Zdeněk Galuška

Zdeněk Galuška
Narození	11. července 1913  Uherský Ostroh
Úmrtí	13. února 1999 (ve věku 85 let)  Uherské Hradiště
Místo pohřbení	Uherský Ostroh
Povolání	Spisovatel, malíř, ilustrátor, lidový vypravěč, písmák
Národnost	moravská
Alma mater	Střední škola umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborná škola Brno (do 1942)
Ocenění	zasloužilý umělec (1985) Čestné občanství města Brna (1994)
Manžel(ka)	Vlasta, roz. Fornůsková (sňatek 1945–1999)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Galuška (11. července 1913 Uherský Ostroh – 13. února 1999 Uherské Hradiště) byl moravský spisovatel, malíř a ilustrátor, lidový vypravěč a písmák, autor populárních soudniček, které se vyznačují osobitým humorem a jsou psány v původním slováckém nářečí.

Narodil se manželům Antonínu a Emilii Galuškovým v Uherském Ostrohu jako prostřední ze tří dětí. Od dětství projevoval zájem o hudbu a malování, od mládí vystupoval v ochotnickém souboru. Když mu bylo šestnáct, zemřel jeho otec na tuberkulózu a Zdeněk zdědil holičství, v němž pracoval a slýchával příběhy o soudních kauzách zákazníků, které se později staly základem jeho tvorby. Začal psát každý týden soudničky, z nichž první vyšla v roce 1930 v Moravských novinách. Ve 30. letech pracoval také jako výtvarník v Uherském Hradišti, kde kreslil pro družstvo SLUM (Slovácké lidové umění moravské) regionální figurky a ornamenty, maloval plakáty, divadelní dekorace, pozvánky a navrhoval kostýmy pro ochotníky. Působil též jako vedoucí Úřadovny pro domácí práce v Uherském Hradišti.

Po roce 1935 v Brně externě navštěvoval Školu uměleckých řemesel (ŠUŘ), kterou absolvoval až za války v roce 1942. Za okupace byl také totálně nasazen v Berlíně. V roce 1945 se přestěhoval do Brna, kde se oženil s Vlastou Fornůskovou (19. října 1920 – 24. listopadu 1999). Od roku 1951 v Brně pracoval v družstvu Moravská ústředna. V Brně se spřátelil se spisovatelem Jaromírem Tomečkem, který mu zprostředkoval spolupráci s tiskem, rozhlasem a později také televizí. V 50. letech zahájil spolupráci se souborem Pod slováckým nebem, v 60. letech vystupoval s legendární Strouhalovou sedmičkou. Na estrádách, s nimiž jezdil po českém a moravském venkově, se představoval jako lidový vypravěč historek ze Slovácka, vyprávění vysílal Československý rozhlas a byla vydávána i na gramofonových deskách.^[1]

Většinu svého života strávil v Brně, až na jeho sklonku se vrátil zpět na rodné Slovácko. Zemřel 13. února 1999 v nemocnici v Uherském Hradišti. Pochován je na hřbitově v Uherském Ostrohu.

V roce 1985 obdržel titul zasloužilý umělec, v roce 1994 čestné občanství Brna a v roce 1996 Uherského Ostrohu.

Na jaře 2024 město Uherský Ostroh vyhlásilo veřejnou sbírku na sochu tohoto významného rodáka. Socha, která má podobu lavičky se sedící bronzovou postavou Galušky a jejímž autorem je Miloš Karásek, byla odhalena naproti ostrožskému zámku během Ostrožských hodů s právem v říjnu 2024.^[2] Má také pamětní desku na nádvoří zdejšího zámku.

V roce 1947 vyšla v Brně první Galuškova kniha humoristických povídek pod názvem Slovácko sa súdí (další vydání v letech 1948, 1969 a 1974). Podkladem mu byly autentické příběhy rázovitých postav slováckého venkova. Knihu si sám ilustroval. Další kniha Slovácko sa nesúdí vyšla až v roce 1972. Obě knihy jsou zajímavé a půvabné nejen svým osobitým a vkusným lidovým humorem, ale také svým nezvyklým jazykem, neboť jsou psány v původním slováckém nářečí.

Obě knihy později zpopularizovaly dvě řady (z let 1975 a 1984) stejnojmenného televizního seriálu Slovácko sa nesúdí režiséra Petra Tučka, v němž hlavní roli stařečka Pagáče ztvárnil slovenský herec Jozef Kroner, kterému zdatně sekundoval Oldřich Velen.

V roce 1977 byl zveřejněn výbor povídek Stařeček Pagáč vyprávjajú, který se pod názvem Slovácko sa súdí aj nesúdí dočkal ještě několika vydání. V roce 1991 Galuška publikoval 52 slováckých písní ve sborníku Moravské a slovácké pěsničky, které doprovodil humorným povídáním a ornamenty. Chystanou knihu Od kolébky po fajku už nedokončil.

• Host do domu – čagan do ruky
• Kačena za třicet tisíc
• Nascípaný chlap je enom na zlobení
• Aj kameň nekdy změkne
• Pane súcí, já su v tem nevinně
• Tragédyja Škrk do rži
• Co udělali cvrčci
• Takú přitrúblú Kaču dostaneš aj z gruntem!
• Recept Tomáša Futra
• Martine, že nezíš skokana?
• Hřebík v patě
• Střešně sa začaly zapalovat
• Zahřmělo nad Antonínkem
• Mikuláš před súdem!?
• Obušek „Orlího drápu“
• Púťové tajemství v itrnici
• To bych si liščíl eště jednú
• Ale co poledačem, osobko!
• Tati, pote dom – on by vás zabíl!
• Líná huba – hotové trápení, pilná – tři dni podminečně
• Juro, pučijú ti parohy
• Svrbí mňa nos
• Čím vaši maměnka tlučú mak – dyž trdlo sedí v hospodě?
• Matúšovo oko
• Dvá kohúti
• Špatná zabijačka
• Co kdysi s chuťú lúbali, to eště z věčí chuťú liskali
• To býl ale oharek!
• Ukrojte ně teho za dvě koruny!
• Ferda Rašpla
• Hajný Srnec

• Poslední súd
• Divočák
• Chrústi
• Masť na zloděje
• Medvěď
• Súsedé
• Udržujte požár!
• Hlt za tři grajcary
• Šlahačka
• Divočák Jura Knutel
• Janek Vyskoč – kozí vrah
• Herodes – to býl král!
• O zelenéj krvi
• Zabijačka
• Starosta Froliš Mrňús
• Dochtorská knížka
• Tož – na zdraví
• Odplata
• Hospocký Vincek Kudla
• Stařeček válčijú
• Hurá na bacíle!
• Svajba
• Poslední vůla

• Húsek J., Doslov, Slovácko sa súdí aj nesúdí, 1972, s. 9–12
• Hendrychová V., Spisovatel a vypravěč Slovácka – Z. G., Duha 27, 2013, č. 3

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Galuška
• Zdeněk Galuška v Encyklopedii dějin Brna
• Zdeněk Galuška v Česko-Slovenské filmové databázi
• Zdeněk Galuška na Kinoboxu
• Zdeněk Galuška v Internet Movie Database (anglicky)
• Zdeněk Galuška na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci