Zbruč
| Zbruč | |
|---|---|
 pohled na řeku z Okopů Svjatoj Trijci | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 247 km |
| Plocha povodí | 3 330 km² |
| Průměrný průtok | 7 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Podolská vysočina 49°43′44,4″ s. š., 26°9′57,6″ v. d. | |
| Ústí | |
| Dněstr 48°32′19,4″ s. š., 26°26′33,22″ v. d. | |
| Protéká | |
 Ukrajina (Ternopilská, Chmelnycká oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dněstr | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zbruč (ukrajinsky Збруч) je řeka na hranici Ternopilské a Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny. Je 247 km dlouhá. Povodí má rozlohu 3 330 km². Nazývá se také Podgorec (rusky Подгорец).
Historie
Řeka leží v relativní blízkosti jiných řek jako Horyň a Sluč a byla proto využívána jako alternativní trasa na cestě od Varjagů k Řekům. V roce 1848 byl v řece nedaleko Husjatynu nalezen slovanský kamenný idol, pojmenovaný podle ní jako Zbručský idol.
Zbuč dlouhou dobu sloužil jako hraniční řeka. Mezi lety 1772 a 1793 byla hranicí mezi Republikou obou národů a Habsburskou monarchií, zatímco v letech 1793–1807 a 1815–1918 byla hranicí mezi rakouskou Haličí a Ruským impériem. Po Rižském míru v roce 1921 byla hranicí mezi SSSR a druhou Polskou republikou, což trvalo až do roku 1939. Dnes je hranicí mezi Ternopilskou a Chmelnyckou oblastí Ukrajiny.
Průběh toku
Pramení na Podolské vysočině. Na horním toku teče v široké a místy bažinaté dolině. Na dolním toku je dolina úzká. Vlévá se zleva do Dněstru.
Vodní stav
Zdrojem vody jsou převážně sněhové a dešťové srážky. Průměrný průtok vody u vesnice Vitkovcy činí 7 m³/s.
Využití
Na řece není možná vodní doprava.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Збруч“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbruč na Wikimedia Commons
