Znojemská pahorkatina

Znojemská pahorkatina
Biskoupský kopec v Mohelenské vrchovině
Nejvyšší bod	556,5 m n. m. (Na Skalném)
Rozloha	1073,37 km²
Střední výška	365,4 m n. m.
Nadřazená jednotka	Jevišovická pahorkatina
Sousední jednotky	Bítešská vrchovina Bítovská pahorkatina Drnholecká pahorkatina Dyjsko-svratecká niva Jaroměřická kotlina Jaroslavická pahorkatina Oslavanská brázda
Podřazené jednotky	Bojanovická pahorkatina Citonická plošina Hartvíkovická vrchovina Hrotovická pahorkatina Mohelenská vrchovina Myslibořický hřbet Náměšťská sníženina Pavlická pahorkatina Šatovská pahorkatina Tavíkovická pahorkatina Únanovská sníženina Výrovická pahorkatina Znojemská kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Rakousko Rakousko
Povodí	Oslava / Jihlava / Rokytná / Jevišovka / Dyje → Morava → Dunaj
Souřadnice	49°1′19″ s. š., 16°3′50″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIC-7D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Znojemská pahorkatina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Jevišovické pahorkatiny, ležící v okresech Znojmo a Brno-venkov v Jihomoravském kraji a v okrese Třebíč v Kraji Vysočina.

Podcelek se rozkládá zhruba v prostoru mezi obcemi Hnanice (na jihu), Vranov nad Dyjí (na jihozápadě), Zahrádka (na severu) a Senorady (na severovýchodě). Uvnitř podcelku se nacházejí města Náměšť nad Oslavou, Hrotovice, Jevišovice a Znojmo.^[1]

Členitá pahorkatina prořezaná hlubokými údolími Dyje, Jevišovky, Rokytné, Jihlavy a Oslavy, složená z krystalických hornin moldanubika a moravika a z vyvřelin třebíčsko-meziříčského a dyjského plutonu, ostrůvky miocenních usazenin, místy jsou zbytky starých tropických zvětralin (kaolíny). Jihovýchodní okraje pahorkatiny u Dyjsko-svrateckého úvalu tvoří soustava hřbetů a sníženin.^[2]

Podcelek Znojemská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka IIC-7D) náleží do celku Jevišovická pahorkatina. Dále se člení na okrsky Náměšťská sníženina (IIC-7D-1) na severu, Hartvíkovická vrchovina (IIC-7D-2) na severu, Mohelenská vrchovina (IIC-7D-3) na severovýchodě, Hrotovická pahorkatina (IIC-7D-4) na severu, Výrovická pahorkatina (IIC-7D-5) na východě, Únanovská sníženina (IIC-7D-6) na jihu, Znojemská kotlina (IIC-7D-7) na jihovýchodě, Šatovská pahorkatina (IIC-7D-8) na jihu, Citonická plošina (IIC-7D-9) na jihu, Pavlická pahorkatina (IIC-7D-10) na jihozápadě, Bojanovická pahorkatina (IIC-7D-11) na jihozápadě, Myslibořický hřbet (IIC-7D-12) na západě a Tavíkovická pahorkatina (IIC-7D-13) ve střední části.^[2]

Podcelek sousedí se dvěma podcelky Jevišovické pahorkatiny (Bítešská vrchovina na západě a Jaroměřická kotlina na severozápadě), s jedním podcelkem Křižanovské vrchoviny (Bítešská vrchovina na severu), s jedním podcelkem Boskovické brázdy (Oslavanská brázda na východě) a se třemi podcelky Dyjsko-svrateckého úvalu (Drnholecká pahorkatina na východě a Dyjsko-svratecká niva a Jaroslavická pahorkatina na jihovýchodě).^[2]

Geomorfologické členění Znojemské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Nejvyšším vrcholem Znojemské pahorkatiny je Na Skalném (556,5 m n. m.).

• Na Skalném (557 m), Myslibořický hřbet
• Valečský kopec (530 m), Hrotovická pahorkatina
• Větrník (510 m), Šatovská pahorkatina
• Zelený kopec (491 m), Hartvíkovická vrchovina
• Na stráži (481 m), Náměšťská sníženina
• Kraví hora (478 m), Pavlická pahorkatina
• Černá hora (452 m), Mohelenská vrchovina
• Za jezerem (451 m), Tavíkovická pahorkatina
• Jalovčí kopec (437 m), Bojanovická pahorkatina
• Troják (421 m), Bojanovická pahorkatina
• Biskoupský kopec (397 m), Mohelenská vrchovina
• Tanárka (391 m), Výrovická pahorkatina
• Příčník (360 m), Únanovská sníženina

• Geomorfologické členění Česka

• Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)