Zimní trojúhelník

Zimní trojúhelník je výrazný asterismus severní zimní oblohy tvořený třemi nejjasnějšími hvězdami období:
- Sírius (α Canis Majoris) v souhvězdí Velkého psa,
- Betelgeuze (α Orionis) v souhvězdí Oriona,
- Prokyon (α Canis Minoris) v souhvězdí Malého psa.
Na obloze trojúhelník zhruba obepíná slabé souhvězdí Jednorožce a uvnitř většího Zimního šestiúhelníku slouží pozorovatelům jako snadno rozeznatelný orientační prvek.[1]
Viditelnost
Z mírných severních šířek vrcholí trojúhelník kolem půlnoci v prosinci a lednu.
- Podzim – objevuje se nad východním obzorem v brzkých ranních hodinách.
- Zima – vystupuje vysoko na jihu; v 21 h SEČ leží Betelgeuze téměř na meridianu.[2]
- Jaro – po západu Slunce klesá k západnímu obzoru.
Na jižní polokouli je asterismus vidět v letních měsících (prosinec–únor) níže nad severovýchodním až severním obzorem, převrácený „vzhůru nohama“.
Vztah k Zimnímu šestiúhelníku
Zimní šestiúhelník zahrnuje kromě Síria a Prokyonu i hvězdy Capellu, Aldebaran, Rigel a Polluxa. Trojúhelník představuje jeho centrální část, takže po nalezení jasného Síria lze snadno dokreslit celé šestiúhelníkové uskupení.[1]
Charakteristika hvězd
| Hvězda | Souhvězdí | Zdánlivá mag. | Spektrální typ | Vzdálenost (ly) |
|---|---|---|---|---|
| Sírius | Velký pes | –1,46 | A1 V | 8,6 |
| Betelgeuze | Orion | 0,50 | M2 Iab | 548 |
| Prokyon | Malý pes | 0,34 | F5 IV–V | 11,5 |
Související asterismy
Odkazy
Reference
- ↑ a b RIDPATH, Ian, Wil Tirion. The Monthly Sky Guide. [s.l.]: Cambridge University Press, 2012. ISBN 978-1-139-62066-6. S. 14–17.
- ↑ PAGE, Lou W. A Dipper Full of Stars. [s.l.]: Follett Publishing Company, 1964. Dostupné online. S. 55–57.
- ↑ SIMBAD Astronomical Database – vyhledávání hvězd [online]. CDS, Strasbourg [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Portály: Astronomie