Zapalovací svíčka
Zapalovací svíčka je nezbytná část zážehového motoru. Zapaluje stlačenou směs paliva se vzduchem ve válci a tím iniciuje hoření, po němž následuje expanze plynů, jež uvádí píst v pohyb. Svíčka je vlastně jiskřiště pro zapalovací proud, které tvoří střední a vnější elektroda upravená tak, aby mohla být vložena do pracovního prostoru zážehového motoru.[1]
Střední elektrodu obklopuje izolátor, jehož spodní část je zalisována do ocelového pláště svíčky, který je opatřen závitem pro zašroubování svíčky do hlavy válce a ve své spodní části je vytvarován do vnější elektrody. Vzdálenost mezi elektrodami se nazývá elektrodová vzdálenost (lidově „odtrh“) zapalovací svíčky. Její velikost je v kódovém značení svíčky. Pro každý zážehový spalovací motor vozidla je individuální a správné nastavení je nezbytné pro funkci motoru.
Historie
V roce 1860 poprvé použil zapalovací svíčku u zážehového spalovacího motoru Joseph Étienne Lenoir.[2] První patenty na zapalovací svíčky podali Nikola Tesla (1898)[3], Frederick Richard Simms (1898) a Robert Bosch (1898), jako vynálezce je uváděn i Karl Benz. Masové využití svíčky ovšem umožnil až vynález zapalování pomocí magneta, jehož byla svíčka součástí a který vymyslel Boschův inženýr Gottlob Honold v roce 1902.
V České republice začala výroba zapalovacích svíček v roce 1935 v Táboře. Obchodní značky zapalovacích svíček byly Brita, Cíl, Pal.[4]
Značení zapalovacích svíček
Zapalovací svíčky jsou označovány kódem tvořeným z čísel a písmen. Každý výrobce používá svoje kódové značení. Tabulka uvádí kódové značení českého výrobce zapalovacích svíček.[5]
| Popis | Kód | Význam |
|---|---|---|
| Rozměr pouzdra
rozměr závitu / délka závitu / montážní klíč / kuželové sedlo / podložka |
A | M10x1,50 / 19mm / 16mm / ne / ano |
| B | M12x1,25 / 19mm / 16mm / ne / ano | |
| C | M10x1,00 / 26,5mm / 14mm / ne / ano | |
| D | M14x1,25 / 19mm / 16mm / ne / ano | |
| E | M14x1,25 / 26,5mm / 16mm / ne / ano | |
| F | M18x1,50 / 11,2mm / 21mm / ano / ne | |
| G | M14x1,25 | |
| H | M14x1,25 | |
| J | M14x1,25 | |
| K | M14x1,25 | |
| L | M14x1,25 | |
| M | M12x1,25 | |
| N | M14x1,25 | |
| NA | M10x1,00 | |
| P | M14x1,25 | |
| Q | M12x1,25 | |
| R | M14x1,25 | |
| S | M10x1,00 | |
| T | M10x1,00 | |
| U | M14x1,25 | |
| 3V | M16x1,50 | |
| Vysunutí pouzdra do spalovacího prostoru | bez označení | odpovídá normě ISO |
| O | neodpovídá normě ISO | |
| Odrušení | bez označení | bez odrušovacího odporu |
| R | s odrušovacím odporem | |
| X | s odrušovacím odporem pro snížení opalů elektrod | |
| Tepelná hodnota | 19 | teplá |
| 18 | ∧ | |
| 17 | I | |
| 16 | I | |
| 15 | I | |
| 14 | I | |
| 12 | I | |
| 11 | I | |
| 10 | I | |
| 09 | ∨ | |
| 08 | studená | |
| Konstrukce jiskřiště | bez označení | nevysunutá špička izolátoru |
| Y | vysunutá špička izolátoru | |
| L | extrémně vysunutá špička izolátoru | |
| D | vysunutá špička izolátoru a dvě vnější elektrody | |
| T | vysunutá špička izolátoru a tři vnější elektrody | |
| G | nevysunutá špička izolátoru a kruhové jiskřiště | |
| LG | extrémně vysunutá špička izolátoru a kruhové jiskřiště | |
| Z | dvě pomocné elektrody na špičce izolátoru a kruhové jiskřiště | |
| TX | jedna pomocná elektroda na špičce izolátoru a tři vnější elektrody | |
| LT | extrémně vysunutá špička izolátoru a tři vnější elektrody | |
| Materiál elektrod | bez označení | střední elektroda se slitiny niklu |
| C | střední elektroda s měděným jádrem nebo elektroda vyrobená ze speciální slitiny legované itriem | |
| E | střední a vnější elektroda legovaná ytriem s měděným jádrem | |
| S | stříbrná střední elektroda | |
| P | střední elektroda s platinovým kontaktem | |
| IR | iridiový kontakt na střední elektrodě | |
| Elektrodová vzdálenost | bez označení | 0,4 - 0,9 mm |
| -1 | 1,0 - 1,1 mm | |
| -3 | 1,3 mm | |
| -9 | 0,9 - speciální provedení | |
| -T | speciální provedení |
Reference
- ↑ Malá československá encyklopedie. VI. svazek Š - Ž. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1987. str. 927. bez ISBN
- ↑ DUSIL, Tomáš. Zapalovací svíčky: Co všechno musí vydržet? A čím se liší teplá a studená svíčka? [online]. Auto.cz, 2017-02-27 [cit. 2018-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Patent 609250
- ↑ O nás [online]. Brisk [cit. 2018-09-05]. Dostupné online.
- ↑ VALA, Zdeněk. Tepelná hodnota a značení zapalovacích svíček [online]. Národní ústav pro vzdělávání, školské a poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků [cit. 2018-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zapalovací svíčka na Wikimedia Commons
