Vysokyj Zamok
| Vysokyj Zamok | |
|---|---|
![]() Vysokyj Zamok | |
| Vrchol | 413 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Pohoří | Roztoččja |
| Souřadnice | 49°50′54″ s. š., 24°2′20″ v. d. |
![]() Vysokyj Zamok | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysokyj Zamok (ukrajinsky Висо́кий За́мок; polsky Wysoki Zamek) je jedním z kopců v ukrajinském Lvově a se svou výškou 413 m také nejvyšší bod pohoří Roztoččja. Dnes je na vrcholu umístěn vysílač a prostranství s ukrajinskou vlajkou. Z vrchu je pohled na centrum a některá předměstí Lvova i dále.
Dějiny

Na kopci vznikl ve 13. století hrad s původně dřevěným opevněním. Okolo roku 1360 zde pak polský král Kazimír III. Veliký nechal zbudovat zděné sídlo a kopec dostal svůj současný název. V následujících staletích byla pevnost několikrát přestavována. Během kozáckého povstání roku 1648 se jí zmocnil kozácký plukovník Maksym Kryvonis. Poté, co se Halič stala součástí habsburských držav, bylo započato s demolicí tvrze. V letech 1869–1870 byly zbytky zdí a věží využity na stavbu umělého Kopce Lublinské unie k oslavě 300 let od jejího uzavření. Na Vysokém Zamku tak zbyl již jen několikametrový pozůstatek hradeb, který je zde k vidění dodnes.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysokyj Zamok na Wikimedia Commons - Článek na castles.ua (ukrajinsky)
- Fotogalerie

