, mužský herecký výkon v hlavní roli pro Martina Myšičku, ženský herecký výkon ve vedlejší roli pro Jitku Schneiderovou, mužský herecký výkon ve vedlejší roli pro Tomáše Bambuška a Marka Taclíka a nejlepší plakát) neproměnil.

Film se dostal do širšího výběru 50 filmů, ze kterého se budou vybírat nominace na Evropskou filmovou cenu.[10]

Film byl českým kandidátem na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film,[11][12] ale podle očekávání do užší nominace nepostoupil.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c MARŠÁLEK, Zdenko; COUFALOVÁ, Iveta. Daladierův papoušek aneb Po hlavě do historie. Dějiny a současnost. Roč. 2015, čís. 10, s. 42–43. ISSN 0418-5129. 
  2. ↑ KŘIVÁNKOVÁ, Darina. Terapie režisérem. S. 24–28. Reflex [online]. 2011-06-16 [cit. 2025-01-16]. S. 24–28. Rozhovor s Petrem Zelenkou. Dostupné online. 
  3. ↑ TESAŘ, Jan. Mnichovský komplex: jeho příčiny a důsledky. [s.l.]: Prostor 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7260-035-9. Práci Mnichovský komplex čili Příspěvek k etologii Čechů napsal v exilu žijící český historik Jan Tesař počátkem roku 1989, původně byla určena jen přátelům. V roce 2000 však byla publikována jako součást knihy. 
  4. ↑ Petr Zelenka: Vždycky chci udělat jednoduchý film a nakonec je strašně složitý. TotalFilm.cz [online]. [cit. 2016-10-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK. Český film Ztraceni v Mnichově na londýnském festivalu. Týden.cz [online]. 2015-09-02 [cit. 2015-09-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b ČTK. Petr Zelenka nechá Sira "P" opakovat věty z Mnichova 1938. Aktuálně.cz [online]. 2014-08-04 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ztraceni v Mnichově [online]. Česká televize [cit. 2016-10-31]. Některá jména postav uvedená na oficiálním webu se liší od konečné filmové verze, která je uvedena zde. Dostupné online. 
  8. ↑ ROHÁČKOVÁ, Kristina; ŠIROKÁ, Michaela. Film Ztraceni v Mnichově ovládl Ceny kritiky. Proměnil všechny nominace. iROZHLAS [online]. 2016-01-23 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK. Šest Českých lvů převzali tvůrci filmu Kobry a užovky. České noviny [online]. 2016-03-05 [cit. 2025-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  10. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. O evropské Oscary bojují Já, Olga Hepnarová a Ztraceni v Mnichově. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-08-23 [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Do bitvy o Oscara jde za Česko film Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-15 [cit. 2016-09-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ SVOBODA, Martin. Ztraceni v Mnichově na Oscarech? Akademie nic nepochopila, měla nominovat film o Hepnarové. Aktuálně.cz [online]. Economia, 15. 9. 2016 [cit. 2017-01-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Film Ztraceni v Mnichově se nedostal do oscarové devítky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 16. 12. 2016 [cit. 2017-01-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.