Wald ZH

Wald Wald (ZH)
znak
Poloha
Souřadnice	47°16′31″ s. š., 8°54′52″ v. d.
Nadmořská výška	619 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Curych
Okres	Hinwil
Wald Wald, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	25,27 km²[1]
Počet obyvatel	9 758 (2017)[2][3]
Hustota zalidnění	386,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.wald.zh.ch
Telefonní předvolba	055
PSČ	8636
Označení vozidel	ZH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wald (psáno také jako Wald ZH pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel) je město v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 9 800^[2][3] obyvatel.

Wald (dříve také Wald an der Jona nebo Wald an der Jonen) se nachází v oblasti Curyšské vysočiny, v horní části údolí řeky Jona, mezi vrchy Brandegg, Batzberg a Bachtel, v nejvýše položené části pohoří Tössbergland, které tvoří hranici předalpské oblasti směrem ke kantonu St. Gallen. Sousedními obcemi Waldu jsou Fischenthal na severu, Hinwil, Dürnten a Rüti na západě a Eschenbach (v kantonu St. Gallen) na východě a jihu.

Nejvyšší bod obce se nachází na vrchu Brandegg ve výšce 1243 m n. m., nejnižší pak v oblasti Grundtal ve výšce 565 m n. m. Rozvodí mezi povodími řek Töss a Jona se nachází několik metrů severně od hranice obce, v Gibswilu (Fischenthal), ve výšce 757 m n. m. Na území obce Wald překonává řeka Jona výškový rozdíl 180 metrů, než od oblasti Tüfentobel tvoří obecní hranici s Rüti. Na krajním severovýchodě katastru Waldu se nachází také část horního toku řeky Töss (Vordertöss, až po Tössscheidi). Významné vrcholy na území obce jsou Brandegg (1243 m n. m.), Oberegg (1107 m n. m.), Josenberg (1085 m n. m.), Bachtelhörnli (968 m n. m.) a další.

Z celkové rozlohy 25,28 km² tvoří 52,2 % zemědělská půda, 33,3 % lesy, 9,3 % zastavěná plocha, 4,2 % dopravní infrastruktura, 0,3 % vodní plochy a 0,7 % neproduktivní území (stav k roku 2018).

S výjimkou statku Rickenbach, který byl zmíněn již v letech 819/820, došlo k trvalému osídlení oblasti až na konci raného a ve vrcholném středověku. Středem osídlení se stal farní kostel ve Waldu, doložený v roce 1208. V roce 1320 získala johanitní komturie Bubikon patronátní práva. Po stránce vyšší i nižší soudní pravomoci patřil Wald habsburským vévodům a v roce 1408 přešel spolu s panstvím Grüningen pod správu Curychu. Majetková práva vykonávalo až do roku 1651 také klášter Schänis. Výjimku tvořily statky Hischwil, kde Curych získal práva vrchnosti až v roce 1425, a Bühl, kde klášter Rüti vykonával nižší soudní pravomoc (statut z roku 1441).^[4]

V roce 1621 získal Wald právo pořádat týdenní trhy – důsledek tehdy již rozšířené domácí textilní výroby (lněná příze). Obec se stala typickým příkladem protoindustrializované komunity v Curyšské vysočině. V roce 1787 zaměstnávala přádelna bavlny 1354 osob, tedy téměř polovinu obyvatel. Po nástupu mechanické přádelny se ruční přadláci přeorientovali na domácí ruční tkalcovství, které bylo později nahrazeno mechanickým tkalcovstvím. V roce 1830 zaměstnávaly továrny ve Waldu pouze 170 osob, ale v roce 1868 už přibližně 1500. Přistěhovalci z katolických sousedních kantonů doplnili tovární dělnictvo; katolická část obyvatelstva tvořila v roce 1880 již 11 %. Katolický kostel sv. Markéty byl postaven v roce 1874, farnost byla založena v roce 1883.^[4]

Z iniciativy podnikatelů vznikly i sociální instituce, například v roce 1861 jídelna textilky Hubwies nebo v roce 1868 podniková nemocenská pokladna Oberholzer a Spörri. Nábožensky svobodomyslná podnikatelská rodina Oberholzer podporovala od 60. let 19. století výstavbu dělnických bytů a dětských školek a patřila k zakladatelům Svobodného společenství Wald, svobodné církve, pro kterou v roce 1874 nechala postavit kapli.^[4]

V roce 2022 se hlásilo 27,9 % populace k evangelické reformované církvi a 26,9 % k římskokatolické církvi. 45,2 % obyvatel mělo jinou nebo žádnou konfesní příslušnost.^[5]

Využitelná vodní energie a rozvoj dopravní infrastruktury – silnice do údolí Töss (1837), do Rüti (1846) a železnice (1876) – urychlily industrializaci. Johannes Wild zavedl v roce 1822 mechanickou přádelnu a v roce 1846 mechanické tkalcovství. Dalším průkopnickým podnikem byla přádelna Elba. V 50. letech 19. století přibyly přádelna Jonatal a tkalcovny v Sagenrainu, Diezikonu a Hueb. Díky textilnímu průmyslu byl Wald označován jako „Manchester kantonu Curych“.^[4]

Pozvolný úpadek textilního průmyslu trval celé 20. století. Diverzifikace do jiných odvětví (např. výroba nábytku) začala již ve 40. letech. Druhý sektor, který v roce 1920 tvořil ještě 74 % a v roce 1985 52 % pracovních míst v obci, klesl v roce 2005 na 32 %. Přestože početné tovární budovy, vily podnikatelů, dělnické jídelny a některé tradiční domy typu „Flarz“ byly ještě na počátku 21. století výraznými prvky místního a krajinného obrazu, obec Wald kolem roku 2000 ztratila svůj dřívější charakter průmyslové obce.^[4]

Wald leží na hlavní silnici č. 15 Rapperswil–Schaffhausen (tzv. Rütistrasse). V horním údolí řeky Jona je tato silnice na východní straně lemována vedlejší komunikací, která prochází terasovitými sídlišti a spojuje osady Haltberg, Hüebli, Hischwil a Raad. Na západní straně ji doplňuje vedlejší silnice Dieterswil–Ried, která propojuje výše položené osady. V lokalitách Unterbach a Blattenbach má obec napojení na výškovou silnici vedoucí podél hřebene Allmenkette přes Bäretswil až do Kyburgu.

Od severovýchodu až na jih vedou silniční spojení k osadě Oberholz SG a k obcím v kantonu St. Gallen u Curyšského jezera: Goldingen, Neuhaus a Eschenbach.

Nejbližší dálniční nájezdy se nacházejí v Rüti, Dürntenu a Eschenbachu (dálnice Oberlandautobahn A53).

Po železniční síti je obec obsluhována linkou S26 Winterthur – Bauma – Rüti ZH curyšské sítě příměstských linek S-Bahn. Kromě toho zde jezdí také autobusové linky provozované dopravním svazem Verkehrsbetriebe Zürichsee und Oberland (VZO).

• Sebastian Stalder (* 1998), švýcarský biatlonista

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wald ZH na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wald na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky